VIKTOR SCHAUBERGER
Vodou to začíná...
Citáty z díla
"Od mého nejranějšího dětství bylo mou nejvyšší ctižádotí stát se lesníkem jako byl můj otec, dědeček, pradědeček a před ním jeho otec."
"...můj otec plavíval (v originále 'lieferte' - pozn. překl.) vodou na velké vzdálenosti statisíce plnometrů (Festmetern) bukového dřeva, přičemž nikdy nedal tu práci provádět za dne, nýbrž za jasných měsíčných nocí, poněvadž, jak vždycky dovozoval, voda ozářená sluncem zleniví a unaví se, svine a spí, kdežto za noci a zejména při svitu luny je čerstvá a živá, takže dokáže nést buková a jedlová polena, která jsou těžší než ona sama."
"Bylo to v době tření ('Laichzeit') ryb za jedné jarní noci plné měsíčného jasu. Seděl jsem u vodopádu. V čistém světle měsíce, které dopadalo na hladinu ve správném úhlu, bylo v průzračné vodě vidět každičký pohyb hojně tu shromážděného rybího množství. Náhle se pstruzi rozprchli. Příčinou toho úprku byl zvláště silný pstruh, který sem připlul zdola směrem k vodopádu a začal kolem něj bez váhání kroužit. Vypadalo to, jako by kolébavě tančil výraznými spirálovitými pohyby ve vlnící se vodě jakýsi druh vířivého reje. Tu náhle zmizel pod kovově lesklým vodním proudem, krátce se vzpřímil a já spatřil v tryskajícím vodním kuželi, který se nahoru úžil, divoký krouživý pohyb, jehož prapůvodní příčinu jsem nejprve nemohl postřehnout. V tomto krouživém pohybu se objevil zmizelý pstruh a vznášel se bez hnutí vzhůru. Když dosáhl spodního okraje vodopádu, pstruh se převrátil a byl jakoby silným nárazem vržen až za horní okraj vodopádu do shora prudce k němu přitékající vody. Tam mocně mrskl ocasní ploutví a zmizel."
"Ve vhodně vytvořené kaskádě může být takový proud (rozuměj opačného směru - pozn. překl.) rozeznán jako kanál světla ve vodním toku. Pstruh takový světelný kužel vyhledává a je jím vymrštěn jako nějakým prudkým vírem."
"Nevěřil jsem svému zraku, když jsem náhle uviděl kámen, veliký téměř jako lidská hlava, jak se pohybuje po kruhové dráze stejným způsobem jako pstruh předtím, než vylétl z vody. Kámen byl ve tvaru vejce. V příštím okamžiku byl kámen na hladině vody a kolem něho se rychle vytvořil kruh ledu. Vypadalo to, jako by plaval po hladině osvětlené měsícem v úplňku. Pak i druhý, třetí, následovaný dalšími kameny, které se hnuly vzhůru stejným způsobem. Nakonec byly na hladině téměř všechny kameny téhož vejčitého tvaru. Další kameny nepravidelných či hranatých tvarů zůstaly dole a neodpoutaly se o de dna. Tenkrát mě přirozeně napadlo, že jde o případ souběhu okolností, vedoucích k jedinečné formě pohybu, pohybu, který překonává síly gravitace a kamenům pravidelného tvaru umožňuje vystoupit až na samu vodní hladinu."
"Mnohdy povodeň odkryje zvláštní způsob hrazení horských potoků, které byly v těchto lesních oblastech využívány k plavení dřeva. Hrazení touto metodou nutilo vodu téci zcela osobitými hadovitými zákruty (,in ganz eigenartigen schlangenartigen Spiralwindungen') střídavě tu doleva, tu zase doprava. Pojem 'prostorový cykloidní pohyb' (,zykloide Raumkurvenbewegung') samozřejmě moji předkové neznali. Používali však toho principu při stavbě tak zvaných plavebních smyků (,Holz- und Wasserriesen', také 'Holzrutschen' či jen 'Rutschen' - pozn. překl.) tak dovedně, že voda i kmeny získávaly v pravidelně rytmicky se měnících zákrutech rychlost a místy voda tekla a dřevo po ní plulo na výsměch gravitaci i do kopce (,zum Hohn bergauf gingen')."
