FRIEDRICH SCHWICKERT (ps. SINDBAD)
Dvanáctý dům
XII. dům nese základní význam "donucení" (v originále "Nötigung" - pozn. překl.), podává tedy zprávu o nátlaku, jemuž zrozenec (v originále "der Native" - pozn. překl.) v životě podléhá a který ho chce zcela sevřít, o osudu, který ho drží v zajetí a zastiňuje jeho život, staví mu do cesty překážky a těžkosti, o utrpeních a zkouškách, jimž je vystaven. Tamodtud působí skrytá nepřátelství, hodina rozhodnutí, neboť hmota bran jeho vězení se zavírá za tím, kdo se ony životní zábrany pokusí zmoci jen silami svého surového egoismu. K přirozenému znásobení téhož náležejí také všechny následky nerozumného, neuspořádaného života, a to jak v tělesném, tak morálním smyslu slova, tedy nenávist, pronásledování, ponižování, ale rovněž vážná chronická onemocnění, která se na nějaký čas v poškozeném organismu zdají jen dřímat. Pro spravedlivého, Spasitele, je tento dům asi i exil, utrpení a proradnosti ze strany tajných nepřátel, to arci ve smyslu dobrovolné, pro spásu jiných na sebe přijaté oběti. Donucení tedy může zjevně pocházet z dvojího pramene: buď z nějakého vnitřního, psychického, a pak bude závěr, který přináší, postihovat vnitřní život, bude zrozence odvracet od světa, vést ho k duchovnímu zdokonalování a prohlubování, dá mu prchnout za klášterní zdi a k trancendentálním a okultním naukám; anebo z nějakého pramene vnějšího, a pak bude přeťat svobodný růst navenek, budou se množit soužení, starosti a nouze, prosazovat újmy a ztráty všeho druhu, tíseň mravní i tělesná, úhrnem bude toho člověka pronásledovat všemožné neštěstí, bída osamění, zneuctění, pomluvy, oloupení ba i o osobní svobodu, neprokazatelná osočení a úrazy. Morin vidí ve XII. domě tajná nepřátelství, služebnou závislost, vězeňskou vazbu, exil a nemoci. Moderní astrologové shledávají to naposled uvedené jen coby nepodstatně nahodilé (v originále "akzidentell" - pozn. překl.), mnozí z nich však, jak se dá z jejich příspěvků zveřejněných v anglických a francouzských časopisech vyčíst, dávají za pravdu Morinovým názorům, zčásti dokonce aniž by ho znali. Podle Baileye platí XII. dům pro tajné osobní nepřátele, starosti, strádání, okultní tendence a z minulosti (tj. ovšem zejména z dětství - pozn. překl.) se vyvozující psychické dědictví.
V heslech:
Neštěstí, ztráta svobody, všechny stinné stránky života, všechna životní omezení, těžkosti, zkoušky, utrpení, strázně, osamění, ztráty (až ke ztrátě cti!), pronásledování, osočení, oloupení, odloučení, uvěznění, omezení všeho druhu, starosti, trampoty, neštěstí a pohromy, tajní nepřátelé. Uzavřené ústavy, nemocnice, vězení (v některých astrologických textech sem bývají přiřazovány i knihovny - pozn. překl.). Vše okultní, skrytě tajné, světu odlehlé, kláštery.
Přiřazená část těla:
Nohy (chodidla).
Akcidentální význam:
Nemoc, nedostatečnost.
Odvozený význam:
Smrt dětí, údajně také tchyně.
P.S. Text je úryvkem z knihy "Die astrologische Synthese eine Kombinationslehre", která je součástí řady "Bausteine der Astrologie", v tomto případě z jejího "druhého, zevrubně přehlédnutého, rozšířeného, zdokonaleného a přepracovaného vydání" už po smrti Friedricha Schwickerta realizovaného nakladatelstvím Otto Wilhelm Barth Wien-München-Planegg-Leipzig v roce 1935. Podstata astrologických domů je stejná jako podstata zvěrokruhu (zodiaku). Jestliže kvalita jednotlivého stupně ekliptiky je dána jeho vzdáleností od světového rovníku, pak je týmž způsobem určena kvalita astrologických domů. Jak jsem se dočetl o 12. domě (označovaném i za dům "vodní", jemuž ve zvěrokruhu odpovídá znamení Ryb) v jiných astrologických textech, je to dům "mimo hlavní tok života, který dovoluje hledět na svět s odstupem...Naznačuje způsob, kterým se bude projevovat morální a duchovní síla, chování za těžkých okolností, schopnost odloučení od vnějšího světa, jeho změn a vývoje". Dá se také říci, že jde o "hledání krásy v lidském nitru", a to pod nátlakem ovšem. Upoutává mne také vyjádření opravdu jako z dávných časů: "ztráty (až ke ztrátě cti!)"!
