logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

MARIA PREXLOVÁ

Záznam v seznamu dizertací pražské univerzity, který nás dovedl k vyřešení záhady jejího původu

Záznam v seznamu dizertací pražské univerzity, který nás dovedl k vyřešení záhady jejího původu

Repro M. Výborná, Disertace pražské university 1882-1945. II., Německá universita (1965), s. 103

Její záznam v matrice doktorů pražské německé univerzity - jejím promotorem byl Gustav Jungbauer

Repro Archiv Univerzity Karlovy, fond Matriky Německé univerzity v Praze, inv. č. 6, Matrika doktorů Německé univerzity v Praze (1936–1939), s. 261 (projekt "Studenti pražských univerzit 1882–1945")

Záznam o narození otce v rejštejnské křestní matrice

Repro SOA v Plzni - Porta fontium

Záznam křestní matriky dolnorakouského města Pulkau o narození její matky Aloisie (Luise) Marie, roz. Pölzlové, dcery majitele zdejšího domu čp. 102 a mistra pekařského Karla Pölzla (syna majitele domu Mathiase Pölzla a Barbary, roz. Ernstové) a jeho ženy Aloisie, dcery mlynářského mistra v Angern, farnost Ybbs, Ignatze Schadena a Theresie, roz. Lindauerové - rodiče se podle záznamu brali v Pulkau 24. července 1865 a z pozdějšího přípisu vysvítá, že matka Marie Prexlové zemřela 6. října roku 1957 v německém městě Hofgeismar na území severního Hesenska

Repro Matricula Online

Arch sčítání lidu z roku 1921 pro dům čp. 12 v Rejštejně i s ní

Repro Sčítání lidu 1921, Rejštejn, SOkA Klatovy, (SOA v Plzni - Porta fontium)

Na pohlednici Josefa Schustera, zachycující slavnost Božího těla v roce 1906, je rejštejnský dům čp. 12 uprostřed

Na pohlednici Josefa Schustera, zachycující slavnost Božího těla v roce 1906, je rejštejnský dům čp. 12 uprostřed

Repro Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank (ze sbírky Dr. Otto Spitzenbergera, Puchenau)

Hrob babičky Anny na hřbitově v Rejštejně (zemřela v pouhých 41 letech)

Hrob babičky Anny na hřbitově v Rejštejně (zemřela v pouhých 41 letech)

Repro www stránky Billiongraves.com

Záznam rejštejnské stavovské matriky o její zdejší svatbě s Josefem Seerem (*3. července 1912 v Liticích /dnes plzeňský městský obvod/) dne 25. února 1941, kde je pozdějšími přípisy (podepsán je pod nimi Karl Klostermann, jehož syn a jmenovec je i samostatně zastoupen na webových stranách Kohoutího kříže) dokumentováno jejich vystoupení z církve římskokatolické a rozhodnutí obou manželů být nadále označováni jen výrazem "gottgläubig" z března roku 1944 a zachyceno už po tomto datu i narození dcery Rotrud 7. července ještě téhož roku 1944 v Rejštejně

Repro SOA v Plzni - Porta fontium

Záznam křestní matriky tehdejší farní obce Litice (Littitz) o narození manželova otce a jmenovce jako jednoho z dvojčat rodiny Wenzela Seera a Magdaleny, roz. Pecherové, na stavení čp. 56, které v Liticích u Plzně lze dodnes najít

Repro Matricula Online

Dne 10. prosince roku 1936 byl na podvečerním programu (18,20 h.) pražského rozhlasu v němčině pořad o pěstování lnu na Šumavě, jehož byla spoluautorkou

Dne 10. prosince roku 1936 byl na podvečerním programu (18,20 h.) pražského rozhlasu v němčině pořad o pěstování lnu na Šumavě, jehož byla spoluautorkou

Repro Prager Tagblatt, 10. 12. 1936, s. 12 (ANNO - AustriaN Newspapers Online)

Podle zmínky v článku Eduarda Eisenmeiera "Der Böhmerwald im Großen Brockhaus" využila ve své práci jako žákyně profesora Ernsta Schwarze (1895-1983), který působil v padesátých letech na univerzitě v Erlangen, nářeční výzkumy, které prováděl v Prachaticích roku 1945 zemřelý Rudolf Kubitschek

Podle zmínky v článku Eduarda Eisenmeiera "Der Böhmerwald im Großen Brockhaus" využila ve své práci jako žákyně profesora Ernsta Schwarze (1895-1983), který působil v padesátých letech na univerzitě v Erlangen, nářeční výzkumy, které prováděl v Prachaticích roku 1945 zemřelý Rudolf Kubitschek

Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 1955, č. 82, s. 73

Záznam rejštejnské stavovské matriky o úmrtí otcově 27. února 1944 ještě doma na Šumavě - snad stojí za povšimnutí, že záznam podepsal Karl Klostermann, jehož syn a jmenovec má na webových stranách Kohoutího kříže i své samostatné zastoupení

Repro SOA v Plzni - Porta fontium

Titulní list její práce (Rudolf M. Rohrer Verlag Brno, 1939)

Titulní list její práce (Rudolf M. Rohrer Verlag Brno, 1939)

Dvě mapy z příloh knihyDvě mapy z příloh knihy

Dvě mapy z příloh knihy

Repro M. Prexlová, Wortgeographie des mittleren Böhmerwaldes (1939), přílohy

Cenné jsou pro srovnání i dvě mapy církevního uspořádání "střední Šumavy" v 15. a 16. století a roku 1939

Cenné jsou pro srovnání i dvě mapy církevního uspořádání "střední Šumavy" v 15. a 16. století a roku 1939

Cenné jsou pro srovnání i dvě mapy církevního uspořádání "střední Šumavy" v 15. a 16. století a roku 1939

Repro M. Prexlová, Wortgeographie des mittleren Böhmerwaldes (1939), přílohy

Úryvek z článku Terezy Kreuter, osvětlující okolnosti vzniku její knihy

Repro T. Kreuter, Slovník sudetoněmeckých nářečí a jeho historie: K nálezu ztracené kartotéky ke slovníku sudetoněmeckých nářečí (Český časopis historický, 2012, č. 1, s. 518-527)

Její dcera Rotrud, provd. Andraeová, žila v hesenském městě Griesheim, kde v komunálních volbách 2006 kandidovala za místní organizaci CDU

Její dcera Rotrud, provd. Andraeová, žila v hesenském městě Griesheim, kde v komunálních volbách 2006 kandidovala za místní organizaci CDU

Repro SOA v Plzni - CDU Stadtverband Griesheim

Höhal, zmiňovaný také v jejím textu, zde na poválečném snímku z roku 1947, osada zanikla pod českým názvem Horečky

Höhal, zmiňovaný také v jejím textu, zde na poválečném snímku z roku 1947, osada zanikla pod českým názvem Horečky

Repro M. Leiš, Konec staré Šumavy (2020), s. 272

Kaplička sv. Martina na bývalých Zadních Paštích, rovněž zmíněných v jejím textu

Kaplička sv. Martina na bývalých Zadních Paštích, rovněž zmíněných v jejím textu

Repro Vítaný host na Šumavě a v Českém lese, podzim 03/2021, s. 34

Textová část:

zobrazit texty

TOPlist