JOHANN RUPP
Budiž mu země lehkou!
Dne 22. října 1969 zemřel v hornobavorské obci Mühlried (dnes místní část města Schrobenhausen pan Alois Janko ve stáří 64 let. Před vyhnáním žil ve stavení své sestry Anny Reichensdörferové (usedlosti se říkalo Ambroschn-Anwesen) v Rapoticích (Rappetschlag, viz web Zaniklé obce - pozn. překl.). Zesnulý se narodil 29. července roku 1905 v Mikulově (Böhmdorf), farnost Cetviny (Zettwing), jako syn vážených a práci navyklých rodičů, kteří hospodařili na stavení řečeném Wolfn-Anwesen. Roky jeho raného mládí spadaly ještě do míruplného času vlády císaře Františka Josefa, který jistou rukou řídil osudy národů podunajské monarchie a mezi lidmi vládl všude skromný blahobyt a relativní spokojenost. Do období dospívání Aloise Janka zasáhla předčasná smrt jeho otce, který skonal 26. prosince 1918 (tedy na druhý svátek vánoční - pozn. překl.) na následky nemoci, kterou si přinesl z první světové války. Alois vyrůstal v kruhu osmi sourozenců a musil se na rodné usedlosti brzy chopit práce dospělých. Činil tak usilovně a projevoval přitom přehled a spolehlivost. Jeho tichá, trpělivá povaha, přímé jednání a příchylnost k domovu mu zajistily vážnost a respekt spolubližních. V listopadu 1944 přivedla si ho sestra Anna do Rapotic; její manžel byl povolán k vojenské službě a veškerá zátěž práce na selském stavení spočívala náhle na jejích bedrech. Bratr se jí stal v těžké době spolehlivou oporou. Po vyhnání se ocitl v hornofalckém Irchenriedu a odtud přesídlil opět se sestrou v únoru roku 1964 do Mühlriedu, kde nakonec strávil i sklonek svého života. Také tady se starala o jeho blaho sestra Anna. On sám se různými činnostmi v domě snažil být užitečným a rád chodíval i ve všedních dnech na mši svatou do místního kostela. Koncem října roku 1969 ho upoutala nemoc na lože a 22. října smrt zhasila světlo jeho života. Jeho sourozenci, příbuzní a také množství krajanů ze staré vlasti ho doprovodili k místu posledního odpočinku na novém hřbitově ve městě Schrobenhausen. Našel je blízko hrobu své matky, která syna ve smrti předešla 30. července 1963 a on si tam po jejím boku může teď odpočinout po tichém životě, naplněném prací. Budiž mu země lehkou!
Glaube und Heimat, 1970, č. 8, s. 337-338
Nebyl rozhodně jediný ten nekrolog krajana ze zaniklých dnes vsí Mikulov a Rapotice (znovu mě napadá citace ze Stehlíkovy Země zamyšlené, psané ovšem ještě předtím, než bylo vše zbylé srovnáno se zemí: "... jen špačkové sklízejí úrodu zralých třešní v aleji při cestě k Rapoticům a na prázdných půdách opuštěných stavení vladaří vítr."). Když Johann Rupp, "obecní pověřenec" rodácké rubriky krajanského časopisu Glaube und Heimat, dne 11. listopadu roku 1976 zemřel na klinice města Heidelberg ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko, musil napsat jeho nekrolog už někdo jiný. Jinak totiž po léta vyřizoval připomínku životních dat a jubileí, jakož i slova rozloučení s jednotlivými krajany právě pověřenec obce a farnosti (v tomto případě to byla Terčí Ves /Theresiendorf/, dnes zvaná Pohorskou Vsí.) Johann Rupp, žijící tehdy s rodinou na adrese Alexander-Wacker-Straße 18 v bádensko-württemberském městě Waibstadt, kde byl zřejmě po svém skonu i on "odevzdán zemi." V červenci 1975 ještě stačil navštívit i s rodinou domovská místa, odkud byl kdysi vyhnán. Narazili přitom údajně na jisté potíže, když byli považováni za "východní" Němce, kteří se touto cestou pokoušejí opustit komunistický "ráj" někam na Západ. On sám se narodil 21. dubna roku 1905 ve vsi Lužnice (Luschnitz) čp. 29 Franzi Ruppovi a jeho ženě Johanně, roz. Pflegerové z Klení (Gollnetschlag). Děd z otcovy strany Johann Rupp "starší" je na záznamu v křestní matrice i podepsán v rubrice "Pathen", tj. "Kmotři" se svou ženou Katharinou, roz. Dwořákovou (příjmení je v matrice psáno takto i s háčkem a čárkou) z Lužnice čp. 50. Rodiči matčinými byli podle téhož záznamu rolník v Klení čp. 65 Paul Pfleger a jeho žena Theresia, roz. Guschlbauerová z Klení čp. 33. Přípis pod jménem novorozencovým nás zpravuje i o pozdější svatbě Johanna Ruppa "mladšího" s Katharinou Pascherovou dne 1. srpna roku 1933. Víc vlastně nevím: jen to, že aby jim byla nějaká země lehkou, bylo vždy jen zbožným přáním jich všech.
- - - - -
* Lužnice, Pohorská Ves / Mikulov, Cetviny / Rapotice / † Heidelberg (BW) / † † Waibstadt (BW)