HANS SCHIER
 Repro Glaube und Heimat, |
 Na titulní straně časopisu Mein Böhmerwald (1954) |
|
Záznam z matriky farní obce Blansko ho píše s příjmením po otci česky Šír (otec pocházel z Bezděkova v okrese Klatovy, maminka Eleonora zase z Ločenic, zde psaných Loučenitz!), přípis pak dokládá svatbu Hansovu ve Vídni roku 1914 s Katharinou, roz. Waschenbelzovou Repro SOA v Třeboni - digitální archív |
|
 Tady matriční index (rodový katastr) farní obce Rožmitál na Šumavě zaznamenal jeho rodinu a jeho psaného příjmením "Šír" i s tím háčkem a čárkou jako železničáře v Bujanově čp. 32 Repro SOA v Třeboni - digitální archív |
|
|
Záznam z rožmitálské křestní matriky o manželčině narození Repro SOA v Třeboni - digitální archív |
|
 Rodina Waschenbelzova je v rodovém indexu rožmitálské matriky zachycena i s datem dceřiny vídeňské svatby, které ostatně nechybí ani na jejím křestním záznamu |
|
|
Arch sčítání lidu z roku 1921 pro stavení čp. 32 v Bujanově s rodinou Hanse Schiera, zde psaného jako "Johann Šír" a v rubrice "Postavení v povolání" označeného jako "Oberbauarbeiter und Wächtersubstitut", tj. dělník na železničním svršku a zástupce traťového hlídače Repro Sčítání lidu 1921, Bujanov, SOkA Český Krumlov (SOA v Třeboni - digitální archív) |
|
 Dům čp. 32 v Bujanově (dnes /2020/ hostinec "U Koněspřežky") stál podle historických leteckých snímků na témže půdorysu už těsně po druhé světové válce - je tedy možné, že jde o původní železničářskou ubytovnu, kde žil Repro Mapy.cz) |
|
 Neuvěřitelný volební plakát Henleinovy Sudetoněmecké strany s honbou posledního vagonu "do lepší budoucnosti", snu, který se naplnil Repro D. Brandes, Die Sudetendeutschen im Krisenjahr 1938 (2008), obálka |
 Z tohoto doporučení, kam posílat k Vánocům roku 1955 dárkové balíčky do ruské zóny, dovídáme se alespoň jeho adresu v Durynsku Repro Hoam!, 1954, č. 11, s. 27 |
 Obecná škola v rodném Blansku Repro Glaube und Heimat, 1964, č. 3, s. 116 |
|
  |
|
 Kostel sv. Jiří v Blansku s Kaplicí a okolím Repro J. Siegelbauer, Jižní Čechy (2005), s. 100, foto Jiří Siegelbauer, foto Adam Kareš a archív Kohoutího kříže |
|
 Oltář kostela sv. Jiří pochází z let 1500-1510 a je dnes součástí sbírek Repro R. Lavička, Gotické umění : průvodce sbírkou středověkého umění Alšovy jihočeské galerie (2009), s. 44 |
|
 Kaple Nejsvětější Trojice u Blanska Repro www stránky Památkový katalog (Národní památkový ústav) |
 V jeho rodném Blansku fungovala kdysi i papírna, dnes ovšem dávno zaniklá Repro Grand Biblio, 2009, č. 7/8, s. 34, foto Miloš Lešikar |
 Snímky zámku a zámecké kaple v Rybníku před demolicí v sedmdesátých letech 20. století (zřejmě 1979) Repro J. Úlovec, Zaniklé hrady, zámky a tvrze Čech (2000), s. 260 |
|
 Propagační skládačka se snímkem staniční budovy a strážního domku bývalé koněspřežky v Bujanově (foto Ivo Hajn) |
 Stará pohlednice z Bujanova, vlevo dole záběr stavby, přetištěný později v knize Výlety za zajímavostmi Českokrumlovska (2003) jako údajný zámek v Rybníce Repro archív Kohoutího kříže |
  Dvě vzácné pohlednice z někdejšího Certlova (dnes Rybník) Repro archív Kohoutího kříže |
|
 Pravděpodobně nejstarší tiskem vydaná vyhláška oznamující konání licitací na stavební práce budoucí koněspřežky uvádí jako místo jednání k jednomu z úseků "im Zartlesdörfer Schlosse", tj. v certlovském zámku Repro I. Hajn, Koněspřežní železnice : České Budějovice - Linec - Gmunden (2004), s. 24 |
 Pamětní deska F. A. Gerstnera v Rybníku Foto Pavel Polák |
 Model osobního vagonu koněspřežné dráhy zvaného "Hannibal" je jedním z exponátů Sudetoněmeckého muzea v Mnichově Repro Sudetendeutsches Museum - Kurzführer (2022), s. 35 |
|
Textová část: |
|
|
