MAX REISER
Předmluva ke knize "Rabbinische Weisheit" a závěrečný příběh z ní
Předmluva
Při předání jsem se zavázal udat důvody, které mne vedly k jejímu zpracování.
1. Vytyčil jsem si jsem si za úkol, podat v úplnosti talmudská přísloví, roztroušená všude po mnoha různých vydáních. Takový příspěvek považuji za o to vhodnější, že v novější době je tento druh literatury pěstován se šťastným zdarem.
2. Snad se také rozumnému čtenáři, jehož duchovní zrak dosud zcela nepostihla slepota zděděné nenávisti vůči Židům - u mnoha křesťanů bohužel toho jediného, co je na nich vůbec křesťanského -, dostane touto knihou nějakého pohledu na talmud a židovství, které je hodno historické pravdy stejně jako křesťanské lásky.
Nýrsko, počátkem švatu 5645 (tj. počátkem ledna roku 1885).
Autor.
Jedna stará legenda
Když Mojžíš se svým věrným sluhou a žákem Jozuou konal poslední procházku, aby mu dal svá nejlepší poučení a napomenutí, uviděli na cestě jednoho muže, který kopal hrob. Mojžíš ze zvědavosti přistoupil blíže a zeptal se toho člověka, kdo je a komu ten hrob hloubí. "Sestup ke mně dolů a máš všechno vědět," odpověděl ten neznámý. Mojžíš sestoupil do hrobu. Sotva se octl dole, hrob se zavřel a jak Mojžíš, tak ten neznámý zmizeli. Jozue volal: "Otče, učiteli, kdepak jsi?" Marně, nedostal nijakou odpověď. Spěchal do tábora, vyprávěl tam, co se přihodilo, a všechen národ běžel k místu, kde Mojžíš s neznámým zmizeli. Otevřeli hrob. Jak ale užasli, když místo Mojžíše nalezli ještě čerstvé, hřejivé lidské srdce. "Chci vám podat rozluštění divu, jež se tu stal," řekl Jozue užaslému lidu. "Mojžíš už není více, zesnul, poněvadž byl člověkem; jeho srdce však, jeho láska k Izraeli nezemřela, je v jeho učení, v jeho činech pro Izrael uchována a bude žít v Izraeli navěky." - Ano, láska k mojžíšské víře (v originále "zum Mosaismus" - pozn. překl.) nesmí a nemůže v Izraeli nikdy vyhasnout! Tak i bude v synagogách Izraele v den, kdy se předčítání z Tóry končí, začne se hned znovu s předčítáním prvé kapitoly v Tóře. - Tato legenda staví na tom, že poslední písmeno celé Tóry zní "lamed" 
(ve slově Israel - pozn. překl.) a spolu s prvým písmenem Tóry, totiž "beth" 
(ve slově Berešit, tj. "na počátku" - pozn. překl.), tvoří ta dvojice liter slovo 
, znějící "lev", tj. "srdce" - pozn. překl.). 
"Především střez a chraň své srdce, vždyť z něho vychází život!" (Bible, Starý Zákon, Přísloví 4, 23 - Český ekumenický překlad - pozn. překl.)
Pozdější nýrský rabín Max Reiser se narodil dne 3. září roku 1839 v obci Hausbrunn (dříve i slovensky Hašprunka či Hasprunka, dnes Studienka) v oblasti Záhorie (v zastaralé němčině Windische Marchauen) 13 km severovýchodně od města Malacky v dnešním Bratislavském kraji. Už od roku 1876 bydlil však v Nýrsku v domě čp. 136. který ve městě dosud stojí. Bývala zde židovská škola a rabínův byt. Úřad nýrského rabína zastával Reiser 38 let, alespoň podle vyjádření židovské náboženské obce na jeho parte, otištěném na stránkách renomovaného listu Prager Tagblatt dne 7. ledna 1913. Vedle toho byl ovšem i učitelem v židovské škole a zasloužil se o úpravu místního židovského hřbitova. Zanechal po sobě tři publikované práce. Roku 1884 vyšla v Nýrsku dvojjazyčná sbírka hádanek pod názvem Ha-chida s obsáhlejším německým titulem Räthsel in hebräischen Sprache und Schrift mit deutschen Uibersetzung für Lehrende und Lernende in Schule und Haus a podtitulem Beitrag zur Belebung der hebräischen Sprache - praktische Anleitung zur Lösung der hebräischen Räthsel, rok nato německy psaná kniha Rabbinische Weisheit - eine Sammlung talmudischer Sentenzen, Sprüche, Maximen und Erzählungen. vydaná vlastním nákladem a vytištěná jako ta prvně zmíněná Wendelinem Steihauserem v Plzni (prodávala se z 1 zlatý rakouské měny, v Německu za 2 marky), posléze v roce 1891 rovněž vlastním nákladem a týmž plzeňským tiskem životopisy barona Moritze von Hirsche (žil v letech 1831-1896, blíže viz Wikipedia) a kazatele vídeňské židovské obce Dr. Adolfa Jellineka (žil v letech 1821-1893, blíže viz Wikipedia)
- - - - -
* Studienka (SK) / † † † Nýrsko
