WALTER PIVERKA
 Tento snímek z fotoateliéru Seidel je datován 20. listopadu 1948 a zadán na jméno Piverka a adresu Český Krumlov |
 Na snímku fotoateliéru Seidel, datovaném 9. ledna 1951 ve Větřní na jméno Valter Piverka, jsou zachyceny hned tři generace Němců, kteří "zůstali" |
 Repro Mediažurnál, 1996, č. 10, s. 23 |
 V roce 1990 jako předseda Svazu Němců v Československu Repro Tvorba, 1990, č. 44, s. 8 |
 Jeho podobenka a výčet funkcí v brožuře VdV (Versammlung der Deutschen) Repro Landesversammlung der Deutschen in Böhmen, Mähren und Schlesien (1996), s. 10 |
 Emblém Shromáždění Němců (Landesversammlung) |
 Záhlaví stanov Shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a Slezsku a jeho podpis na konci textu Repro Landesversammlung der Deutschen in Böhmen, Mähren und Schlesien (1996), příloha |
|
 Fotografie Dagmar Hochové ho zachycuje prvého zleva jako poslance České národní rady v roce 1990 vedle herečky Daniely Kolářové a Andreje Gjuriče Repro Lidové noviny, 17. 7. 2024, s. 12 |
|
 U diskusního stolu v bavorském Frauenau, ten uprostřed Repro Der Bayerwald-Bote, 9. 12. 1999, s. 31 |
 Na pódiové diskusi o budoucnosti menšin, konané 25.-27. dubna 2008 v Horní Plané, sedí odleva Walter Piverka, Raimund Paleczek, Horst Löffler a Irene Kuncová Repro Sudetenpost, 2008, č. 10, s. 10 |
|
Záznam českokrumlovské matriky o svatbě jeho rodičů v červenci roku 1925 - ženich Anton Piverka byl pomocným dělníkem (jeho rodiče Franz a Maria, roz. Schicho, byli oba ze samoty Brusnické Chalupy /Rossnitzhütte/ na Rojovském hřbetě) v Českém Krumlově, kde jako tovární dělnice pracovala i nevěsta Anna, dcera horníka Johanna Chalupy a jeho ženy Anny, roz. Tvarochové, obou ze Závrat, okres České Budějovice Repro SOA v Třeboni - digitální archív |
|
 Obálka (2006) jeho knihy s motivem rodného Krumlova (nakladatel Zdeněk Susa, Středokluky) |
|
|
Jeho zdravice k Sudetoněmeckému sněmu v roce 1994 na stránkách oficiálního orgánu krajanského sdružení Repro Sudetendeutsche Zeitung, 1994, č. 19/20, s. 4 |
|
|
Celou stranu k Piverkovým osmdesátinám věnoval "Landeszeitung", list Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, i u příležitosti jeho ocenění medailí Adalberta Stiftera, kterou mu k životnímu jubileu udělilo Sudetoněmecké krajanské sdružení Repro Landeszeitung, 2011, č. 17, s. 3 |
|
|
Nekrolog v německém pražském listu napsal Stephan Meyer Repro www stránky LandesECHO |
|
 Text na parte, vytištěném, jak symbolické, českokrumlovskou firmou Šumava, si napsal sám Repro z daru Raimunda Paleczeka |
|
 Záběr z jeho pohřbu: mohu dosvědčit, že na něm nezaznělo ani slovo německy, jen když klesala rakev do hrobu, hrála hudba šumavskou hymnu beze slov - starý pán vlevo od vchodu je Richard Johann Franz Foto Jan Mareš |
 Katolický kněz tu připravuje v českokrumlovské hřbitovní kapli u oltáře pohřební obřad Foto Jan Mareš |
  Věnce u rakve: ten vpředu prozrazuje nápisy na stuhách, že je od Zemského shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku a jejich časopisu LandesECHO, vpravo je pak věnec rudých růží od hornoplánského Centra Adalberta Stiftera Foto Jan Mareš |
|
|
Mapa více než 1500 osad, zaniklých po odsunu německých obyvatel Repro Sudetenpost, 2012, č. 2, s. 8 |
|
  |
|
 Brusnické chalupy, odkud pocházeli jeho prarodiče, na indikační skice z roku 1826, leteckém snímku z roku 1947 a dnes Repro V. Ondrová - V. Jílek, Přídolí 1220-2020 : osm století jihočeské obce (2021), s. 138-139, foto Libor Sváček |
|
Textová část: |
|
|
