JULIE SASSMANNOVÁ

Podle tohoto německy psaného záznamu vimperské křestní matriky se narodila ve Vimperku-město čp. 9 dne 30. června roku 1907 (ještě téhož dne došlo ke křtu, který ve vimperském farním kostele Navštívení Panny Marie vykonal kaplan Josef Hašpl) jako jedno z dvojčat (byla to ona, psaná tu jako "Julia Jarolim", a sestra Pauline) pekařského mistra ve Vimperku-město čp. 9 Josefa Jarolima (*17. dubna 1876 v Uhelné Příbrami, tehdejší okr. Chotěboř, dnes okr. Havlíčkův /dříve Německý/ Brod), jehož otec a jmenovec Josef Jarolim byl majitelem gruntu ("Grundbesitzer") v Uhelné Příbrami, matka Anna byla roz. Široká (bez uvedení místa původu), Juliina matka Marie (*5. srpna 1881 ve Vimperku) byla pak dcerou továrního dělníka bytem ve Vimperku-město čp. 17 Franze Flödla a jeho ženy Anny, roz. Haidlové - kmotry dvojčat se stali tovární dělník Johann Rožanek z Vimperka-předměstí čp. 176 a jeho manželka Anna

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Báseň otištěná v časopise Hoam! s grafikou Waltera Grössla

Repro Hoam!, 1971, č. 7, s. 365, vnitřní strana obálky a s. 193

Parte

Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 2003, č. 3, vnitřní strana obálky

Lovecký zámeček Žofín v dobách své slávy

Repro P. Koblasa, Nové Hrady (1999), s. 18 (akvarel z expozice státního hradu v Nových Hradech)

Salón Buquoyů na Žofíně

Repro K. Křížová, Šlechtický interiér 19. století v dobových zobrazeních ze zámeckých sbírek (1993), s. 184

Karl Georg hrabě Buquoy se složeným jelenem na Žofíně (viz i Franz Almesbeger)

Repro R. Podhola, Odkaz staré Šumavy (2017), s. 304

Zlověstná rudá hvězda se srpem a kladivem na žofínském zámečku před jeho zánikem

Repro V. Vochozka, Novohradsko - stopy lidí (2018), s. 182

Zámeček nedlouho před úplnou demolicí

Repro V. Vochozka, Novohradsko - stopy lidí (2018), s. 203

Hájovna na Žofíně

Foto Pavel Polák

Kostel sv. Martina v bavorském Oberdeggenbachu, u nějž je pohřbena

Repro Wikipedia, foto Elcom.stadler