ALOIS RÜCKL

Kennst Du noch?

Kennst Du noch die Perle vom Böhmerwald
Ein Dörflein so herrlich und Jahrhunderte alt
Kennst Du noch die schönen Häuser,
viele waren aus Holz
Kennst Du noch die Besitzer,
sie waren auf ihre Heimat so stolz
Kennst Du noch die grünen Tannen
tief drinnen im Wald
Kennst Du noch das Echo,
Das von den Bergen widerhallt
Kennst Du noch das liabe Brennet,
hoch droben am Berg
Kennst Du noch den kloan Hüatbuam,
den springenden Zwerg
Kennst Du noch den Bahnhof
mit seiner alten verrostetten Uhr
Kennst Du noch den Tunnel,
wo der Zug hineinfuhr
Kennst Du den Waldrand,
wo das Rehlein dort sprang
Kennst Du das wunderschöne Mägdelein,
das dort saß auf der Bank
Kennst Du noch den oberen Spaten,
der Hof war eine Pracht
Kennst Du noch letzte Bäurin,
sie hat von Herzen gelacht
Kennst Du noch die alte Spatensäg,
viele verdienten dort ihr Brot
Sie gingen jeden Tag dorthin
und hatten keine Not
Ja kennst Du noch die alle,
die Männer und Frauen
Kennst Du noch die Wege,
die Raine und Auen
Kennst Du noch die Gräben,
die Mulden und Hügel
Kennst Du noch den Bauern,
mit seinen Pferden am Zügel
Kennst Du noch den Friedhof,
wo unsre toten Mütterlein sind
Jahrzentelang besuchte sie
niemand als der böhmische Wind
Was mußten die wohl
von ihren Kindern bloß
Kommt niemand mehr zu mir
um ein Blümlein zu schenken
Kennst Du noch den Fuchsenfof
er war mal mein Vaterhaus
Wir hatten nie viel, aber
es reichte grad aus
Kennst Du noch die schönen Pferde,
Sie waren meines Bruders ganzer Stolz
Kennst Du noch die großen Schlitten,
mit denen fuhren wir das Holz
Die Jahre vergehen so schnell
und wir werden alt
Doch Tag und Nacht denken wir
an unser schois Dorferl,
die Perle vom Böhmerwald.

Pamatuješ?

Máš ještě v paměti tu perlu Šumavy?
Ten dávný kout, co krásou rozpráví?
Pamatuješ ty domy,
mnohé ze dřeva,
ty, kterým patřila
ta ves moje i tvá?
Pamatuješ ten les?
Jedlově zelená
byla snad od hor
i ta ozvěna.
Pamatuješ i Prenet
vysoko nad námi?
Pasáčka někde při něm,
jak skotačí lukami?
Pamatuješ si ještě
nádražní hodiny,
tunel svou délkou
samojediný?
Pamatuješ tu srnu,
letící po stráni?
Lavičku s dívkou,
patřící tam za ní?
Pamatuješ si ještě
Spatových stavení,
poslední tamní selku
se srdcem na dlani?
Pamatuješ jich pilu,
lidem dávala práci,
vidím je jít tam za ní
i jak se domů vrací.
Pamatuješ těch lidí,
co tady kolem žili?
Pamatuješ těch cest jen,
jež kraj kdys pospojily?
Pamatuješ těch kopců,
těch svahů nad úvaly?
Ty všechny hospodáře,
jak koňmi se chlubívali?
Pamatuješ na maminky
v hrobech tam v rodné zemi,
jenom ten český vítr
vane nad nimi všemi.
Co o dětech si asi
pomyslí spící dole,
že žádné z nich nepřinese
jim kvítí na Boží pole
Pamatuješ Fuchsenhof?
Narodil jsem se tam.
Ne moc jsme mívávali,
stačilo ale nám.
Pamatuješ ty koně,
bratr je měl tak rád,
ty naše velké sáně,
v zimě z lesa plné klád?
Léta tak letí kolem
a stáří unaví.
Dnem a nocí myslíme však
na tu ves,
perlu Šumavy.

Glaube und Heimat, 2001, č. 3, s. 86

Alois Rückl (Fuchsn Louis), tj. "Fuchsů Lojza", zvaný tak "po chalupě" přáteli a známými, narodil se na šumavském stavení Fuchsenhof v Zelené Lhotě (Grün) 7. prosince roku 1916 a roku 2006 se v bavorském Stoffenriedu dožil požehnaných devadesátin. Znám z "Glaube und Heimat" i jiné jeho básně, některé humorné a psané v nářečí rodného kraje pod horou Ostrý a Královským hvozdem, v této "spisovné" jako by však nabylo jeho slovo opravdu obecnějšího ražení. Zemřel 16. října roku 2014 a je pochován po boku své choti Marie na hřbitově ve Stoffenriedu, místní části švábské obce Ellzee, svobodný stát Bavorsko.

- - - - -
* Zelená Lhota / † † † Stoffenried, Ellzee (BY)