Kdyby bylo možno opanovat hvězdy...
Kdyby bylo možno opanovat hvězdy tím způsobem, že by se např. dalo vhodnými opatřeními předejít astrologicky zcela určitě a jednoznačně předvídatelnému neštěstí, zřítila by se tím celá budova astrologické nauky.
Věru přímočaré myšlení fregatního kapitána! Narodil se v Českém Krumlově (a to přímo na zámku čp. 1) dne 16. září roku 1857 kolem 15. hodiny 15. minuty (opraveno na 15:11:49 pro nezbytnou astrologickou přesnost) jako syn knížecího schwarzenberského lesního inženýra Josefa Schwickerta (jeho otec Simon Schwickert byl "k.k. Thoreinnehmer", tj. "výběrčí v bráně", matka Anna, roz. Hikaová, pocházela z Petrovic /Peterswald/, okres Ústí nad Labem /Aussig/) a jeho ženy Wilhelmine, roz. Eymuthové, dcery knížecího schwarzenberského dvorního rady Franze Eymutha a Marie, roz. Sorgnerové, jeho choti. Asi od roku 1868 byl Friedrichův otec pověřen vedením vídeňské dřevoplavby a rodina se přestěhovala k dolnímu toku Velké Mihely (Groß-Mühl) do osady Untermühl nedaleko zámku Neuhaus blízko Dunaje. Tam se v jedenáctiletém chlapci zřejmě probudil zájem o povolání, kterému měl věnovat značnou část mladého života. Poté, co absolvoval námořní akademii v tehdy uherské, dnes chorvatské Rijece, vstoupil roku 1874 ve svých sedmnácti letech do c.k. válečného námořnictva. Od roku 1898 byl Schwickert korvetním kapitánem, v letech 1900-1901 náčelníkem štábu rakousko-uherské eskadry a komandantem válečné lodi "Monarch" při porážce boxerského povstání v Číně. Nato byl sice povýšen na fregatního kapitána, ale už v roce 1904 odešel z vlastního rozhodnutí do důchodu. Za první světové války přesto vstoupil znovu do služeb námořní sekce ministerstva války. To už měl ovšem za sebou významnou cestu do Ásie po boku mladého barona Oskara Rothschilda, za níž byl hostem téměř všech indických knížat, korejského krále i čínského císaře. Především se mu však dostalo poučení v okultních naukách Východu, jinak řečeno v orientální mystice. Jako člen novotemplářského řádu, který vedl Jörg Lanz von Liebenfels, užíval řádového jména Fra Gonsalvo. Astrologická díla psal pod pseudonymem Sindbad a stal se jimi znám daleko za hranicemi Rakouska. Dva nezveřejněné rukopisy obsahují i dramatické pokusy. Pětidílnou učebnicí Bausteine der Astrologie, vydanou v letech 1925-1927 společně s lékařem Dr. Adolfem Weissem v mnichovském nakladatelství Otto Wilhelm Barth, si zajistil ohlas v podstatě až dodnes (další vydání pocházejí z let 1935 a 1950, česky zatím nevyšlo) už proto, že jí předcházelo třicet let studia světové astrologické literatury, zejména pak díla Morinova (francouzský lékař a astrolog Jean Baptist Morinus de Villefranche se svým determinačním učením je mezi tradičními astrology dosud uznáván jako klasik racionálního výkladu na základě určitých pravidel). Na začátku roku 1930 vyšlo ze Schwickertova podnětu první číslo časopisu pro atrologický výzkum "Zenit", který vycházel až do nuceného zrušení po osm let (dubnové číslo ročníku 1938 už zřejmě nevyšlo). 15. října 1930 o deváté hodině večerní pak ve Vídni umírá i Friedrich "Sindbad" Schwickert. Tři dny nato je mu vypraven pohřeb jako nějakému knížeti s veškerou pompou. Zasloužil by si ji snad už jen proto, že mu jako astrologovi světového jména datum smrti bylo ovšem prý tak jako tak přece dávno předem známo (viz www stránky Erfüllte astrologische Zukunftsberechnungen).
- - - - -
* Český Krumlov / † † † Vídeň (A)
