KARL REHBERGER
Předmluva ke knize "HUIDSCHN, GREWLN, AFFIGRAÜN"
Tato kniha má napomoci porozumění naší domovské obci Heuraffl (rozuměj dnešní Přední Výtoň - pozn. překl.) na Šumavě a uchování živoucí vzpomínky na ni (v originále "soll helfen unseren Heimatort Heuraffl im Böhmerwald zu verstehen und die Erinnerung daran wach zu halten" - pozn. překl.).
Za rozmluvy, kterou jsem měl v roce 2004 s páterem Justinem, převorem kláštera ve Vyšším Brodě, můj partner projevil velkou lítost nad tím, že s vyhnáním Němců ze Šumavy zašlo do ztracena tolik zdejší kultury (v originále "so viel Kultur verloren ging" - pozn. překl.).
Domov nesestává toliko z určitého místa, tvoří ho i řeč, příběhy, vůně a pachy (v originále "Gerüchen" - pozn. překl.), písně, to všechno s ním spjaté. Silnou součástí naší kultury je jistě hudba a písně, které se u nás doma zpívávaly.
Především ale jsou důležitou složkou zpěvní kultury jsou "Gstanzln" (tj. popěvky většinou žertovného nádechu, zpívané v nářečí, a to většinou v mužském přednesu, viz Wikipedia - pozn. překl.), poněvadž opěvovaly vlastní zdejší život. I dnes je rádi zpíváme při našich rodáckých setkáních, abychom udržovali naživu naše spojení s domovem.
Udržet dialekt bude jistě obtížné, poněvadž se jím obecně už nehovoří. Podnikám proto tímto slovníkem (slovník tvoří podstatnou část celé knihy - pozn. překl.) pokus, předat něco z něho dál.
Výňatky ze školní kroniky (vedené v letech 1909-1935 - pozn. překl.) bych dal rád nahlédnout nejen do dění školy, nýbrž i do komunálních a politických událostí (k 21. říjnu 1913 je tam např. poznamenáno "Adams 5917. Geburtstag", tj. den narozenin starozákonního "prvního člověka" v ráji - pozn. překl.), které tam naštěstí rovněž zůstaly zapsány.
A v neposlední řadě vstupuje do této knihy i místní kuchyně, která nás jako sotva co jiného upomíná na naše dětství doma, jak to vždycky právě její zásluhou tam u babičky chutnalo a vonělo.
To jsou mé osobní důvody, abych to všechno zaznamenal, jak jen to je možné, a nabídl tak následujícím generacím náhled do minulosti a kultury jejich předků.
Tato kniha by nám měla pomoci zachránit alespoň něco z toho.
HUIDSCHN, GREWLN, AFFIGRAÜN, s. 5
Ten podivný název knihy, z níž je tu do češtiny přeložena jen její předmluva, tvoří nářeční podoby tří sloves, které by ve spisovné němčině zněly "schaukeln, herumkramen, hinaufklettern", česky pak "kolébat, přehrabovat se, vyšplhat nahoru". Všechny ty výrazy bychom mohli uplatnit pro pohyby naší paměti. Ukolébávat by nás ovšem rozhodně neměla, protože její součástí jsou i osudy těch, kdo už s námi nejsou pospolu. Mnozí dosud žijí, jako třeba právě Karl Rehberger z Přední Výtoně. Narodil se tam ve stavení čp. 38 dne 27. září válečného roku 1941 v rodině Karla Rehbergera "staršího" (*20. ledna 1907 v Přední Výtoni čp. 38, †14. září 1976 v bádensko-württemberském městě Esslingen /do roku 1964 Esslingen am Neckar/, kde dnes žije jeho syn) a jeho ženy Marie, roz. Friedlové (*10. prosince 1912 v Přední Výtoni čp. 36 jako dcera Johanna Friedla a Aloisie, roz. Pischultiové za dnes zcela zaniklé vsi Hodslav /Hatzles/, †8. července 1998 v Esslingen). Rodiče se brali v Přední Výtoni 27. září 1937, tj. přesně rok před synovým narozením. Na stavení čp. 38, dnes už neexistujícím (totéž čp. 38 má v dnešní obci Přední Výtoň /číslování se během let měnilo/ i rodinný penzion Na Vyhlídce v budově z roku 1933, náležející kdysi v "zaniklé" Zadní Výtoni /Hinter-Heuraffl/ československé finanční stráži, v Přední Výtoni, která ovšem dnes Zadní Výtoň jako svou část úředně neuvádí, má pak čp. 38 nověji postavená chata), hospodařil předtím Karlův děd z otcovy strany Johann Rehberger (*24. prosince 1854 v rakouském Helfenbergu, †17. září 1914 v Přední Výtoni) se svou ženou Julianou, roz. Gallistlovou (*16. února 1874 v rakouském Guglwaldu, †26. listopadu 1922 v Přední Výtoni), oba ještě, jak patrno, původem z rakouského sousedství (brali se 12. ledna 1891 v Helfenbergu, okr. Rohrbach v Horním Mühlviertelu). To i v naší paměti se stále vynořuje staré Rakousko jako někdejší domovina našich pradědů. Měli bychom vědět, co z něho stojí za to uchovat.
- - - - -
* Přední Výtoň
