logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

ROBERT SCHEU

Repro www stránky Das rote Wien

S Karlem Kramářem

S Karlem Kramářem

Repro R. Scheu, Wanderung durch Böhmen am Vorabend der Revolution (1919), s. 195

Na selském dvoře v Prachaticích

Na selském dvoře v Prachaticích

Repro R. Scheu, Wanderung durch Böhmen
am Vorabend der Revolution (1919), s. 111

Obálka (1919)

Obálka (1919)

Jeho otec Josef Scheu, hudebník a tvůrce známé "Písně práce", obálka (1898) jubilejního vydání otcovy proslulé písně a otcův náhrobek na vídeňském Centrálním hřbitově, řečník vedle vpravo stojící je Victor Adler, pražský rodák, spoluzakladatel první Rakouské republiky (Republik Österreich) a předák sociálně demokratické strany

Jeho otec Josef Scheu, hudebník a tvůrce známé "Písně práce", obálka (1898) jubilejního vydání otcovy proslulé písně a otcův náhrobek na vídeňském Centrálním hřbitově, řečník vedle vpravo stojící je Victor Adler, pražský rodák, spoluzakladatel první Rakouské republiky (Republik Österreich) a předák sociálně demokratické strany

Repro www stránky Das rote Wien

Josef Scheu se svými dvěma bratry Andreasem a Heinrichem, na snímku sedící zcela vlevo

Josef Scheu se svými dvěma bratry Andreasem a Heinrichem, na snímku sedící zcela vlevo

Repro J.W. Nagl - J. Zeidler, Deutsch-Österreichische Literaturgeschichte : ein Handbuch zur Geschichte der deutschen Dichtung in Österreich-Ungarn, Dritter und vierter Band, Von 1848 bis 1918, 15. Abteilung (1937), s. 1543

Osudové scény z roku 1938: před prachatickým hostincem "Zur Säumerglocke" (tj. "U Soumarského zvonu"), o němž je také zmínka v Scheuově textu - v okně vedle vrat lze při větším rozlišení snímku přečíst nápis "Ein Reich - Ein Volk -Ein Führer"

Osudové scény z roku 1938: před prachatickým hostincem "Zur Säumerglocke" (tj. "U Soumarského zvonu"), o němž je také zmínka v Scheuově textu - v okně vedle vrat lze při větším rozlišení snímku přečíst nápis "Ein Reich - Ein Volk -Ein Führer"

Repro Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank (ze sbírek Böhmerwaldmuseum, Wien)

O kdysi českém charakteru města Prachatic svědčí tyto artikule zdejšího cechu mlynářského, vydané "staršími mlynáři zemskými"

O kdysi českém charakteru města Prachatic svědčí tyto artikule zdejšího cechu mlynářského, vydané "staršími mlynáři zemskými"

Repro V. Rameš - V. Kolda, Poklady minulosti - Jihočeské archivy : littera scripta manet (2011), s. 89

Boží muka na cestě k prachatickému hřbitovu

Boží muka na cestě k prachatickému hřbitovu

Repro Grenzstadt Prachatitz im Böhmerwald (1986), s. 304

Textová část:

zobrazit texty

TOPlist