PETER VON ROSENBERG (Petr IV. z Rožmberka)
Já, Petr z Rožmberka...
Já, Petr z Rožmberka (v originále "Peter von Rosennberg" - pozn. překl.) etc., známo činím všem a jednomu každému (v originále "aller menigklich" - pozn. překl.). Poté, co (nám) Bůh Všemohoucí nepochybně z obzvláštní milosti k rozmnožení své věčné chvály od mnoha lidí a k polepšení (v originále "zu pesserung" - pozn. překl.) propůjčil v nedávno uplynulém čase nové důlní dílo (v originále "ain new perckwerch" - pozn. překl.) tady u mého města Krumlova (v originále "alhie bey meiner Stat Crumbnaw" - pozn. překl.) a vykázalo se patrným užitkem, dá se z toho nadít, že se na něm jako takovém, opatřeném dobrou správou a pilně vzdělávaném, uvedená Boží milost ještě více projeví a mnoho dobrého z toho pojde (v originále "vnd vil guetes daraus ervollgen werde." - pozn. překl.).
Petra z Rožmberka Horní řád z r. 1515 - Peter's von Rosenberg Bergordnung aus dem Jahre 1515 (příloha)
V roce 1930 vydal knihovník a knihopisec Dr. Zdeněk V. Tobolka faksimile tisku "Pergwerch Ordnnung", což je německý horní řád, vydaný v letniční pondělí dne 28. května roku 1515, čili "am monntag in den heiligen Pfingstueirtagen als man zellt nach Christi vnsers lieben herren gepürde Fünfftzehenhundert vnd im Fünftzezehenden Jahren", jak se píše v německém originále, vytištěném vzorně ve Vídni (Wien) a určený Petrem IV. z Rožmberka pro jeho českokrumlovské důlní dílo, zaměstnávající téměř bez výjimky horníky německého původu. Do té doby panoval názor, že cizí právo horní (v tomto případě horní právo annaberské ze saské Míšně) v Čechách uplatnil jako prvý roku 1518 Jáchymov (Sankt Joachimsthal) z rozhodnutí hraběte Šlika (Stephan von Schlick, narozený na Štědrý den v roce 1487, padl u Mohácse roku 1526). Horní řád Rožmberkův pro Český Krumlov je sice recepcí téhož annaberského práva, ovšem o tři roky dříve. Petr IV. se narodil 17. ledna roku 1462 jako syn Jana II. z Rožmberka, zvaného "Pokojný"("der Friedfertige", žil v letech 1434-1472, zemřel v bavorském Ortenbergu zřejmě na návštěvě u Ortenburgů, jeho druhý syn Vok II. /1459-1505/ měl totiž za ženu Markétu z Gutštejna, jejíž matkou byla Sigaun /Sidonie/ von Ortenburg) a Anny kněžny Hlohovské ("von Glogau", polsky z Glogówa z dynastie slezských Piastovců, zemřela v roce 1483). Práva studoval na slavné univerzitě v italské Bologni, kde byl jeho spolužákem známý český humanista Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic. Ten pro Petra dokonce sepsal poučení, jak si počínat ve správě věcí veřejných. Ještě před vlastní samostatnou rodovou vládou, jak píše František Kavka v knize Zlatý věk Růží (1966, 2. vydání 1993), byl roku 1490 mladý Rožmberk jmenován jedním ze čtyř zemských hejtmanů, jakýchsi místodržících po trvalém odchodu krále Vladislava Jagellonského do uherského Budína, a roku 1497 se dokonce na dvě léta stal nejvyšším hejtmanem Království českého. Vladařství domu rožmberského se ujal jednatřicetiletý v roce 1493. Náleželo mu nejen největší vůbec jihočeské panství krumlovské, dále panství třeboňské, novohradské, rožmberské, helfenburské a choustnické, nýbrž od roku 1501 natrvalo i panství prachaticko-volarské a od roku 1513 jako dědičné i panství netolické. Roku 1494 udělil Petr Českému Krumlovu privilegia, užívaná dosud jen městy královskými (zejména šlo o privilegium trhu a výrobního monopolu). Vedle výstavby rybničních komplexů, které za jeho vlády přeměnily tvář jižních Čech, charakterizuje Petrovu éru podpora těžby drahých kovů. Ložiska stříbrné a zlaté rudy byla objevena v krumlovském okolí už někdy v době kolem roku 1460 a od roku 1473 se tam již intenzívně dolovalo (do půle 16. století se podle výkazů, souvisle uchovaných do roku 1515, vytěžilo "na Krumlově" na 460 hřiven /hřivna je asi čtvrt kilogramu/ zlata a necelých 27 tisíc hřiven stříbra). Vrcholu dosáhla těžba těsně před smrtí Petrovou. Ten skonal 9. října 1523 upoután již předtím po několik let na lůžko. Nedosti na tom: trpěl příznaky duševní choroby a podporován v tom zbožným rožmberským kancléřem Václavem z Rovného (žil v letech 1448-1531 a snad byl i původcem fikce o anticko-italském původu Rožmberků z římského rodu Orsiniů a odtud i "z Illia a samé Venuše"/Ílion je jiné jméno pro starořeckou Tróju podle třetího ze synů krále Tróa jménem Ílos a Aeneas, za jehož potomky se považovali Římané, údajný syn Anchísa a Venuše, prchl z Tróje /z Ília/ do Latia, kde byl pak založen Řím/ - viz už citovaný Zlatý věk růží, s. 49 prvního vydání a také webové stránky souboru Dyškanti o projektu "Rosa rosensis"), byl v záchvatech blížícího se šílenství pronásledován představami, že rod stíhá kletba, poněvadž se neprávem zmocnil církevních statků. V závěti odkázal proto majetek katolické církvi a představitelům katolické šlechty v čele se Zdeňkem Lvem z Rožmitálu (1470-1535). To ohrozilo samu existenci dominia a ačkoli se synovcům podařilo přímluvou Adama I. z Hradce u císaře Ferdinanda I. závěť zrušit, byli nuceni poškozeným vyplatit 126 tisíc zlatých, na kteroužto částku padl rožmberský poklad i několikaleté výnosy z dolů i celého panství. Bez milosti Boží, "ohne Gottes Gnade", se věru neděje ani horní řád, ani zlatý věk Růží.
- - - - -
Český Krumlov
