MAXIMILIAN JOSEF SIEGEL

Dem Führer

Jahrzehnte an dem ersten Platze steh'n,
In schweren Zeiten immer an der Spitze geh'n,
Trotz manchem Undank treu zur Fahne halten
Und unbeirrt durch feindliche Gewalten
Ein ganzer Mann am schwersten Platz allein
- Heißt Führer sein.

Ein Leben lang stets seine Pflicht zu tun,
Am Posten sein -- auch wenn die Andern ruh'n,
Bei jedem Anlass immer unverdrossen,
Stets zielbewusst und männlich rasch entschlossen
Sich einer Sache selbstlos ganz zu weih'n
- Heißt Führer sein.

Wer so getan, der ist ein Mann -
Des Name bleibt in Ehren.
Von wem man S o l ch e s sagen kann,
Der darf den Andern lehren:
Was Pflichtgefühl und Treue ist
Und wie man es soll halten,
Woran man deutsches Handeln mißt
Und ehrlich Tun und Walten. - -

***

Ich weiß den Mann - - doch nenn' ich nicht
Den allbekannten Namen -
Er ist im deutschen Böhmerwald
Das Kredo und das Amen.

Vůdci

Tak po léta na prvém místě stát,
v čele za nečasů se napřed brát,
přes nevděk věrně držet při praporu
a soku neomylně čelit v sporu,
jak celý muž, kde nejhůř, třímat štít
- toť vůdcem být.

Po celý život znát jen povinnost,
kde jiný klímá, bdít a střežit post,
bez trpkosti a únavy z těch chvil
rozhodnost uchovat a v očích pevný cíl:
jedinému jemu vše zasvětit
- toť vůdcem být.

Kdo činí tak, ten jménu čest
dál chová, kterým slyne.
Komu ta pověst přána jest,
ten smí i vést pak jiné:
kázně a věrnosti ctít ideál
a nezradit jej nikdy,
v německém díle pokračovat dál
čestně a beze křivdy.

***

Znám toho muže - - pomlčím teď však
o jménu, vám všem známém --
On je v německé Šumavě
naše krédo - i ámen.

Festschrift zur 47. Hauptversammlung des DBB ... 1931 in Friedberg, s. 4

Aby nebylo mýlky, jakémuže Vůdci jsou ty oslavné verše určeny, figuruje na následující straně frymburského Festschriftu fotografie zakladatele a dlouholetého předáka Böhmerwaldbundu (DBB) Josefa Tascheka. Autor samotné básně Maximilian Josef Siegel se narodil 3. prosince 1878 v Hartě u Vrchlabí (Harta bei Hohenelbe), po obecné a měšťanské škole, poté pak nižší reálce absolvoval kadetní školu a měl se stát c.k. důstojníkem. Nešťastný jezdecký pád i s koněm tuto kariéru překazil a po několika úřednických místech se stal tzv. "putovním učitelem" spolku Bund der Deutschen Südmährens, než započal v Chomutově (Komotau) roku 1903 novinářskou dráhu (podle Deutsch-österreichisches Künstler- und Schriftsteller-Lexikon psal i pod pseudonymem Max J. Irenhoff), na které tři léta nato převzal v přelomovém roce pro budějovické Němce vedení listu Budweiser Zeitung. Působil tu po šest let, odešel v listopadu 1912, ale ještě v roce 1931 v Budweiser Zeitung publikoval delší črtu ze svých cest po Šumavě v č. 70, svou báseň Willkommen und Mahnung (zde je u autorova jména i označení místa původu či působení B.-Leipa, tj. Česká Lípa) pak v č. 68 a další tři pod tituly Wegweiser (z Cholmského rybníka nad Josefodolem, o němž se objevuje zmínka i u Johannese Urzidila), Rast a Feiertag ještě v č. 89. 25. března roku 1933 se pak na stránkách tohoto listu, který kdysi řídil, objevila delší zpráva o jeho skonu v České Lípě, kde byl v den, kdy nekrolog vyšel, pochován na tamním evangelickém hřbitově. Bylo mu 55 let. Ve slovech na rozloučenou se mj. připomíná, že byl superarbitrován už v mládí z armády zejména pro srdeční vadu, která se zřejmě časem projevila u člověka "bohémské nátury", za něhož je tu označován, o to zřetelněji. Jak zní ten verš jeho básně: "Am Posten sein - auch wenn die Andern ruh'n..." Právě toho jara, kdy Siegel v České Lípě skonal, začal Adolf Hitler v Německu pečetit, německy řečeno "siegeln", i pro Němce v Čechách ortel neodvratného budoucího konce.

- - - - -
* Harta, Vrchlabí / České Budějovice / Josefodol / † † † Česká Lípa