logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

HUGO POKORNY

Mei Lam...


Mei Lam, bist 's hoibad Paradies,
du lieba Fleck! Und vod a Lam zon Himml

is koa weida Weg!

Můj Lame...


Můj Lame, poloviční ráj
si říkat smíš!
To že vod tebe mám
vo tolik nebi blíž!

Schöner Bayerischer Wald? 2011, č. 202, s. 13

V nářeční básni "Da Woid und d' Lam" (tj. "Les a Lam", přičemž "les" tu má nepochybně význam "Bavorský les", resp. "Šumava") vidí autor předchozí citace Lamský kout (Lamer Winkel) natolik podobný nebeské říši, že se odvažuje tvrzení: "Der liabe God is überhaupts a von da Lam", tj. že milý Pánbíček je vlastně tady odtud. O lamském učiteli a básníkovi v jedné osobě vydal roku 2013 Alois Frisch v nakladatelství Cl. Attenkofer'sche Buch- und Kunstdruckerei knížku o 280 stranách pod titulem "Hugo Pokorny: Lehrer und Dichter - Straubing - Woid - Weltansichten". Pokorny působil jako učitel nejdéle v Lamu a tady vznikla i většina jeho nářečních básní. Jeho srdce však náleželo stejně tak Straubingu (česky se tomu městu říkalo i Štrubina) a svému "Stod an der Doana", tj. "městu na Dunaji", věnoval jak básnický cyklus "Da kloane Bruada Straubinga", tak několik jiných prací. Narodil se tam 30. července roku 1927 a zřejmě i v pouhých čtyřiceti letech skonal dne 4. září 1965. Zbývá mi říci, že Attenkoferova firma, pojmenovaná po svém zakladateli Clemensi Attenkoferovi (1838-1866), souvisí do jisté míry s webovými stranami Kohoutího kříže. To v ní vycházely kdysi pouze pěti let se doživší Česko-bavorské Výhledy (redigoval je v letech 1990-1995 PhDr. Zdeněk Vyšohlíd), kde se v mých příspěvcích zrodila jejich vlastní podoba. Chtěl bych to říci ve znamení pokory, povahového rysu, z něhož vzešlo krásné české příjmení bavorského nářečního básníka.

- - - - -
* Straubing (BY) / Lam (BY) / † † † Straubing (BY)

Obrazové přílohy:
(ukázky)

V květnu roku 2013 mu věnovala literární večer divadelní skupina "d' Lamerer"
Obálka (2013) knihy o něm, vydané nakladatelstvím Attenkofer ve Straubingu
Nakladatelství Attenkofer vydává i tradiční kalendář pro celou oblast Dolního Bavorska a Horní Falce, který je svým 420. ročníkem 2016 nejstarším vůbec regionálním kalendářem celého Německa
Obr z Ostrého, legendární postava pověstí z "Lamského kouta", zde v podobě, jakou mu dal ve své dřevěné skulptuře Matthias Seidl

zobrazit všechny přílohy

TOPlist