ALFRED SMITKA
Di, nic ti nejni!
"Di, nic ti nejni! (v originále "Geh, host jo eh nix, geh ou!" - pozn. překl.)
Böhmerwäldler Heimatbrief, č. 85 (1955), s. 124-125
Byl to prý nejčastěji užívaný lékařský výrok pana doktora Alfreda Smitky (to příjmení prý podle příručky "Naše příjmení" /1984/ od Dobravy Moldanové znamená "roční letorost vinné révy"). Je překvapující sama hojnost výskytu příjmení Smitka v českých zemích i na Šumavě, ale povíme-li si něco o rodině řezníka Aloise Smitky v Kunžvartu (německy Kuschwarda, dnes Strážný), ocitáme se na poli opravdu mnohých souvislostí. Alois (Aloys postaru v křestní matrice) Smitka se narodil 15. června roku 1862 ve zdejším stavení čp. 8 řezníku Franzi Smitkovi (jeho otec Wenzl Smitka byl soukeníkem ve Vlachově Březí /Wallischbirken/, matka Maria byla roz. Swatková /v matrice Swatek/ z Vlachova Březí) a jeho ženě Marii, dceři chalupníka z Kunžvartu Johanna Grandla, a Barbory, roz. Kerschbaumové rovněž tady odtud z Kunžvartu. Podle nekrologu Alfreda Smitky v krajanském časopise "Böhmerwäldler Heimatbrief" spolu měli Franz a Maria Smitkovi 15 dětí, z nichž 3 zemřely už v dětském věku. Nekrolog na následující straně uvádí výčet ratolestí rodiny a jako důvod předestírá, že šlo o rodinu "široko daleko známou". Zde opis výčtu v českém překladu:
1. Franz S., řezník v Českých Žlebech (v originále "B. Röhren") a hostinský ve Stožci (v originále "Tusset") 9 dětí,
2. Alois S., řezník v Kunžvartu 7 dětí,
3. Adolf S., padl v hodnosti hejtmana (kapitána) v první světové válce 3 děti,
4. Karl S., vyšebrodský cisterciák 0 dětí,
5. Alfred S., Dr., lékař 5 dětí,
6. Anna S., provd. Salzerová, žena řídícího učitele v Lipce /Freiung/ u Vimperka 5 dětí,
7. Josephine S, provd. Polatscheková do Vídně 4 děti,
8. Theresia S., provd. Fehrová, žena zámečníkova v Kunžvartu 12 dětí,
9. Emma S., provd. Kerschbaumová v Kunžvartu 15 dětí,
10. Marie S., provd. Hildburgerová 4 děti,
11. Lotte S., provd. Springerová, žena řezníkova v Kunžvartu 3 děti,
12. Kamilla, provd. Degnerová, žena listonošova v Kunžvartu 3 děti.
Pozdější hoteliéři v Kunžvartu (hotel Reif) a ve Vimperku (hotel Passau) Alfred a Hugo Smitkovi byli syny řezníka Franze Smitky, č. 1 na tomto seznamu. Dne 2. ledna 1892 se Alois Smitka, č. 2 na tomto seznamu, v kunžvartském kostele Nejsvětější Trojice oženil s Antonií, dcerou majitele gruntu v Dolním Cazově čp. 1 Franze Gaiera a Theresie, roz. Marko z Koryta (Hundsnursch) čp. 29. Antonia byla tedy tetou Karla Gaiera, zastoupeného i samostatně na webových stranách Kohoutího kříže. Jedním z jejich 7 dětí byl další jmenovec "našeho" Alfreda, chlapec narozený 14. února 1895, který se podle přípisu v jeho křestního záznamu 6. května 1926 oženil s Emmou Reifovou, dva roky nato v dubnu 1928, po smrti svého bratra Adolfa Reifa 10 dnů po jeho svatbě (!), kdy se čerstvá vdova Marie, roz. Pauliková, vrátila ke svým rodičům do Horní Vltavice (Obermoldau), i se svým manželem novou majitelkou proslulého tehdy kunžvartského hotelu Reif (v dnešním Strážném se na jeho místě nachází park u kasína Strážný). "Náš" Alfred Smitka, narozený podle kunžvartské matriky 30. září roku 1875, podle výše uvedeného výčtu prý nejmladší z dětí Franze a Marie Smitkových, vystudoval medicinu ve Vídni a působil poté jako lékař v Záblatí (Sablat), později v Horní Plané a posléze v krušnohorském Šmídeberku (německy Schmiedeberg, od roku 1948 Kovářská). Po vyhnání žil blízko české hranice v bavorském a nakonec v Obernzell., kde 11. srpna 1955 málem osmdesátiletý skonal. Bylo však jeho přáním, aby ho pochovali v Röhrnbachu, okr. Freyung-Grafenau, také Šumavě na dosah, kde už byly předtím pochováni dva jeho synovci a manželka jednoho z nich. I panu doktorovi prý zazněla nad hrobem vedle vzpomínky na jeho proslulé rčení šumavská hymna. Ta spojuje i nadále rody napříč celým světem.
- - - - -
* Strážný / Záblatí / Prachatice / Horní Planá / Bischofsreut (BY) / Haidmühle (BY) / † Obernzell (BY) / † † Röhrnbach (BY)
