logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

JOHANN PINL

Ze školní kroniky

Narodil jsem se 26. prosince (tj. jak se "u nás" říká "na Štěpána" - pozn. překl.) roku 1897 jako selský syn v Děpolticích (Depoldowitz), navštěvoval jsem zdejší obecnou školu, po ní v Nýrsku (Neuern) školu měšťanskou a posléze i dva ročníky německého učitelského ústavu v Českých Budějovicích (Budweis). Tam jsem byl ovšem nucen studia přerušit poté, co jsem byl dne 1. srpna 1916 povolán k vojenské službě. Během svého válečného nasazení jsem se ocitl dvakrát na frontě a vrátil jsem se z té jižní domů až 15. listopadu roku 1918 (válka skončila 11. 11. v 11 hodin - pozn. překl.). Nyní jsem pokračoval ve studiu v rakouském Linci a maturoval tam v roce 1920. Na své první učitelské místo jsem nastoupil 1. prosince 1920 do dvojtřídní obecné školy v Zadních Chalupách (německy Hinterhäuser, ves u Nýrska po druhé z obou světových válek zcela zanikla - pozn. překl.). Dne 31. března 1922 jsem dovršil povinných 10 služebních měsíců a podstoupil jsem 24. dubna téhož roku 1922 v Chebu (Eger) zkoušku učitelské způsobilosti. Jako výpomocný učitel jsem pak působil na jednotřídní obecné škole v Datelově (Todlau). Mým dalším služebním zařazením byla školní expozitura v Chřepicích (Kühberg), kde od 1. září 1923 působím jako zástupce řídícího učitele (v originále "als stellvertretender Schulleiter" - pozn. překl.).


Kronika obecné školy Čachrov 1899-1937

Jen pro úplnost z děpoltické křestní matriky: pisatel předchozích řádek, pokřtěný dva dny po svém narození ve zdejším kostele sv. Isidora na nejvyšším místě obce, na návětrné straně pobitém šindelem, jménem Johann Evangelist Josef Pinl (křtil ho děpoltický farář Peter Částka), byl synem majitele zdejší usedlosti čp. 15 (už ji na leteckém snímku nenacházíme) Johanna Philippa Pinla (jeho otec Paul Pinl hospodařil na témže stavení se svou ženou Barbarou, roz. Krautovou, pocházející přímo odtud z čp. 15) a jeho ženy Anny, dcery rolníka z Oldřichovic (Olschowitz) čp. 6 (dnes tu není evidována nijaká adresa) Wenzla Hartla a Anny Marie, roz. Kresové z Oldřichovic šp. 19. Na křestním záznamu najdeme i pozdější přípis o svatbě Johanna Pinla ve farním kostele sv. Václava v Čachrově (Tschachrau) s Klarou Denkovou, o které víme z archu sčítání lidu z roku 1921 pro chřepické stavení čp. 10 (z celé vsi s obecnou školou zůstala jen čp. 3 a 4), že se tu narodila 7. října roku 1900). Podepsaný životopis, tvořící v překladu naši textovou ukázku, je ze stránek čachrovské školní kroniky převzat i do té chřepické, kde pak vidíme figurovat pisatele i ve funci řídícího učitele až téměř do konce druhé světové války, poněvadž poslední jeho ředitelský záznam se týká jen počátku školního roku 1944/1945. Jediný barevný obrázek tu už provždy hlásá hned dvěma vlajkami s hákovým křížem připojení k "Říši" nad snímkem "Vůdcovým". Oslavné tirádě předchází zpráva tohoto znění (v originále ovšem německy):

Když Tschechei (takto je tu nazýváno Československo, v jehož učitelských službách ředitel školy až dosud působil, viz např. oslavy narozenin prezidentů republiky v letech těsně předchozích /k 88. narozeninám zesnulého TGM pronesl ještě Johann Pinl pietní projev k žákům/ a 28. říjen 1937, připomenutý jako "19. Gründungstag unserer Republik" - pozn. překl.) připravovalo mobilizaci proti Německu a činovníci Sudetoněmecké strany (SdP) byli zatýkáni, uprchl dne 16. září 1938 kolem desáté hodiny dopolední ředitel školy Johann Pinl se svou rodinou do staré Říše (v originále "ins Altreich" - pozn. překl.), poněvadž mu jako činovníkovi SdP (Nachbarschaftsleiter) hrozilo zatčení. Dne 13. října se i se svou rodinou vrátil do Chřepic (nyní ovšem nazývaných toliko "Kühberg" - pozn. překl.) nazpátek poté, co byly Sudety dne 1. října 1938 přičleněny k Říši. Dne 3. října 1938 bylo už vyučování obnoveno podle národně socialistických výchovných zásad.

O tom, jak vážně se proměnilo nové, "říšské" chápání zdejšího způsobu života, svědčí i zpráva českobudějovického německého listu Budweiser Zeitung z 28. června roku 1939 o v historii prvotním nacistickém slavení letního slunovratu ve starogermánském duchu, kde pronesl Johann Pinl hlavní projev a které podle novinového textu v Jesení (Gesen) a v Chřepicích (Kühberg) "klaplo" ("klappt"!), zatímco v Zejbiši (Seewiesen, dnes Javorná) se pro vlažnost a nepodrobení se celku ("Lauheit" a "Sichtnichtunterordnen" /!/) úspěch naplno nedostavil. Zprávě sousedí verše (o dubových věncích házených jinochy do slunovratové vatry) tohoto znění:

"Der letzte Eichenkranz soll gelten,
in dieser flammdurchlohten Nacht,
dem Führer, der im Kampf der Welten,
das deutsche Feuer neu entfacht.
Heil Sonnenwende!"
(tj. "Posledním z věnců splácí se tu
v noci, kterou se plamen lil,
dík Vůdci, jenž pro válku světů
německý oheň roznítil.
Nazdar slunovratu!" - pozn. překl.).

Tak a teď už víme o tom, kdo načal tu druhou "válku světů", skoro všechno. Toliko nic zatím o poválečných osudech rodiny Pinlovy, z nichž jedinou stopou je mi zatím úmrtí osmdesátiletého Helmuta Pinla ve Stuttgartu-Giebel roku 2012, narozeného roku 1932 ještě v Chřepicích zřejmě jako syn právě "našeho" pana ředitele školy. Její kronika se uchovala jako drobný, ale cenný pramen českých (a šumavských) dějin dvacátého století.

- - - - -
* Děpoltice / Nýrsko / České Budějovice / Zadní Chalupy / Datelov / Čachrov / Chřepice

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Záznam o jeho narození v děpoltické křestní matrice a její vazba
Pohlednice rodných Děpoltic
Vlastní rukou psaný životopis ve školní kronice

zobrazit všechny přílohy

TOPlist