JOSEF PERGHER

Repro J. Czech, Persönlichkeiten des Landkreises Mies und der Stadt Pilsen (1998), s. 54

Kostel sv. Josefa v Úhercích, kde byl pokřtěn farářem Alexandrem Oswaldem (1866-1952)

Repro Wikipedia, foto Jik jik

Záznam křestní matriky farní obce Úherce (Auherzen) o jeho zdejším narození 23. dubna roku 1902 a křtu den nato ve velkém novorománském kostele novorozencova patrona sv. Josefa (křestní jméno Josef měl ovšem i kmotr Josef Denk); chlapcův otec Gervasius Pergher (19. června 1865 v tyrolské obci Sankt Sebastian), učitel na obecné škole v Úhercích čp. 41, byl synem Antona Perghera, mlynáře v Sankt Sebastian, odkud byla i Antonova žena a Gervasiova matka Aloisie, roz. Tezzeteová; novorozencova matka Margarethe (*4. října 1873 v Nýřanech /Nürschan/) byla dcerou majitele selské usedlosti v Nýřanech čp. 9 Andrease Denka a jeho ženy Barbary, roz. Heckenthalerové z Přehýšova (Przeheischen), okr. Stříbro (Mies); svatba rodičů se konala v Nýřanech 9. září roku 1896; pozdější přípis uvádí datum svatby Josefa Perghera s Marthou Jaklinovou v Nýřanech 30. dubna 1927 a také datum, kdy Josef Pergher 19. srpna válečného roku 1941 ve Stříbře vystoupil z římskokatolické církve a nadále užíval ohledně náboženského vyznání jen označení "gottgläubig", tj. "věřící v Boha"

Repro SOA v Plzni - Porta fontium

Obálka jeho knihy z nakladatelství Egerland-Verlag

Jeho vánoční vzpomínka v prvním ročníku krajanského listu Sudetenpost

Repro Sudetenpost, 1955, č. 7, s. [4] (Sudetenpost.eu)

Nekrolog na stránkách čtvrtletníku Sudetenland

Repro Sudetenland, 1971, č. 2, s. 145

Valdštejnův příjezd do Chebu v únoru roku 1634 na reprodukci olejomalby Franze Schilhabla (1824-1902)

Repro ze sbírek Muzea Cheb (Porta fontium)

Valdštejnův průvod na snímku z oslav 800 let od založení města Stříbra v roce 1931 zde prochází památnou městskou branou

Repro Z. Procházka, Co odnesl čas 3 : Stříbrsko a Plánsko na nejstarších fotografiích (2012), s. 160

Socha Albrechta z Valdštejna na náměstí ve Frýdlantu v čase koronaviru roku 2020

Repro Sudetendeutsche Zeitung, 2020, č. 30, s. 12, foto Stanislav Beran

Nejstarší vyobrazení města Stříbro z roku 1536, které v roce 1995 objevila v univerzitní knihovně bavorského města Würzburg
hamburská badatelka Angelika Marschová, v novinové kopii a v barevném výřezu

Repro Tachovsko, 1. 2. 1999, s. 11 a www stránky Staré Stříbro