"Formou pohybu (,Bewegungsform'), která tvoří, rozvíjí, zušlechťuje a buduje (,erschafft, entwickelt, veredelt und aufbaut'), je prostorový cykloidní pohyb, spirálovitý pohyb zvnějšku dovnitř ke středu centra pohybu (,in Richtung eines Bewegungszentrums') - tedy pohyb dostředivý (,eine zentripetale Bewegung'). V přírodě jej nacházíme všude tam, kde jsou u díla budující síly: ve spirálních mlhovinách vesmíru, v pohybu našeho planetárního systému, v pohybu vody v přírodě, v přirozeném pohybu naší krve a míz. Rozkladná, rozvolňující forma pohybu je naproti tomu odstředivá. Nutí pohybující se části ze středu směrem k okraji. Je to tak zvaný 'přímý' pohyb. Prvek systému (,die Teilchen im Medium') je vyvrhován k okraji, prostředí se rozvolní, rozplyne a rozloží. Příroda používá tohoto odstředivého pohybu k rozkladu opotřebovaných celků, aby pak z jednotlivých zlomků znovu složila pomocí dostředivého, koncentrujícího pohybu nové formy. Ten dostředivý, cykloidní spirálový pohyb odpovídá zmírnění teploty, kontrakci, zhuštění a soustředění. Odstředivý pohyb odpovídá ohřevu, teplu, rozpínání a explozi. V přírodě se obě formy pohybu neustále střídají, ale budující pohybový princip (Schauberger ho nazve "implozí" a bude ho chtít napříště uplatnit pro veškerou techniku a energetiku vůbec - pozn. překl.) musí převažovat, aby mohl vůbec probíhat vývoj."
"Pohybujete se falešně (,Ihr bewegt falsch!')!"
"V každé krůpěji pramenité vody je k mání více síly, než dokáže vyrobit jakákoli průměrná elektrárna současnosti."
"V posledních letech se stále častěji vyskytují nepravidelnosti v rozložení vody (povodně, sucha, sesuvy půdy, dokonce i unikání jedopvatých plynů ze země a zvýšený výskyt nemocí v době, kdy v zimě vystupuje ze země teplá pára). Ve všech oblastech světa a v různých obměnách rostou negativní výkyvy teplot. Jak se brzy ukáže, jsou to zákonité reakce na naše dnešní zcela nesprávné hospodaření s vodou, jehož hlavní příčinu je ovšem nutno hledat v pochybeném lesním hospodářství."
"Škody způsobené moderním lesním hospodářstvím jsou tak zlé proto, že tyto prvotní síly nedokáže produkovat nijaká jiná forma vegetace tak kvalitně jako přirozeně rostlý les, obsahující velké množství druhů, jejichž energie se sčítá a působí do okolí mnoha čtverečních kilometrů."
"Nejúčinnější ochranou přírody je pomíjivost člověka (,die Hinfälligkeit des Menschen'), lidského díla a lidského konání vůbec, jehož následky člověku dříve či později musejí přivodit zkázu, poněvadž jeho dnešní působení směřuje vůči všemu přírodnímu smyslu (,allem Nattursinn entgegenrichtet ist')."
"Lidé mne považují za pomateného (,man hält mich für verrückt'). Možná mají pravdu. V tom případě nehraje roli, zda je na světě o jednoho blázna víc nebo míň. Pokud je tomu ale tak, že mám pravdu já a věda se mýlí, pak ať je Pán lidstvu milostiv (,dann möge der Herr sich der Menschheit erbarmen')."
"Naše moderní technika se chová jako zemědělec (v originále 'ein Bauer', tj. spíše 'sedlák'), který na jaře zasadí do země sedm brambor a na podzim sklidí jednu."
"V přírodě se neděje nic náhodně. Je na nás lidech, abychom ji dokázali napodobit (,kopieren'), ale nejprve ji musíme pochopit (,kapieren'), abychom vyvolali ty dobré duchy."
"Otázka zní tak - buď přírodu následovat, anebo zdechnout (,kopieren, oder krepieren')."
