JOSEF SCHWARZMEIER

S učitelským sborem českokrumlovské měšťanské školy v roce 1933-1934 (sedící druhý zprava) na snímku z její školní kroniky...

Repro Kronika Německé chlapecké obecné a měšťanské školy Český Krumlov, SOkA Český Krumlov (SOA v Třeboni - digitální archív)

... a školní budova, kde působil, na snímku z roku 2018

Foto Ivo Kareš

Podle tohoto záznamu v křestní matrice farní obce Eisendorf (dnes zaniklá Železná) narodil se tu 20. dubna roku 1890 a byl ještě téhož dne ve farním kostele sv. Barbory farářem Johannem Nepomukem Hügelem i pokřtěn - chlapcův otec Georg Schwarzmeier byl domkářem v Železné čp. 78 a manželským synem zdejšího hajného (zde "Holzheger") Sebastiana Schwarzmeiera a Barbary, roz. Wildové ze Železné čp. 30, matka novorozencova Margaretha byla manželskou dcerou domkáře v Železné čp. 50 Johanna Zeuga a Barbary, roz. Schmiedové z rovněž dnes zaniklé osady Walddorf (neměla české jméno) čp. 10

Repro SOA v Plzni - Porta fontium

Jeho strojopisné poznámky o rodné Železné s mottem: "Bez znalosti domova ho nelze milovat"

Repro Sudetendeutsche Zeitung, 2024, č. 37, s. 11

Plánek zaniklé vsi Walddorf

Repro Sudetendeutsche Zeitung, 2024, č. 38, s. 15

Rodná ves Eisendorf na dvou starých pohlednicích Josefa Wolfa

Repro Z. Procházka, Co odnesl čas 2 : Horšovskotýnsko a Český les na nejstarších fotografiích (2011), s. 183
a Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank

Na tomto seznamu členů Henleinovy Sudetoněmecké strany figuruje i on jako katolický kněz vedle svého kolegy Dr. Strasse, který se stal později později pro svůj židovský původ obětí holocaustu a stačil toho léta osudového roku 1938 vydat ještě prohlášení, že je mezi členy SdP uveden omylem

Repro Českobudějovické noviny, 1938, č. 33, s. 2

Při oslavě čtyřiceti let svého kněžství v Niedergottsau 1954

Repro Glaube und Heimat, 1954, č. 17, s. 529

Nekrolog

Repro Glaube und Heimat, 1966, č. 13, s. 535

Titulní list jím sestaveného zpěvníku, vydaného českokrumlovským nakladatelstvím Eduard Bayands Nachfolger (1933)

Obálka (1929, Eduard Bayands Nachfolger, Český Krumlov)

Obálka a frontispis s kresbou Luise Albrecht-Hoffové (1874-1952) jeho textu o sv. Vintíři, vydaného roku 1940 ve Vimperku nákladem a tiskem Steinbrenerovým

Německá informace o vydání jeho knihy o "Vintíři Durynském, národním patronu Šumavy" u Steinbrenerů ve Vimperku

Repro Acta curiae episcopalis Budvicensis, 1941, č. 596

Titulní list (1753) a frontispis jednoho z vydání práce Johanna Adolfa Höffeleho o svatém Vintíři tiskem Franze Carla Hladkyho, velkoknížecího arcibiskupského knihtiskaře v Praze (frontispis pak užil i Pius Gockner)

Repro A. Urban - H. Sochor, Grenzüberschreitende Wallfahrten : Unterwegs in Bayern, Böhmen und Europa (2008), s. 67

Podmalba na skle s podobou poustevníka Vintíře v Dobré Vodě u Hartmanic

Repro H. Reischl, Böhmerwald Kulturgeschichte kompakt : von den ersten Siedlungsanfängen bis zu Karl Klostermann (2008), s. 43

Svatý Vintíř, plastika z Muzea Šumavy v Sušici

Repro E. Oberfalcer, Turistický průvodce Pošumaví (3.) a Povydří. Sušicko, Kašperskohorsko, Klatovsko, Horažďovicko, Vacovsko (2009), s. 80

O dvou českých barokních legendách v souvislosti s Vintířovou kanonizací v roce 1634

Repro M. Janečková ... [et al.], V nuznej slávě, v slavnej nouzi : svět Ondřeje Jakuba Františka de Waldta (2011), s. 188-189

Vintířova smrt na kresbě Johanna Rinta, vlastně návrhu na reliéf pro klášter v Kremsmünster a dlouhá báseň mladičkého Adalberta Stiftera na stejné téma, jak ji veřejně přednesl na konci školního roku 1824 při rozdílení cen žáků tamního gymnázia

Repro Johann und Josef Rint : die Bildschnitzer Adalbert Stifters (Adalbert Stifter Institut Vierteljahrschrift, 1968, č. 3, obr. příl.)

Vimperský dům "U jelena", k němuž se váže jím publikovaná pověst

Foto Pavel Polák

Cham v prvé půli 18. století

Repro Waldheimat, 1925, č. 4, s. 59

Zámeček Koců z Dobrše u zaniklé Železné byl po roce 1945 rovněž zbořen

Repro Z. Procházka, Co odnesl čas 2 : Horšovskotýnsko a Český les na nejstarších fotografiích (2011), s. 188

Kaple sv. Floriana na Tillyho šancích, která je vlastnictvím městyse Eslarn blízko Železné

Repro Sudetendeutsche Zeitung, 2021, č. 14-15, s. 15, foto Siegfried Zeug

Škola ve Walddorfu (Valdorf), zaniklé vsi, odkud pocházela babička z matčiny strany, a týž záběr dnes

Repro K. Pinkrová - L. Ptáček, Pozor, hranice! : průvodce historií česko-bavorského pohraničí okresů Domažlice a Cham (2020), s. 256

Ruiny loveckého zámečku u někdejší vsi Walddorf

Repro Vítaný host na Šumavě a v Českém lese, jaro 01/2023, s. 11, foto Miroslav Trégler

Nález pískovcové formy na bronzovou sekeru z Walddorfu

Repro Unser Heimatkreis Bischofteinitz (1967), s. 45