FRANZ FERDINAND RUNK

Repro M. Havlová, Krajinář Ferdinand Runk (1764-1834) (2014), s. 143 a J. Bárta, Kleť : milovaná hora (2011), obr. příl.

Obraz Josefa Berglera mladšího (1753-1829) z roku 1802 zachycuje tehdy osmatřicetiletého Runka ve "stříbrné" paruce na působivém krajinném pozadí

Repro M. Havlová, Krajinář Ferdinand Runk (1764-1834) (2014), s. 45

Záznam o jeho skonu v úmrtní matrice vídeňské farnosti při kostele sv. Josefa ob der Laimgrube

Repro Matricula Online

Jeho jméno tu vidíme na seznamu "ve Vídni zemřelých" v pravidelné tehdy příloze Wiener Zeitung

Repro Wiener Zeitung, 10. 12. 1834, s. 3 (ANNO - AustriaN Newspapers Online)

Článek archiváře Františka Navrátila k výstavě Runkových prací v českokrumlovském muzeu zmiňuje i jeho podobiznu od Josefa Berglera

Repro Jiskra, 13. 2. 1969, s. 3

Vazba Schwarzenberského almanachu 1997 s velkou studií Betky Matsche-von Wicht o něm

Výřez Runkova barevného panoramatu z věže rozhledny na Kleti s přiloženou perokresbou

Repro J. Bárta, Kleť : milovaná hora (2011), obr. příl.

Kardinál Bedřich Schwarzenberg, autor podkladů pro Runkovo panorama, jako turista

Repro Tradice, 1935, leden-březen, s. 48(168)

Úplný panoramatický pohled z Kleti na jeho akvarelu z roku 1831

Repro M. Havlová, Krajinář Ferdinand Runk (1764-1834) (2014), s. 134-135

Popis výhledu z rozhledny na Kleti v jednom z čísel českobudějovického německého listu, publikovaný
tu v červenci válečného roku 1918, byl i zřejmým výrazem rakouského vlastenectví

Repro Budweiser Zeitung, 1918, č. 52, s. 5

Tzv. Topolový ostrov v parku při Červeném Dvoře na jeho obraze z roku 1803

Repro Schwarzenbergischer Almanach 1997, obr. příl.

Kruhový templ v parku při Červeném Dvoře na jiném jeho obraze

Repro Krajina, sídlo, obraz : romantický řád Jiřího Jana Buquoye (2015), s. 56 (ze sbírek NPÚ - UPS České Budějovice, státní zámek Třeboň, inv. č. TR1003)

Tady zachytil na kvaši z roku 1811-1812 požár dřevěného pavilonu na rakouském velvyslanectví v Paříži 1. července 1810, při němž zahynula kněžna Pauline, těhotná tehdy s už desátým svým potomkem schwarzenberského rodu

Repro Ve znamení Merkura : šlechta českých zemí v evropské diplomacii (2020), s. 471 (zámek Orlík, majetek rodu Schwarzenbergů)

Car Alexandr I. oře v říjnu 1815 pod zámkem Hluboká, zachyceném tu nad řekou Vltavou ještě před svou "tudorovskou" přestavbou

Repro Schwarzenbergischer Almanach 1997, obr. příl.

Zřícenina hradu Dívčí Kámen na jeho obraze

Repro M. Havlová, Krajinář Ferdinand Runk (1764-1834) (2014), s. 71 (SHZ Český Krumlov)

Lazebnický most a zámecká věž v Českém Krumlově na Runkově malbě z roku 1819

Repro Schwarzenbergischer Almanach 1997, obr. příl.

Pohled na Český Krumlov z Křížové hory, datovaný někdy po roce 1824, kde má kostel sv. Víta ovšem ještě cibulovitou báni

Repro www stránky Státní hrad a zámek Český Krumlov)

Takto zachytil na jednom ze svých obrazů starší podobu vimperského zámku (viz i Rudolf Heske)

Repro Obnovená tradice, č. 55 (2017), s. 19 (ze sbírek SHZ Český Krumlov)