Ve světle Pravdy -- Poselství Grálu od Abd-ru-shina
Wikiquote
Tajomstvá našej planéty
Zní to jako výroky nějakého šumavského proroka a ony jimi i jsou. Ten, kdo je vyslovil a zapsal, byl značně sečtělý muž bez formálního vzdělání, zasvětivší však většinu svého života pozorování přírody a snaze vyvodit poučení z jejích projevů. Jmenoval se Viktor Schauberger a narodil se 30. června 1885 v rakouském Holzschlagu (při jednom ze šumavských přechodů pro pěší a cyklisty na Říjišti blízko Plešného jezera (Plöckensteinsee). Toulával se prý jako chlapec po celé dny v lesích kolem jezera a sžíval se s téměř nedotčenou lesní končinou. Během zimy roku 1918 tu několik vichřic vyvrátilo množství stromů, zatímco níž v dolině Dunaje ležící město Linec (Linz) trpělo nedostatkem paliva. Tenkrát se prý Schaubergerovi, který se právě vrátil z fronty, kam narukoval už v roce 1914 krátce po narození syna Waltera, podařilo z hor dopravit za úplňku do dočasné vodní nádrže tam dole dopravit 1600 kubických metrů dřeva. Po první světové válce chtěl sice započít lesnická studia, hmotná situace rodiny ve zbídačeném Rakousku však způsobila, že změnil rozhodnutí a přijal 1919 nabídku knížete Adolfa Schaumburg-Lippe vstoupit do jeho služeb v hornorakouském Steyrlingu. Dokázal prý na základě svých přírodních pozorování snížit náklady plavení dřeva na pouhou desetinu. 1924 se stává na základě toho říšským konzulentem pro lesní plavební zařízení. I na Balkáně pomáhá při jejich výstavbě. 1930 vzniká film "Tragendes Wasser" o Schaubergerově plavebním kanále ve Štýrsku na řece Mürz. Tři roky nato vychází ve Vídni jeho první a za života i poslední vydaná kniha "Unsere sinnlose Arbeit" (tj. "Naše nesmyslná práce"). V roce 1934 si ho dá předvolat Adolf Hitler a chce od Schaubergera vyložit jeho názory na zemědělskou a lesnickou problematiku. Ten odmítá spolupráci s Německou říší. Přestože je v následujících letech patentováno a realizováno několik jeho technických záměrů, je roku 1941 podroben psychiatrickému zkoumání a následně i trvalému dohledu ze strany SS. 1943 pracuje na dalším vývoji tzv. "repulsinu" pro pohon nacistických ponorek v koncentračním táboře Mauthausen. Na inženýrské škole SS ve vídeňské Rosenhügel měl pak se spolupracovníky z řad vězňů zahájit i realizaci programu létajících talířů, poháněných Schaubergerovou turbínou. Po skončení války se dostal Schauberger poté, co Rusové vyhodili jeho byt do povětří (prý proto, aby zničili informace, které jim mohly uniknout), dostává pod dohled americké okupační správy a následnému zájmu Američanů zejména o jeho výzkumy v oboru tzv. "implozívní" energie. V roce 1958 odcestovává se synem Walterem do Texasu, ale po neshodách při jednání je údajně donucen podepsat dohodu, že ve výzkumu nebude pokračovat a pracovní podklady ponechává v USA. Pět dní po svém návratu domů Viktor Schauberger 25. září 1958 v Linci umírá. Zůstavuje po sobě ženu Marii a tři děti, Waltera, Margaretu a Hubertu, jakož 10 vnoučat. Seznam Schaubergerových patentů lze najít na webu rexresearch.com, spravováním jeho pozůstalosti se zabývá tzv.Pythagoras-Kepler-System (PKS), která v sídle Schaubergerových pořádá i semináře o jeho díle. Jeho myšlenky šíří sta a sta dalších webových stran, jeho základní dílo vyšlo pod titulem "Tajuplná a léčivá síla vody" roku 2007 i česky v nakladatelství Fontána. Kniha Olofa Alexanderssona, zamýšlená nejprve jen jako informace o Schaubergerově díle pro Švédsko, vyšla tam už v pěti vydáních, v Anglii ve dvou a v Dánsku v jednom vydání. A přece je mnohými považována jeho posmrtná aureola za pochybnou zejména proto, že se části jeho odkazu zmocnili ultrapravicoví ezoterikové, snující fámy o jakési flotile UFO, mající dát nacistickým pohlavárům přežít kdesi na severním pólu. Jak však napsal 7. května 1999 renomovaný rakouský list Wiener Zeitung, zdráhal se podivný vynálezce konsekventně poskytnout své vědění nějaké "ničivé síle" ("einer zerstörerischer Kraft"), už vůbec ne pak nacismu. Byl prý nejen snad teoretickým pacifistou, nýbrž angažoval se ve věci záchrany vězňů (mezi nimi i Čechů a Poláků) koncentračních táborů, kteří byli dáni k dispozici jeho výzkumu. Teprve s odstupem lze tak ve svědectví archivů začít chápat dílo a dostředivý pohyb, jímž se alespoň potomkům opravdu jeví osud "prorokův".
- - - - -
* Holzschlag (A) / Plešné jezero / † † † Linec (A)
