logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

FRANZ PRASCHL

Nenacházím ve svém životě nic, čeho bych litoval

Nenacházím ve svém životě nic, čeho bych litoval nebo co bych při změněných poměrech nikdy neučinil (v originále "oder was ich bei geänderten Verhältnissen nicht wieder täte" - pozn. překl.). Kdybych pracoval méně pro obecný prospěch a více pro sebe, dočkal bych se většího uznání a nemusel bych se bát nějakého zákazu práce (v originále "und ich hätte eine Arbeitssperre nicht zu fürchten" - pozn. překl.).
Poněvadž mám být ekonomicky zničen, aniž bych se dozvěděl o důvodech, které k tomu vedou (v originále "ohne die Gründe hiezu zu erfahren" - pozn. překl.), jsem blízek tomu ztratit víru v právo a spravedlnost.

Vlastně jde jen o citaci dvou odstavců z dopisu, který byl psán v už tehdy k "Říši" připojené Kaplici (Kaplitz) a má datum 15. března 1939. Vlastně už nijak nesouvisí se zřízením tzv. Protektorátu Čechy a Morava, nýbrž jen s osudem svého pisatele, který jako někdejší čelný představitel levicově orientovaného hnutí družstevních konzumů měl za nacizmu potíže s tím, aby našel práci. Téměř jistě o něm gestapo vědělo i to, že v Kaplici poskytl v roce 1934 útočiště z Rakouska uprchlým sociálním demokratům, mezi nimi i vůdci tzv. Schutzbundu (Republikanischer Schutzbund byl paramilitární organizací rakouské sociální demokracie), kterým byl Richard Bernaschek (viz o něm blíže Wikipedia - v Kaplici se skrýval pod falešným jménem Franz Hoffmann, původně ovšem uprchl z vězení v Linci po proslulém únorovém povstání s některými nacisty do Německa, kde byl okázale přijat a zdálo se, že je pro pokus o rozvrat Rakouska vítán, pak se ovšem rozešel s nacizmem i komunismem /dělník má v obou případech stejně málo co do všeho mluvit, diktatura tu i tam, jak se vyjádřil/ a zahynul v posledních dnech války roku 1945 v koncentračním táboře Mauthausen). Dopis z 15. března, který mi poskytl Bernhard Riepl, i samostatně zastoupený na webových stranách Kohoutího kříže, byl adresován MUDr. Arturu Buchhöckerovi, působícímu tehdy v Horní Stropnici (Strobnitz) a oslovovanému Praschlem jako přítel, který by mu pro své styky (rozuměj s vlivnými nacisty, jmenovitě s "kreisleiterem" NSDAP Soukupem) mohl pomoci. Buchhöcker mu ovšem s pozdravem Heil Hitler! odpovídá, že jeho vztah se Soukupem není bezproblémový (v originále "derzeit nicht bereinigt ist") a za Praschla proto intervenovat nemůže. Poněvadž dokumenty o konci konzumního hnutí (je tam z adres patrný i jeho obrovský rozsah právě na Šumavě) v přelomových událostech roku 1938 s Praschlovými podpisy patří k nejzajímavějším pasážím dvojjazyžné knihy Herberta Sailera o Kaplici s podtitulem "Dějiny jednoho městečka na Šumavě" (2020), je třeba zmínit se o osudech kaplického družstevníka trochu podrobněji. Narodil se na Kvildě (Aussergefild) 30. srpna roku 1893 a den nato mu farář Gregor Králík (je i samostatně zastoupen na webových stranách Kohoutího kříže) udělil svátost křtu. Novorozencův otec a jmenovec Franz Praschl (*10. srpna 1845 na Kvildě), chalupník na kvildském stavení čp. 23 s malým selským hospodářstvím (Bauernwirtschaft), jak zaznamenává arch sčítání lidu z