FRANZ PREWRATIL
Výzva
Vnoučata zemřelých manželů: hajného Martina Stadlera (po chalupě "Petern Martin", *30. listopadu 1832 v Zátoni /Schattawa/ čp. 34 jako syn Petera Stadlera, zdejšího hajného, a Anastasie, roz. Tobischové ze Zátoně čp. 34, viz neúplná data na webu GEDBAS, která se překladatel snažil doplnit z archů sčítání lidu a z matrik - pozn. překl.), zemřel tamtéž 28. ledna 1895 na "Magenverhärtung", tj. ztvrdnutí žaludku, dnes bychom asi mluvili o gastritidě - pozn. překl.) a jeho ženy (brali se podle oddací matriky farní obce Horní Vltavice /Obermoldau/ dne 3. června roku 1867 - pozn. překl.) Marie, roz. Nieglové (*25. března 1843 v Zátoni čp. 15 jako dcera tamního chalupníka Aloise Niegla a Marie Anny, roz. Breitové ze zaniklého dnes Horního Cazova /Ober-Zassau/, jako ovdovělá je uvedena na arších sčítání lidu z roku 1900 a 1910 ve stavení v Zátoni čp. 34, kde se narodily všechny tu dále uvedené děti i vnoučata, se syny /nejstarším z nich by měl být zde ovšem chybějící Franz, *10. června 1873 v Zátoni, †15. června 1954 v Derry, Westmoreland, Pennsylvania, USA, viz genealogický web Ancestry.com, podle níž se zřejmě už v USA oženil s Marií, roz. Baumannovou, *1877 v Donau, tj. dnešní Hájek blízko Všerub, se kterou se jim také už v USA narodily dvě dcery: Frances Mary, žijící v letech 1899-1960 a Josephine Rose, žijící v letech 1912-1989/, Aloisem /*28. listopadu 1874/, Josefem /*10. 2. 1878, datum bylo třeba dohledat v křestní matrice, ve sčítacím archu z roku 1900 je uvedeno jen místo jeho vojenské služby "Trnowa" jako infanteristy 91. "šumavského" pěšího pluku!/, Hermannem /*23. července 1881/, Rudolfem /*16. dubna 1883/ a dcerou - starší z dcer Anna /*22. července 1876 a provdaná 13. února 1911 za Eduarda Gubische/, není v žádném z obou archů uvedena! - Johannou /*23. ledna 1880/, poté i Hermannovou chotí Marií /podle dokumentu Ancestors of Rudolph Kriha *16. ledna 1880 v Zátoni čp. 2 jako dcera Adalberta Krihy a Emerentie , roz. Fischerové, a provdala se za Hermanna Stadlera 15. ledna roku 1905 v Horní Vltavici / a jejich dětmi Johannem /*19. února 1906/ a Marií /*11. ledna 1980/!), obou ze Zátoně, farnost Horní Vltavice /dnes je Zátoň částí obce Lenora/ - pozn. překl.), kde se narodily i všechny jejich děti, mne prosí o sdělení Vašich současných adres (rozuměj adres čtenářů krajanského měsíčníku, kteří by mohli mít nějaké informace - pozn. překl.).
Píší, že jejich příbuzní z USA se jim ohlásili s tím, že hodlají sestavit rodokmen.
Dotazník Vám přijde po doručení Vámi zaslaných adres odesilateli této výzvy, jímž je
Franz Prewratil,
6900 Heidelberg I
Schwetzinger Str. 137 a
Fernruf 06221/36834
Böhmerwäldler Heimatbrief, 1973, s. 33
Pro autora a překladatele těchto řádek bylo opravdovým překvapením, že se po mnohém pátrání po "schattawských" Stadlerových dověděl, že matkou Franze Přewratla (tak je psán ve vimperské křestní matrice) byla jedna z nich, totiž Johanna, roz. Stadlerová, které se narodil 28. února roku 1908 ve vimperském domě čp. 76 (proti tehdejší německé chlapecké měšťance, kde i dnes působí gymnázium), který dnes marno hledat na plánu města. Však tam také Franzův otec provozoval "Lohfärberei", což bylo řemeslo nikoli právě voňavé. Syn se otcovu povolání vyučil a když otec v roce 1929 zemřel, vedl živnost po něm. Přípis na záznamu křestní matriky nás informuje i o Franzově svatbě v Prachaticích 8. března roku 1939 s Leopoldine Schebovou, o níž už po připojení k "Říši" najdeme podrobnosti už v německé stavovské matrice. Podle ní přišla na svět ve Wunderlichově (dnes Tylově) ulici čp. 243 v Českých Budějovicích a její otec Leopold, syn pasíře (Gürtler) Karla Scheby a Kathariny, "geb. Kirch aus Babic, Mähren", byl rodákem z Vimperka, matka (* v Horní Vltavici) byla pak dcerou Adalberta Tobische a Margarethe, roz. Harrantové. V době svatby byla Leopoldine vedoucí knihtiskárny (Buchdruckereileiterin), kterou vedla v Prachaticích po svém otci. Byla vyučenou sazečkou, u ženy tehdy záležitost dosti ojedinělá. Později vedli akcidenční tiskárnu ve Vimperku manželé spolu, poněvadž se původní koželuh vyučil i tiskařině. Za války vedl ve Vimperku vojenskou ohlašovnu, poněvadž po krátkém pobytu na frontě byl pro onemocnění propuštěn do šumavského rodiště. Poválečné vyhnání učinilo všemu konec. Prewratil hledal obtížně trvalé zaměstnání a nalezl ho nakonec až roku 1958 při okresním úřadě pro náhradní vojenskou službu (Kreiswehrersatzamt). Byl činný po 15 let, než v roce 1973 odešel do předčasného důchodu. Už roku 1962 se manželé se usídlili v Kirchheimu, což je část města Heidelberg, a založili tam roku 1962 krásný domov. Prewratil prodělal operaci žlučníku a po infarktu dva roky před smrtí ještě rok před ní musel podstoupit hned několik operací. Nakonec se díky ženině péči zotavil natolik, že oslavil ještě v únoru své sedmdesátiny a skon 21. dubna přišel vlastně nečekaně. Neměli ovšem děti, a tak lpěl Franz Prewratil na dětech své sestry Johanny, provd. Stinyové. Synovec Franz Stiny padl ve válce, jeho otec a jmenovec zemřel v únoru 1972, jediná Prewratilova sestra pár měsíců poté v červenci téhož roku. Churavějící Leopoldine po manželově úmrtí byla odkázána na cizí pomoc. Při jedné večerní procházce ji srazil automobil a ona vážným zraněním podlehla. Spočinula v kirchheimském hrobě po manželově boku.
- - - - -
* Vimperk / † † † Kirchheim, Heidelberg (BW)
