FRANZ REINISCH

Das Sterbelied

Du bist das große Zeichen,
voll Licht und Sonnenglanz;
umflutet und durchglutet,
von Gottes Liebe ganz.
Ich möcht' als Liebesflamme,
Maria, Jungfrau rein,
im kleinen Heiligtume
von dir entzündet sein.

Du stehst als Leidenrose
beim Kreuz ganz groß und still
und sprichst dein Ja zum Opfer,
weil's Gott so haben will.
Auch heute ruft Gott wieder
nach einer Heldenschar,
drum bringe mich, o Mutter,
als Liebesopfer dar!

Du Königin der Welten,
gebiet dem Sturm der Zeit,
die Satansbrut zertrete,
du Siegerin im Streit!
Apostel lass mich werden,
als Ritter stehen da,
und sterbend will ich lächeln,
o liebe MTA!

Píseň před popravou

Ty znamením jsi pro mne,
celá světlo a jas;
žár v proudu nevýslovném,
Bůh, láska zas a zas.
Dej, i já nechť jí vzplanu,
Panno, Ty Přečistá,
tu v malém svatostanu
mě k pouti uchystá.

Jak růže všechněch strastí
dlíš tichá při kříži,
oběti říkáš ano,
jíž Bůh sám přihlíží.
Následovat nás volá,
a tak mne, Máti, nech,
ať v oběť lásky složím
i poslední svůj dech.

Královno světa všeho,
je doba zlá, ty víš,
hruď satanáše zdeptej,
v střetu s ním zvítězíš!
Chci být tvým učedníkem,
rytířem tvým se znát,
jdu na smrt, usmívám se,
Matko Trojctihodná!

www stránky Schönstatt in Diözese Graz-Seckau

P.S. MTA značí Mater Ter Admirabilis, tj. "třikrát zázračná", "třikrát uctívaná". Svěřit se do ochrany Mariiny bytosti, jako Panenské Matky a Královny světa z Božích výtvorů toho vůbec nejpodivuhodnějšího, znamená podle tzv. schönstattského hnutí dostatečnou záruku výchovy v nového člověka. Slova písně složil jejich autor dne 9. srpna 1942 ve vězeňské cele.

Pokud se zeptám svého svědomí...

Pokud se zeptám svého svědomí, pak nemohu ani jako křesťan, ani jako Rakušan nikdy přísahat věrnost člověku, jako je Adolf Hitler. Musí se najít lidé, kteří dokážou protestovat proti zneužití veřejné autority - právě já se cítím povolán tak nyní učinit.
Kristova láska mne vede k tomu, abych učinil vše, co je v mých silách, k nekonečné slávě Boží, abych tomu obětoval všechno, co mám, abych zapudil hřích a zachránil svou duši. Pro její spásu ochotně podstoupím i smrt.

I kdyby nebylo úvodní básně, těch několik předchozích řádek z dopisu na rozloučenou svému řádovému představenému mravním patosem předstihuje jakýkoli literární počin. Byla vyslovena v době války proti zdánlivě dosud nepřemožitelné síle zla. Jejich autorem je katolický kněz řádového společenství bratří pallottinů (SAC) Franz Reinisch. Narodil se v Altenstadtu při tyrolské obci Feldkirch-Levis blízko východní hranice Rakouska s Lichtenštejnským knížectvím 1. února 1903. Dětství strávil v rodině innsbruckého c.k. dvorního rady, gymnázium navštěvoval u otců františkánů v alpském městečku Hall nedaleko tyrolské metropole. Chtěl jako jeho starší bratr vstoupit do této řehole, od svého úmyslu však upustil. Po maturitě roku 1922 začal studovat práva, už po dvou semestrech se však rozhodl stát se nakonec přece jen knězem. Univerzita v Innsbrucku a seminář v Brixenu (dnes Bressanone) ho vyzbrojily pevnými základy vědění a víry. Po kněžském svěcení 29. června 1928 vstoupil do řádového konviktu bratří pallottinů, s jejichž společenstvím pěstoval styky už během svých teologických studií. Nějaký čas působil jako docent a pak se věnoval duchovní péči v tzv. Schönstattském hnutí, které chtělo uvést do praktického života právě apoštolát sv. Vincence Pallottiho. Už tehdy zaujal záporný postoj vůči Hitlerovi a národnímu socialismu, což pro něho znamenalo i zásadní rozhodnutí: bude-li povolán k branné službě, nikdo ho nedonutí složit přísahu "Vůdci". V září 1940 mu byl odňat souhlas ke kázání i veřejnému slovnímu projevu na celém říšském území. Roku 1941 stanul osmatřicetiletý kněz jako "němý" duchovní správce v čele farnosti v odlehlé šumavské Kvildě (Außergefild). Když obdržel v březnu 1942 povolávací rozkaz wehrmachtu, záměrně se dostavil do kasáren v Bad Kissingen teprve o den později a byl také vzápětí zatčen a uvězněn. V žaláři berlínské čtvrti Tegel přijal pak odhodlaně a klidně rozsudek smrti. Říšský válečný soud jej nad Franzem Reinischem vynesl 7. července 1942. Dne 21. srpna téhož roku zahynul statečný řádový kněz jako svědek víry a mučedník svědomí pod nacistickou sekerou na popravišti v Berlíně-Brandenburgu. Urna s jeho ostatky byla uložena 17. října 1946 poblíž poutní kaple Schönstatt ve Vallendar na pravém břehu Rýna osm kilometrů na sever od Koblenze (spolková země Rheinland-Pfalz). Jihoněmecká provincie Srdce Ježíšova usiluje už delší čas o svatořečení Franze Reinische. V roce devadesátého výročí jeho narození otiskly Česko-bavorské Výhledy ve svém velikonočním čísle a pak i diecézní časopis Aktuality Setkání můj překlad článku o něm z krajanského měsíčníku Hoam! 22. srpna 1993 se pak v kvildském kostele sv. Štěpána konala i mše k uctění památky "tichého mučedníka z Kvildy", kterou sloužil Helmut Moosmann, SAC, farář z bavorského Grafenau.

- - - - -
* Altenstadt (A) / Kvilda / † Berlín (BE) / † † Schönstatt (RP)