ADALBERT PTÁČNÍK
Převzal jsem kostel, kapli a faru v tom nejubožejším stavu...
Převzal jsem kostel, kapli a faru v tom nejubožejším stavu. Farní budova byla vylepšena zvenčí novou šindelovou střechou, omítnuta uvniř a v horní obytné světnici pořízeny a starobylá kamna v ní nahrazena novými. Dřevěné kolny byly nově zastřešeny.
Na místě staré kaple, velmi malé a v tom nejubožejším stavu (v závorce německy psaného záznamu kroniky farní obce Pleš /Plöß/ jsou připojeny latinský a český výraz spelunca latronum, jako kolna - pozn. překl.) byla patronátním pánem (byl jím svobodný pán Kristián Koc z Dobrše /Christian Kotz von Dobrz/, blíže o něm viz Wikipedia, člen Českého zemského sněmu a Říšské rady - pozn. překl.) zřízena nová krásná a prostorná bohoslužebná kaple, k čemuž zdejší farníci (v originále "die Pfarrkinnder" - pozn. překl.) pouze poskytli povozy, mnozí jen z donucení (v originále "die meisten nur gezwungen" - pozn. překl.). Představený obce Michael Flor si přitom získal velké zásluhy.
Kronika farnosti Pleš 1836-1933
Anna Vorlová v bakalářské práci "Kapitoly z dějin obce Pleš" (2020) označuje starší stránky farní kroniky po druhé světové válce asi už trvale zaniklé příhraniční končiny za nečitelné! Adalbert (Vojtěch) Ptáčník však právě z nich vychází jako člověk stojící za připomínku. Narodil se dne 2. března roku 1838 v Radonicích (dnes část chodské obce Milavče na Domažlicku) čp. 38, jak o tom svědčí německý záznam, který pořídil lokalista farní obce Milavče (Milawetsch) Adam Kacerovský, působící tu v letech 1820-1839. Novorozencovo příjmení je tu psáno "Ptacznik" stejně jako to otcovo. Otcem byl Mathias Ptacznik, chalupník v Radonicích, součásti velkostatku Kanice (Gut Kanitz), matkou Katharina, dcera radonického rolníka na čp. 14 v Radonicích Johanna Wotruby a Anny, roz. Bozděchové ze zdejšího čp. 20 (všechna tato 3 stavení, tj. čp. 14, 20 a 38, dosud v Radonicích stojí!). Svatba Adalbertových rodičů se konala v Milavči 20. listopadu 1827 a ačkoli je záznam psán německy, nepostrádá však svědecký přípis v češtině za otce nevěstina (neuměl zřejmě psát) v tomto pravopisném znění: "ga Jan Wotruba ††† powolugi dceřy swe tento snátek manželskj /Podepsal Jan Wachal Chalupník w Bosskowech (rozuměj sousední Božkovy). Jejich syn byl vysvěcen na kněze 23. července roku 1865 zřejmě v Českých Budějovicích, jak dosvědčuje Ordinariátní list Budějovické diecése k Ptáčníkově úmrtí /je tu označen jménem Vojtěch Ptáčník/, působil následně od 9. října 1865 jako kaplan v Hostouni /Hostau/, od 15. října 1867 jako administrátor v Pleši, tamtéž jako farář od 14. prosince 1868 (z těch dob pochází i naše textová ukázka), od 21. února 1880 jako farář v Černé v Pošumaví (německy Schwarzbach, pořád to však byla, jakož i nadále, jedna diecéze), od 14. dubna 1893 pak ve Folmavě (Vollmau), 11. listopadu 1899 jmenován biskupským notářem, od 1. dubna 1906 jsoucím na odpočinku, 18. července válečného roku 1915 jmenován čestným konsistoriálním radou, zemřel v Domažlicích (Taus) 22. května 1916. Ještě pořád zuřila válka, 21. listopadu téhož roku skonal šestaosmdesátiletý císař a po světové válce bylo všechno jinak. Nebyla ostatně poslední: po té druhé zanikla zcela Pleš a někdejší Folmavy, Horní i Dolní, jsou dnes pouhou částí obce Česká Kubice. Chodové se však neztratí, i když za jejich českou výjimečnost se zcela ručit nedá (viz Wikipedia). Adalbert (Vojtěch) Ptáčník budiž toho dokladem.
- - - - -
* Radonice, Milavče / Milavče / České Budějovice / Hostouň / Pleš / Černá v Pošumaví / Folmava / † † † Domažlice
