STANISLAUS PLONER
Milí rožmberští farníci!
Odpusťte, pokud jsem v odpovídání na Vaše dopis tak liknavý! Důvod spočívá ve stále přibývajících těžkostech stáří a jiných chorobách, vyčerpávajích mou sílu k práci.
(...)
Prosím své milé farníky, aby se mi hleděli svěřit se svými zvláštními záležitostmi, tak např. s těžkými onemocněními, abych Vás mohl pojmout do svaté oběti mše svaté a tím způsobem mohl zůstat alespoň v duchu s Vámi a s Vašimi radostmi a strastmi. Kéž byste se také opravdu vroucně modlili o dobrý výsledek významného předsevzetí vyhnaných vyšebrodských klášterních kněží v čele s jejich nově jmenovaným představeným P. Nikolausem Lonsingem (ten je i samostatně zastoupen na webových stranách Kohoutího kříže - pozn. překl.). Zdraví Vás co nejsrdečněji Váš děkan P. Stanislaus Ploner v Au u Berchtesgadenu.
Glaube und Heimat, 1954, s. 152 a s. 636
Krajanský časopis "Glaube und Heimat" (pro německy hovořící příslušníky českobudějovické diecéze vycházel pod týmž titulem už "mezi válkami") měl ve Spolkové republice Německo podtitul "Rundbrief der Böhmerwaldseelsorger an ihre heimatverbannten Pfarrkinder", tj. "oběžník šumavských kněží určený jejich z domova vyhnaným farníkům". Jedním z těch, kdo své farníky neopustil, byl pro ty z významné kdysi selské krajiny plné vsí kolem Rožmberka nad Vltavou vyšebrodský cisterciák Stanislaus Ploner. "Stanislaus" bylo jeho řádové jméno: narodil se 16. dubna roku 1881 ve Svérazi (Tweras) čp. 2 jako Johann Ploner chalupníku a pekaři (v matrice je psáno "Chalupper und Bäcker") Antonu Plonerovi (synu Galluse /tj. Havla/ Plonera a Kathariny, roz. Hauserové z téhož stavení čp. 2) a jeho ženě a chlapcově matce Katharině, roz. Bürgsteinové z Bohdalovic (Podesdorf) čp. 9, dceři tamního rolníka Alberta Bürgsteina a jeho ženy Barbary, roz. Baierové z Milné (zde psáno "Mühlnet", dnes je Milná pouhou částí Frymburka, stejně jako někdejší farní obec Svéraz pouhou místní částí Bohdalovic!). Novorozený chlapec byl v pořadím třetí z celkem osmi dětí početné rodiny (v pekařské živnosti pokračoval na stavení čp. 2 pokračoval Johannův starší bratr Jakob, který se psal příjmením Plonner) a poté, co skončil gymnaziální studia v Českých Budějovicích (Budweis), vstoupil v roce 1903 jako novic do cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě (Hohenfurt), studoval bohosloví na univerzitě v tyrolském Innsbrucku a na teologickém učilišti v hornorakouském augustiniánském klášteře Sankt Florian a byl posléze dne 26. července roku 1908 vysvěcen na kněze v Linci (Linz). V letech 1908-1926 působil jako kaplan na mnoha farnostech, příslušejících k vyšebrodskému klášteru (mj. v Horní Stropnici /Strobnitz/), od roku 1926 byl farářem ve dnes zcela zaniklých Kapličkách (Kapellen), než v roce 1931 až do vyhnání zakotvil v Rožmberku nad Vltavou (Rosenberg), kde byl ustaven děkanem (biskupským vikářem) děkanátu Vyšší Brod. S vyhnanci ze své farnosti odešel jako jeden z posledních a nové působiště nalezl jako výpomocný kněz v Au u Berchtesgadenu (od rtoku 1972 je obec Au vedena toliko coby Gemarkung /katastrální obec/, tj. součást městyse Berchtesgaden), kde se z něho opět stal oblíbený pan děkan ("Herr Dekan"). Poslední léta života ovšem poznamenaly srdeční potíže a astma následkem vodnatelnosti. Koncem září roku 1957 musel do berchtesgadenské nemocnice, kde 4. října i skonal. Na pohřbu se prý sešlo 25 kněží, z toho 10 vyšebrodských "patres" a vyhnanci se mu do necelého roka korespondenční formou složili na důstojný hrob za "kněžskou horlivost, neúnavnou věrnost a příklad, který mohl tak poskytnout ostatním", jak se praví už v obsáhlém Plonerově nekrologu na stránkách časopisu, do něhož dlouho přispíval.
- - - - -
* Svéraz / České Budějovice / Vyšší Brod / Horní Stropnice / Kapličky / Rožmberk nad Vltavou / † † † Berchtesgaden (BY)
