MARIANNE RIEDL STEINER PUCHTA
|
Zuversicht Das Leben hat mich wild gepackt und hätt' mich fast zertreten, ich hab mich wacker durchgekämpft, wenn rauhe Stürme wehten. Nun glaubst Du wohl ich bin geknickt, erlahmt und krank am Mark? O nein! Ich bin gar sonnenfroh, voll Zuversicht -- und stark! |
Důvěra Život si s námi zahrál zle a snad by rozdrtil tě zcela, kdyby ses vzdal hned bez boje -- vždyť bouře dosud nedozněla. Myslíš, že jsem snad zlomena, nemocná, v poslední své chvíli? Ach ne! Jsem slunce ozvěna, důvěry plná -- té, co sílí! |
|
Bezirk Hostau : Heimat zwischen Böhmerwald und Egerland (1977), s. 100 |
|
|
Schloss Heiligenkreuz Vom Schafberg rauschen die Föhren, Im Talgrund plaudert der Bach Und fließender Mondenschimmer Rinnt über des Schlosses Dach. Die Bäume träumen im Parke Und dunkeln die Mauer entlang, Schlosswand und Wege leuchten Wie Perlenschnur und Spang. Da huscht es über die Wipfel In geisterhafter Flug - Eulenflügel? -- Ein Mondstrahl, Der lichte Träume trug. |
Zámek v Újezdě Svatého Kříže Od Hůrky bory šumí, z údolí potok zas. Třpyt luny tvé střechy skrápí v tajemný noční čas. A v parku sní staré stromy, jak perly blysknou tmou tvoje zdi, cesty z písku v paměti nehasnou. Cos v korunách se hnulo jak křídel kmit to zní -- stín sov? Spíš měsíc bílý, sen z dětství zjasněný. |
|
Bezirk Hostau : Heimat zwischen Böhmerwald und Egerland (1977), s. 228 |
|
Pocházela ze staré učitelské rodiny, v níž se narodila jako Marianne Lenková ve Vídni 23. února 1898. Vyrostla v Třemešném na Šumavě (Zemschen), jak jméno té obce, spojené bezprostředně se sousedním Bezděkovem (Pössigkau), uvádí česky staré místopisné slovníky. Strávila v tom nádherném koutu země léta dětství a mládí. Jako učitelka v Třemešném, později i v Blížejově (Blisowa), Újezdě Svatého Kříže (Heiligenkreuz), v dnes zcela zaniklé Pleši (Plöß), Brodě nad Tichou (Bruck am Hammer) a v Chodové Plané (Kuttenplan) psala nejen básně, z nich některé ve velmi výrazném chebském nářečí, nýbrž sbírala i místní pověsti. Když byl její syn Rainer přijat na gymnázium v Plané, převzala učitelské místo v už zmíněném Brodu nad Tichou, aby mu byla blíž. Přišel však odsun, který ta citlivá žena nesla obzvláště těžce. Už to, že se po něm usadila v Pleysteinu, vlastně prvním větším městě za hraničním Rozvadovem (Roßhaupt), jistě o něčem svědčí. Zavřela tam ve svých 68 letech oči navždy 19. prosince 1956.
- - - - -
* Vídeň (A) / Třemešné na Šumavě / Bezděkov / Blížejov / Újezd Svatého Kříže, Bělá nad Radbuzou / Pleš / Brod nad Tichou / Chodová Planá / † Pleystein (BY)
