KARL SCHASCHEK
Ze školní kroniky
Výnosem c.k. okresní školní rady z 28. února 1910 č. 412 byl učitel 1. třídy Karl Schaschek, dosud učitel na šestitřídní škole v Dlouhé Vsi (v originále "zu Langendorf" - pozn. překl.) jmenován provizorním řídícím učitelem ve Svojši (v originále "in Zwoischen" - pozn. překl.).
Týž převzal vedení školy dne 1. dubna 1910. Dekretem slavné c.k. zemské školní rady (v originále "Dekret des hohen k.k. Landesschulrates" - pozn. překl.) z 20. března 1910 č. 12679 byl jmenován definitivním řídícím učitelem na dvojtřídní obecné škole ve Svojši včetně expozitury Kozí Hřbet (v originále "einschließ Expositur Ziegenruck" - pozn. překl.) a složil 28. dubna tr. předepsanou přísahu.
Kronika obecné školy Svojše 1888-1935
Výrazně odlišný rukopis záznamu ve školní kronice signalizuje nástup nového řídícího učitele a tím i kronikáře školy, jímž se ve Svojši stal Karl Schaschek. Z historické tabulky na konci svazku jsem se dověděl nejen datum jeho odchodu ze zdejší služby k 31. červenci válečného roku 1917, nýbrž i penzistova ůmrtí v Rejštejně (Unterreichenstein) dne 4. listopadu 1924. Z archu sčítání lidu v roce 1921 se mi podařilo zjistit i data narození pana řídícího, jeho ženy a dcery, žijících tehdy v rejštejnském domě čp. 44, náležejícím obchodníku Maximilianu Kricklovi, otci Maxe Krickla (*1921), zastoupeného i samostatně na webových stranách Kohoutího kříže. Sběrný arch domovní ohlašuje v něm celkem 3 byty, z nichž rodina Schaschekova obývala byt č. 2. Karl Schaschek se podle "bytového" archu narodil dne 14. srpna 1848 v polabském městě Hoštka (Gastorf) blízko Štětí (Wegstädtl) a Roudnice nad Labem v okrese Litoměřice. Jeho žena Anna se narodila 19. května 1865 v Benešově, okr. Benešov, dcera Albertine 7. srpna 1896 v Dlouhé Vsi (Langendorf). Albertine Schascheková se stala rovněž učitelkou a 28. listopadu 1925 se v Rejštejně provdala za Josefa Hubera. Ze záznamu dceřina v dlouhoveské křestní matrice vysvítá, že její otec byl synem majitele domu v Hoštce čp. 74 (dodnes tam dům takto označený najdeme v ulici Petra Bezruče), okr. soud Štětí, okr. hejtmanství Dubá (Dauba), Antona Schascheka a Rosiny, roz. Kachowetzové z Hoštky. Matka Anna byla pak dcerou c.k. finančního komisaře v Benešově čp. 34 Theodora Peterky a Albertiny, roz. Konradové z Votic (Wotitz). Karl Schaschek, jak se dovídáme ze školní kroniky u příležitosti jeho odchodu na penzi v roce 1917, věnoval školské službě 41 let profesního života a vystřídal postupně jako místa svého působení šumavské lokality Stod (Staab), Kašperské Hory (Bergreichenstein), Hartmanice (Hartmanitz), Dlouhá Ves a konečně pak Svojše. Když jsem pátral po Schaschekově minulosti před začátkem jeho učitelského působení, narazil jsem na článek listu Leitmeritzer Wochenblatt z 8. září 1870, který popisuje litoměřický "vzpomínkový" komers (v originále "Erimnnerungskommers", rozuměj kvas či pitku studentských spolků) pro absolventy zdejší vyšší reálky (Oberrealschule) v roce 1867, kterému předsedal (präsidirend war) "student techniky (stud. techn.) pan Karl Schaschek z Gasorfu", tedy nepochybně on. Zdejší studentské prázdninové sdružení (akademisch-technische Ferialverbindung) "Freya", založené roku 1866, bylo údajně první a nejstarší daleko široko a tak se na komers sjeli zástupci prázdninových sdružení a buršáckých spolků Albia, Austria, Carolina, Friedlandia, Cherutia, Libertas, Silesia, Svevia, dokonce i Helvetia ze švýcarského Curychu. Té pestrosti, kterou zaručovala rozlehlost habsburské monarchie, učinila konec až Hitlerova totalita. Příchynost mocnářství jistě dotvrzuje i patriotický projev tehdy už pětačtyřicetiletého učitele Karla Schascheka při svěcení spolkového praporu vojenských veteránů v Dlouhé Vsi za účasti kněžny ze Schwarzenbergu. Řečník asi sotva tušil, že svou pedagogickou kariéru ukončí rok před zánikem mocného soustátí, které i tělesně přežije o pouhých šest let. Čas je vlastně docela milosrdný i k těm, kdo přežijí, horšího už se nedožijí a spí svůj věčný sen v šumavském Rejštejně při kostele sv. Bartoloměje. Ten býval považován za patrona kolonistů a jednoho z ochránců proti morové nákaze.
- - - - -
* Hoštka u Roudnice nad Labem / Stod /Kašperské Hory / Hartmanice / Dlouhá Ves / Svojše / Kozí Hřbet / † † † Rejštejn