roku 1910, byl synem chalupníka tamtéž Johanna Praschla a Kathariny, roz. Strunzové z Kvildy čp. 32 (obě čp. 23 a 32 v obci dosud najdeme, označení se ovšem zřejmě od té doby změnila). Chlapcova matka Anna (*6. ledna 1856 na Knížecích Pláních /Fürstenhut/) byla dcerou Andrease Herzoga a Kathariny, roz. Selbičkové (takto "česky" s "č" píše příjmení kvildská křestní matrika), obou z Knížecích Plání (kvildská matrika neuvádí čísla popisná tamních stavení). V roce 1912 vstoupil tehdy devatenáctiletý Praschl do služeb konzumního sdružení (Konsumverein) na Kvildě a brzy se tam propracoval k vedoucí pozici. Když byl dva roky nato založeno stejné sdružení v Rehberku (německy Rehberg, dnešní Srní, už 1924 byla česká poštovní adresa "Reberky na Šumavě" změněna na "Srní", německá adresa "Rehberg im Böhmerwalde" ovšem ponechána!), byl přizván k účasti a stal se tam skladníkem (Lagerhalter). Po první světové válce spoluzaložil konzumní sdružení v Rejštejně (Unterreichenstein) a převzal jeho vedení. Dne 24. listopadu roku 1919 se Franz Praschl, jak zaznamenává kvildská oddací matrika, ve zdejším kostele sv. Štěpána oženil s Hubertou Schusterovou (*10. listopadu na Kvildě čp. 20 /dnes má to číslo Penzion U Malíků/), nemanželskou dcerou Marie Schusterové, jejíž otec, kvildský řezník Lukas Schuster provozoval tu v domě čp. 31 (dnes má kupodivu to označení přestavěná Strunzova pila) živnost se svou ženou Marií, roz. Fuchsovou z Kvildy čp. 84 (dnes je tam přestavěný rodinný dům). V roce 1921 mu byla svěřena funkce jednatele (Geschäftsführer) konzumního sdružení v Horní Stropnici, Praschlova role v oživení jeho činnosti pak obrátila pozornost k jednatelově osobě natolik, že ho konzumní svaz (Konsumverband) navrhl do téže funkce v Horní Plané (Oberplan). V červnu 1923 svěřil Svaz německých hospodářských družstev v Praze (Verband der deutscher Wirtschaftsvereinen in Prag), kde byl Praschl i členem dozorčí rady společnosti Grosseinkaufgesellschaft deutscher Konsumgenossenschaften in der Tschechoslowakischen Republik (GEC), jejímž ředitelem i zástupcem ve vedení německé sociální demokracie (DSAP) v ČSR byl v letech 1922-1938 byl Rudolf Kreisky (1882-1966), strýc pozdějšího rakouského kancléře Bruna Kreiskyho (i samostatně zastoupeného na webových stranách Kohoutího kříže). Co rokem 1938 všechno skončilo, lze těžko dohlédnout. Franz Praschl se dožil konce války (starší bratr Johann /*1881 na Kvildě, kde hospodařil se ženou, dcerou a 4 syny na otcovském stavení čp. 23, byl hned po záboru Sudet poslán do Dachau k "převýchově", na Vánoce 1938 naštěstí propuštěn) a zemřel podle Bernharda Riepla 29. června roku 1951 v rakouském Kremsmünsteru, nad nímž bdí dobrý smírný duch Stifterův (i ten je ovšem samostatně zastoupen na webových stranách Kohoutího kříže).

- - - - -
* Kvilda / Srní / Rejštejn / Horní Stropnice / Horní Planá / Kaplice / † † † Kremsmünster (A

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Manželka Huberta
Záznam o jeho narození v kvildské křestní matrice
Arch sčítání lidu pro stavení čp. 23 na Kvildě s rodinou Praschlovou, tj. i s ním
Záznam o jeho svatbě v kvildské křestní knize oddaných

zobrazit všechny přílohy

TOPlist