JOHANN PROKOP SCHAAFFGOTSCHE

Repro ze sbírek Biskupství českobudějovického

Dobovou atmosféru věrnosti Budějovic císařskému domu habsburskému dosvědčuje černobílá reprodukce terče místního sboru ostrostřelců, kde ve čtveřici hodnostářů vpravo od černého obelisku s bystami císaře Františka I. a arcivévody Karla stojí celý v ćerném i biskup

Repro Waldheimat, 1933, č. 9, s. 129

Titul a úvodní odstavec jeho pastýřského listu z roku 1803

Repro ze sbírek Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích

Titulní list (1804) statutu kněžského semináře pod jeho patronací

Repro M. Novotný - T. Veber, Bohomluvci, vlastimilové, těšitelé : výchova a vzdělávání duchovních v českobudějovické diecézi v letech 1803-1850 (2016), zadní strana obálky

Jeho osobní znak, představující rodový hraběcí erb, doplněný o atributy biskupského úřadu...

Repro Encyklopedie Českých Budějovic (2006), s. 499

Rodopisný záznam svědčí o tom, že jeho babička z otcovy strany byla z "Valdštejna"

Repro www stránky WorldConnect Project

Záznam o jeho skonu 8. května 1813 v českobudějovické knize zemřelých

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Jeho záznam v řadě prvého z budějovických biskupů z diecézního katalogu na rok 1865,
tedy 80 let po Schaaffgotscheově ustanovení

Repro Catalogus universi Cleri diocesani Bohemo-Budvicensis (1865), s. 1

Titulní list diecézního listu z roku 1947 ke jmenování biskupa Josefa Hloucha připomíná i původ, ušlechtilost a dobrotu prvního z českobudějovických biskupů vůbec

Repro Acta curiae episcopalis Boh.-Budvicensis, 1947, č. 7, s. 1

Tady se vrací díky krajanu Antonu Witzku z Litvínovic první českobudějovický biskup ve vzpomínce se šifrou "HK." na stránky německého "diecézního" časopisu v dobách, kdy o něm česky nemohlo padnout ani slovo

Repro Glaube und Heimat, 1961, č. 5, s. 181

Článek v Jihočeské pravdě z prvého jarního dne roku 1990

Repro Jihočeská pravda, 21. 3. 1990, s. 3

Odstavec z českého překladu dějin kláštera Vyšší Brod od Dominika Kaindla, který pořídil Dr. Milan Hlinomaz - kapitola, z níž odstavec pochází, se týká období opata Isidora Teutschmanna

Repro D. Kaindl, Dějiny kláštera Vyšší Brod v Čechách (2008), s. 113