ALEXANDER VON REITZENSTEIN-HARTUNGS
Ze vzpomínek celního úředníka
Zwiesel je velký městys s čilým provozem, zcela obklíčený lesy, ba zčásti ještě pralesem, a dalo se tam žít velmi levně.
Jedna libra velmi dobrého hovězího masa stála 9 krejcarů, jedna libra telecího masa 4 krejcary, mladá slepice 3 krejcary, pytel brambor (1 měřice) 24 krejcarů a sáh dřeva 36 krejcarů (s dovozem 1 zlatý 36 krejcarů). Za pětipokojový byt se platilo 40 zlatých ročně, kuchařka dostávala 30 zlatých ročního platu.
Kromě kostela, fary a důchodového kontrolního úřadu byly všechny ostatní domy - bylo jich přes 200 - postaveny ze dřeva. Táhly se podél jediné, velmi dlouhé a velmi široké ulice. Uprostřed ní stála socha sv. Jana Nepomuckého, kterou obyvatelům Zwieselu věnoval obchodník chmelem Wolfgang Luckhner.
Městysi Zwiesel byly podřízeny celní stanice Waldhaus (Zwieselerwaldhaus) a Železná Ruda (Eisenstein). Celním dozorcům bylo přiděleno velmi rozsáhlé území, délka hranice většinou na 10 až 12 hodin, k dozoru nad provozem a k zabránění pašeráctví. Své kontrolní pochůzky podél bavorsko-české hranice jsme vykonávali podle vlastního uvážení, aniž bychom byli někým kontrolováni - v létě na koni, v zimě pěšky. Jenom bylo každý měsíc nutno předložit svůj deník ke kontrole.
Byl rozšířen pašerácký obchod s látkami z Čech a s dobytkem všeho druhu, notoricky převáděném z Čech do Bavorska.
Po svém přeložení v roce 1827 jsem ve funkci pohraničního inspektora pro okresy vrchních celních úřadů Waidhaus a Waldsassen dostával plat 900 zlatých a navíc 2 měřice pšenice a 5 měřic žita, 100 zlatých náhrady za domovní daň a píci pro jednoho služebního koně. Můj nový okrsek jsem musil projít na cca 40 hodin délky hranice a 12 hodin šířky každý měsíc celý a zrovna tak provést úplnou revizi u vrchních celních úřadů a jejich poboček. Tak jsem byl každý měsíc asi 17 dní z domu a byl jsem nucen pořídit si na vlastní náklady druhého služebního koně, abych tak velkou oblast stihl kontrolovat.
V tomto regionu probíhal rozsáhlý obchod s pašovaným českým plátnem, které bylo vždy před norimberskými trhy nakupováno Židy v Plzni a v plně naložených vozech dopravováno na hranici, odkud ho tlupy, které mívaly až třicet členů, pašovaly v balících o 70 až 80 librách do Bavorska.
100 zajímavostí ze Staré Šumavy... a také z Bavorského lesa IV. (2013), s. 110-111
Nejde tu o souvislý text, nýbrž o několik úryvků z deníku Alexandra svobodného pána von Reitzenstein-Hartungs (podle FürthWiki se narodil 28. listopadu 1797), jak je v českém překladu publikovala kniha o zajímavostech staré Šumavy zřejmě z německého originálu v zajímavém titulu Ein Mann und seine Zeit 1797-1890 s podtitulem Erinnerungen von Alexander Freiherr von Reitzenstein-Hartungs, který vydala v Eggstättu roku 1990 Helene Freifrau, tj. svobodná paní (baronka) von Reitzenstein. Reitzensteinové jsou prastarý franský rod a např. otec "našeho" svobodného pána získal roku 1826 pruský johanitský řád za záchranu pruského důstojníka v osvobozovacích válkách proti Napoleonovi. Tři roky předtím se dne 17. června 1823 stal jeho syn, tehdy šestadvacetiletý Alexander, svobodný pán von Reitzenstein-Hartungs, kontrolorem u vrchního celního úřadu ve Zwieselu. Celní dozorci tehdejší doby byli samostatní státem ustanovení úředníci. Alexanderova první žena, baronka Philippine von Branca (1800-1864), matka jedenácti jeho dětí, byla později pro psychickou poruchu a "nemorální chování", jak se tehdy označovalo její lesbické zaměření, umístěna v klášteře (viz k tomu podrobněji American Babel : Literatures of the United States from Abnaki to Zuni /Google Books/.) Jeden z jejích synů, narozený v Marktstedt am Main těsně před příchodem otcovým do Zwieselu a zřejmě otcem nezvládnutelný (i zde se udává homosexuální synovo zaměření jako hlavní zřejmě prohřešek), odchází, propuštěn roku 1848 z bavorské armády, do USA a tam se kupodivu šest let nato jako Ludwig von Reizenstein (1826-1885) zapíše do dějin americké literatury "gotickým hororem" Die Geheimnisse von New Orleans (The Mysteries of New Orleans). Pozoruhodná publikace Baron Ludwig von Reizenstein (1826-1885) : Father of Louisiana Lepidopterists /Academia.edu/, kde je i snímek náhrobku Ludwigova v New Orleans, referují o něm i jako o průkopníku americké lepidopterologie. To už jsou ovšem jeho rodiče od roku 1843 rozvedeni. Alexander von Reitzenstein-Hartungs požádal v roce 1860 o přeložení v roli bavorského celního zplnomocněnce u pruských provinciálních daňových ředitelství v Královci (Königsberg, dnes Kaliningrad) a v Gdańsku. 1863 je pak ze zdravotních důvodů odvolán. Zemřel 20. prosince 1890. I on se přímo písemně dotkl historie Šumavy.
- - - - -
Zwiesel (BY)
