EUGEN PORÁK

Eugen Anton Ernest Porák de Varna se podle záznamu v křestní matrice farní obce Vyšší Brod narodil 8. února 1892 (dvacet dnů nato byl ve Vyšším Brodě pokřtěn) v Loučovicích čp. 42 - továrna Ernestu Porákovi, vdovci po Ottilii Schererové z Krumlova (synu Antona Poráka a Anny, roz. Faltisové, obou z Trutnova) a jeho druhé ženě Emilii, dceři Josefa Gärtnera ze Sedlčan a Elisabeth, roz. Holzové z Příbrami

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Se svými zaměstnanci v Loučovicích

Repro z daru Ludmily Soukupové

Repro Glaube und Heimat, 1992, č. 2, s. 5

V mladších letech se svým psem

Repro Glaube und Heimat, 1982, č. 2, s. 3

Henriette Albertine Porák, roz. komtesa de Lapeyriere, s manželem v mladých letech

Repro Deutsche Kulturlandschaft an Moldau und Maltsch, Der südböhmische Heimatkreis Kaplitz - Hohenfurth - Gratzen, Band I (1986), s. 426

S manželkou Henriette o svých 89. narozeninách v Bad Ischlu

Repro Glaube und Heimat, 1981, č. 2, s. 34

Podpis Henriette Porákové v obecní kronice dnes zaniklých Krásných Polí (Schönfelden)

Repro Pamětní kniha Krásná Pole, SOkA Český Krumlov (SOA v Třeboni - digitální archív)

Porákovou vlastní rukou vypsaný arch sčítání lidu z roku 1921 pro dům čp. 42 v Loučovicích uvádí vedle něho samého i komorníka Wenzela Jiráska z Velké Bukové, okr. Křivoklát, jehož národnost je označena jako "böhmisch" (tedy nikoli "tschechisch"), ta Porákova ovšemže "deutsch"

Repro Sčítání lidu 1921, Loučovice, SOkA Český Krumlov (SOA v Třeboni - digitální archív)

Arch sčítání lidu z roku 1921 dosvědčuje, že v loučovickém domě čp. 42 bydlila jeho už tehdy ovdovělá matka Emilie (*20. srpna 1869 v Sedlčanech) se zahradníkem a třemi služkami německé národnosti

Repro Sčítání lidu 1921, Loučovice, SOkA Český Krumlov (SOA v Třeboni - digitální archív)

Vlepené výstřižky z denního tisku referují na stránkách obecní kroniky Krásných Polí o boji papírenských dělníků Porákovy firmy za udržení mezd v roce 1937

Repro Pamětní kniha Krásná Pole, SOkA Český Krumlov (SOA v Třeboni - digitální archív)

I ve válečném telefonním seznamu "Ostmarky" je firma psána s dlouhým "á"

Repro Reichs-Telefonbuch (Telephon-Adressbuch für das deutsche Reich) : Sonderband Ostmark - Sudetenland (1940), s. 70

Loučovická školní kronika dokládá, že byl prvním předsedou loučovického "československého národního výboru" v květnu 1945, poté byl však zatčen a "národní výbor" změnili na "místní správní komisi", ve které zůstali z původního složení výboru Františkové Hošek a Povolní starší i mladší - symbolická to věru příjmení!

Repro Kronika obecné, národní a osmileté střední školy Loučovice, SOkA Český Krumlov (SOA v Třeboni - digitální archív)

Hrob Eugena Poráka v Bad Ischlu - v květnu roku 2012 byly ostatky převezeny do Kremsmünsteru

Repro Glaube und Heimat, 2004, č. 8, s. 42

Porákova vila v Loučovicích na starším snímku a dnes (v březnu 2009 ji uvnitř pustnoucí už poničil požár)

Repro Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank (ze sbírky Dr. Otto Spitzenbergera, Puchenau) a E. Urbanová - M. Šilhan - R. Švácha, Slavné vily Jihočeského kraje (2007), s. 98, foto Hugo Moc

Pohled na Loučovice od jihu - vlevo Porákova vila, vpravo objekty jeho papíren

Repro M. Wollner, Das war unser Kienberg an der Moldau (1968), frontispis

Tři snímky Porákovy loučovické vily z roku 2015

Repro Barbar, 2016, č. 2, s. 8-10, foto Pavel Dolejší

Tzv. Porákův most v Českém Krumlově (na snímku dole)

Repro Informační systém cestovního ruchu Český Krumlov

Za účasti jeho otce Arnošta Poráka vznikla na jaře roku 1902 ve Vyšším Brodě místní komise pro výstavbu kanálu z Lince přes Vyšší Brod do Českých Budějovic, jak to záslužně zaznamenala kronika někdejší školy v Kyselově, dnes "ulice" vyšebrodské městské části Dolní Jílovice

Repro Kronika německé obecné školy Kyselov, SOkA Český Krumlov (SOA v Třeboni - digitální archív)