logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

BARTHOLOMÄUS REINDL

Ze dvou dopisů ke schwarzenberské granátnické gardě

"Vaše Jasnosti! 17. minulého měsíce, když jsem byl v Libějovicích na audienci, vyjádřila Vaše Jasnost přání mít při lovech jízdního hudebníka k udávání signálů. Mezi muzikanty umí jezdit jen Strobl, ten by ale pro koně byl příliš těžký. Granátníka Kozla, který je velmi dobrým trumpetistou, jsem přidělil jízdnímu sluhovi Bezděkovi, aby jej vyzkoušel ke koni. Bezděka hlásí, že granátník Josef Kozel by jezdil dobře, k tomuto účelu je zcela vhodný. Je hubený, 62 palců vysoký, pro koně by byl lehký, má milý zevnějšek a ve službě je spořádaný."


M. Voříšek, Kapela schwarzenberské gardy, s. 80

"Prosím nejuctivěji Vaši Jasnost, aby na místo desátníka přijala mladého, vysokého a svobodného muže s dobrým rukopisem; gardový desátník je nyní často velen k různým samostatným služebním úkonům, při plavení dřeva, kde musí samostatně korespondovat a účtovat, a také, aby mohl být k užitku v kancelářích."


M. Voříšek, Kapela schwarzenberské gardy, s. 44-45

Hejtman schwarzenberské granátnické gardy, této ve své době (založena byla patrně v roce 1703 a sídlila původně na zámku Hluboká /Frauenberg/, roku 1742 se kvůli válce o rakouské dědictví přesunula do Českého Krumlova /Krumau či Böhmisch Krumau, za druhé světové války Krummau an der Moldau/, kde pak setrvala po více než 200 let) běžné součásti aristokratických dvorů, totiž autor německých originálů obou předchozích textových ukázek Bartholomäus Reindl, se narodil 20. srpna 1818 ve Slavči (dnes součást obce Vrábče v okr. České Budějovice) čp. 11 (rozlehlý statek s tím číslem tam až dosud stojí) jako syn sedláka Johanna Reindla a jeho ženy Theresie, roz. Binderové z Radošovic (Roschowitz), farnost Strýčice (Stritschitz). Roku 1838 byl odveden k 25. pěšímu pluku, s nímž se jako poddůstojník účastnil v letech 1848-1849 války v severní Itálii. Dne 20. května roku 1848 se při bitvě u Vicenzy dostal brigádní generálmajor Felix zu Schwarzenberg při ústupu do nepřátelského obklíčení a do ohrožení života, jejž mu včasným zákrokem zachránil právě Reindl se svými muži. Za bojové zásluhy, prokázané o něco později 24. července 1848 při útoku u Salionze nedaleko Verony, kde útokem ukořistil tři děla a munici (jedno z děl, které obrátil proti dotírajícímu nepříteli, než se dočkal posil, mu ovšem při zpětném rázu přejelo nohu), byl vyznamenán zlatou medailí za statečnost, z jiné strany se mu dostalo i ruského řádu sv. Jiří 5. třídy. V roce 1859 se ještě dobrovolně připojil k dalšímu tažení do Itálie, dva roky nato však z armády odešel v hodnosti nadporučíka a od 1. června 1861 převzal po zesnulém Karlu Hofmannovi schwarzenberskou granátnickou gardu jako její gardový hejtman a setrval v této velitelské funkci téměř 46 let. Dne 25. února roku 1862 si v Českém Krumlově vzal ve svých 43 letech věku za ženu o dvacet let mladší Karolinu Springerovou (*2. března 1839 ve dnes slovinském městě Piran), dceru Martina Springera, c.k. majora dělostřelectva v.v., a jeho manželky Caecilie, roz. Stummfollové z Českého Krumlova. Bartholomäus Reindl zemřel 16. března 1907 ve věku 88 let v Českém Krumlově čp. 1 (zámek) na stařeckou slabost a byl dva dny nato pochován na městském hřbitově Panny Marie. Překlady obou dopisů pořídil autor knihy "Kapela schwarzenberské gardy" (2010) Mgr. Martin Voříšek, působící na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích, jehož svolení k jejich použití na webových stranách Kohoutího kříže si velice vážím. Ten první pochází z 24. června roku 1876, je adresován princi Adolfu Josefovi zu Schwarzenberg (hlavou schwarzenberské primogenitury se stal až v roce 1888) a odvolává se na Reindlovu audienci u něho v květnu téhož roku na zámku v Libějovicích ("německy" Libějic, Voříšek tlumočí dopis s touto "variantou"), druhý ze 17. května 1877, tedy necelých 30 let před Reindlovou smrtí. Můžeme ho považovat za čistokrevného vojáka, píše se v záslužné Voříškově knize. Ještě že za toho téměř půl století trvajícícho Reindlova hejtmanského působení "na dvoře vévodském" cizí krev věru ani neukápla.

- - - - -
* Slavče, Vrábče / † † † Český Krumlov

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Záznam němčické křestní matriky o narození otcově
Záznam o jeho narození v křestní matrice farní obce Dubné
Dnešní podoba (2018) rodného statku čp. 11 ve Slavči
Záznam českokrumlovské oddací matriky o jeho svatbě

zobrazit všechny přílohy



Dostupné zdroje v JVK:

TOPlist