logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

JAKOB PODLAHA

Z plešské farní kroniky

Dne 4. února 1902 složil nově jmenovaný farář v Pleši (v originále "zu Plöss" - pozn. překl.) P. Jakob (v originále "Jacob", i v českém záznamu němčické křestní matriky čteme tvar "Jakob", jehož se přidržujeme - pozn. překl.) Podlaha, dosavadní kaplan v Kunžaku, okres Jindřichův Hradec (v originále "bisher Caplan zu Königseck, Bezirk Neuhaus" - pozn. překl.), investiturní přísahu do rukou Jeho Excelence veledůstojného pana biskupa v Českých Budějovicích (v originále "in Budweis" - pozn. překl.) a dorazil 8. února 1902 ve tři čtvrtě na jednu odpoledne sem do Pleše, kde se konalo slavnostní uvítání. Vstříc novému faráři vyšli obecní zastupitelé, školní žáci z Pleše a Wenzelsdorfu (ves stejně jako Pleš zcela zaniklá pod českým místním jménem Václav, viz blíže Wikipedia - pozn. překl.) se svými učiteli a kostelními korouhvemi, dobrovolní hasiči z Pleše a Wenzelsdorfu a množství lidu. Celý průvod se vydal ke kapli, kde pan farář četl litánii a udělil požehnání se svátostí oltářní. Pan administrátor P. Johann Schwarz přesídlil dne 14. února do Meclova, svého dřívějšího působiště (v originále "auf seine frühere Station Metzling" - pozn. překl.), a 22. února si poslal pro starou knihovnu (v originále "um einen alten Bücherkasten" - pozn. překl.), kterou tu zapomněl.


Kronika farnosti Pleš 1836-1933

Výrazným písmem učiněný záznam křestní matriky starobylé farní obce Němčice nás zpravuje o tom, že se tu na usedlosti čp. 9 dne 6. listopadu roku 1867 narodil Jakob Podlaha jako syn sedláka Vavřince Podlahy, jehož otec Tomáš Podlaha hospodařil na Jakobově rodném stavení se svou ženou Evou, roz. Šindelářovou, dcerou zdejšího chalupníka Kašpara Šindeláře z čp. 24. Chlapcova matka Veronika byla dcerou Jana Soukupa, sedláka z Olešníku (v matrice "z Volešníka") čp. 15 (dnes je v něm obecní úřad), a jeho manželky Marie, roz. Bartošové, dcery sedláka ze Zbudova (v matrice "z Budova"/!/) čp. 7. Vácslav Peške, zdejší farář, který záznam psal, zemřel 20. srpna 1876 na následky štípnutí mouchou na poli o dožínkách (viz web Střípky z matrik), podle tohoto textu je jako příčina farářova skonu v úmrtní matrice uveden uhlík (anthrax), neboli sněť slezinná, jejíž těžší formy jsou i dnes bez použití antibiotik a včasné diagnózy smrtelné. Bylo mu 56 let a byl pochován na němčickém hřbitově u památného kostela sv. Mikuláše. Na kněze byl Jakub (tak ho uvádí Ordinariátní list diecéze) Podlaha vysvěcen v Českých Budějovicích roku 1891. Ještě téhož roku byl zřejmě i pro své jazykové schopnosti ustanoven kaplanem v Albrechticích (Albrechtsried, česky i Albrechtec), jejichž kostel sv. Petra a Pavla a samo německé místní jméno, na Šumavě vůbec nejstarší, odkazují až do 12. století. V roce 1896 se s Podlahou setkáváme jako s kaplanem v Horní Pěně (Oberbaumgarten), odcházejícím odtud tehdy do Kunžaku, zmíněného už v textové ukázce. Od faráře v Kunžaku jsme kdysi za "normalizace" zásluhou mého bratra Václava získali ojetý tmavozelený automobil značky Wartburg (předtím jsme měli dva trabanty za sebou), pro kterým jsme si na tamní faru jeli (ještě vidím ten dřevník, ve kterém byl ve velmi dobrém stavu garážován) a v němž jsme sjezdili mnoho šumavských tras. V letech 1904-1910 působil Jakob Podlaha ve dnes téměř zaniklé farní obci Eisendorf (pod českým místním jménem Železná je dnes jen místní částí města Bělá nad Radbuzou). Odtud odchází do převážně už českého Bezděkova (Pösigkau) u Klatov, 1912 je farářem v Sudoměřicích u Bechyně, na odpočinku ho Acta curiae uvádějí v Jarošově nad Nežárkou. Otec Jakoba Podlahy Vavřinec Podlaha zemřel v Němčicích 20. září roku 1888 podle úmrtní matriky "stářím" a zdejší farář Ledwina ho pochoval u staroslavného němčického kostela sv. Mikuláše. Tam jsem v květnu roku 2022 hledal a také našel hrob, označený jen nápisem "Rodina Podlahů z Němčic". V něm ale Jakob pohřben není. Podle záznamu v jindřichohradecké úmrtní matrice zemřel v tamní okresní nemocnici 10. května 1943 a byl tu pochován na hřbitově sv. Václava.

- - - - -
* Němčice / České Budějovice / Albrechtice u Sušice / Horní Pěna / Kunžak / Pleš / Železná / Bezděkov / † † † Jindřichův Hradec

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Pleš na snímku z roku 1918
Zpráva o jeho úmrtí v ordinariátním listu diecéze
Záznam o jeho úmrtí a pohřbu v jindřichohradecké knize zemřelých
Náhrobní deska na hřbitově sv. Václava v Jindřichově Hradci

zobrazit všechny přílohy



Dostupné zdroje v JVK:

TOPlist