FRITZ PUCHSTEIN
"Nezlob se na mne, bratře..."
"Bruder Leim, du musst nicht bös sein,
ich blieb' gern bei dir,
aber ich halt 's nicht aus.
Ich hab eine Herzensangst in mir, eine Bangigkeit - mit einer Wort.
Bruder, ich halt 's nicht aus."
(tj. "Nezlob se na mne, bratře Klížku,
rád bych u tebe zůstal,
ale já to prostě nevydržím:
mám takový strach u srdce, takovou úzkost - prostě a jasně,
já to nevydržím." - pozn. překl.)
Der böse Geist Lumpa civagabundus, oder:, Das liederliche Kleeblatt (1833)
Vídeňské lidové divadlo od Hanswursta-Stranitzkého k Nestrayovi (1990), s. 298
Na stránkách českobudějovického německého listu "Budweiser Zeitung" se v červnu roku 1920 v době pro místní Němce jistě nikoli zvláště příznivé (referuje se tu např. o německé parlamentní interpelaci ohledně zákroku "československých" úřadů vůči turistickému spolku "Leitersteiner") objevila zpráva o jednorázovém uvedení (v neděli 27. června 1920) nesmrtelné Nestroyovy "kouzelné" frašky "Der böse Geist Lumpazivagabundus oder das Liederliche Kleeblatt" z roku 1833, kdy ji v dubnu jako "Benefiz-Vorstellung" uvedla vídeňská scéna Alt-Wiener Volkstheater. Hra se zčásti děje i v Praze, kde jeden z členů povedeného "ludráckého trojlístku", krejčík Zwirn (v české verzi Jehlička) padne do rukou podvodných "přátel". A právě Jehličku hrál "Direktor Fritz Puchstein"(stejným titulem "Direktor" je tu vedle něho označován i Julius Erend-Ettinger, už rok předtím na závěr poslední zdejší plné německé divadelní sezóny proponovaný za divadelního ředitele pro pouze už jen letní sezónu 1920), jak je v několika číslech téhož zmíněného periodika titulován. Vystupoval tu i v operetních rolích, jako třeba ve "Schwarzwaldmädel" Leona Jessela či v Eyslerově "Schützenliesel"(tam měl dokonce i taneční pasáž), v následujícím roce však jako by se po něm slehla zem. Nezbývalo než se obrátit k jiným informačním zdrojům, co se s mužem toho jména a profesní způsobilosti dělo. Na Wikipedii o tom kupodivu vypovídají stránky v polském jazyce. Podle nich se německý (rakouský) herec, kameraman, producent a manažer Fritz Puchstein narodil 7. října roku 1893 v pomořanském městě Labes (dříve pruský zemský okres Regenwalde /1818-1945/, dnes okresní město Łobez v severozápadním Polsku /Wojewódstwo zachodniopomorskie/). Polské webové stránky zmiňují z mnoha filmů, které režíroval, snímal, produkoval či v nich jen hrál, zejména němý dokument "Heldentum-Volkstum-Heimatkunst"(také "Stadt im Osten") z roku 1931 o památníku padlých zvaném podle ústřední sochy Roland na návrší nad rodným Puchsteinovým městem. Film realizovala produkční firma Kulturfilm Erich Puchstein (Erich Puchstein byl neženatý synovec proslulého archeologa Otto Puchsteina /1856-1911/, po němž měl jméno i Fritzův syn Otto /*1934/) z Berlína a východopruského Königsbergu (česky Královec, dnes ruský Kaliningrad), producentem byla Fritzova žena Erika. Tam do východního Pruska směřoval ještě v roce 1951 Puchsteinem produkovaný film "Jenseits der Weichsel" (tj. "Za Vislou", první jím režírovaný film téhož německého názvu pochází ovšem už z roku 1933), kdy už měl za sebou množství rolí v rakouských a německých filmech třicátých a čtyřicátých let (za připomenutí stojí třeba "Hotel Sacher" /1938-1939/, kde s ním hrál i Ernst von Nadherny, potomek rakouské větve českého rodu Nádherných, který proti vůli rodiny odešel k divadlu a k operetě). Z filmů, ve kterých hrál po válce, je i v Čechách známý titul "Julie, ty jsi kouzelná". Fritz Puchstein zemřel 31. března roku 1968 ve Vídni (v ČSSR byla toho dne, připomeňme, založena organizace K231). V roce 1935 vydal v nakladatelství FIBA Verlag Wien-Leipzig také knihu "Heute Benefize-Vorstellung" s podtitulem "Erlebtes und Erlauschtes aus der Welt des Scheins" (tj. "Co jsem viděl a slyšel ve světě zdání", jejíž titulní list s divadelním principálem lepícím programovou "ceduli" na zeď domu s pozadím hor a kostelíka s cibulovitou bání nás vrací někam na počátek jeho profesní dráhy, která se nevyhnula ani "Budějovicím na Šumavě".
- - - - -
* Łobez (PL) / České Budějovice / † † † Vídeň (A)
