logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

HANS SOUKUP

Světová válka a ves Hiršperky

Světová válka (rozuměj první světová válka - pozn. překl.) skončila stejně nečekaně (v originále "unverhofft" - pozn. překl.), jak nenadále (v originále "urplötzlich" - pozn. překl.) vypukla. Ústřední mocnosti (v originále "die Mittelmächte", viz Wikipedia - pozn. překl.) podlehly světu plnému nepřátel, nikoli však vojensky - v tomto ohledu byly až do posledka vítězi na hlavních válčištích (v originále "auf den Hauptkriegsschauplätzen" - pozn. překl.), nýbrž následkem hospodářské blokády (v originále "in Folge der wirtschaftlichen Absperrung" - pozn. překl.) a tím způsobené nouzi v zázemí, k níž přispěl i neslýchaně špatný systém zásobování (v originále "unerhört schlechte Versorgungseinteilung" - pozn. překl.), zejména hromadění potravin a jejich ponechání zkáze, čímž lid trpěl nedostatkem, který způsobila lichvářská a s machinacemi hraničící šílená preventivní opatření centrál, ospravedlňující podloudný obchod a bědování na válku. Trvalo dlouho, než se stát zhroutil, při tak špatném hospodaření k tomu však dojít muselo. V Bulharsku působily zahraniční úplatky, bulharská fronta se dobrovolně vzdala (byla proražena 15. září 1918 a Rakušané rychle ustupovali, takže památného 28. října měla Dohoda v moci takřka celé Srbsko - pozn. překl.). Rakouská fronta se zhroutila, když Češi a Maďaři prosadili, že jejich oddíly ustoupí, načež i ostatní jednotky složily zbraně a vydaly se na cestu domů (v originále "und heimgingen" - pozn. překl.). Při tomto ústupu se tak přesně projevil starý rakouský "šlendrián" (v originále "die alte österreichische Mißwirtschaft" - pozn. překl.). Miliardové hodnoty válečného materiálu a potravin padly do rukou nepříteli a zašly pleněním a nesmyslným ničením! Nacionalismus zničil státní ústrojí (v originále "das Staatsgefüge" - pozn. překl.), které jako Rakousko existovalo 645 let a které zničila teprve tato světová válka. Už není císaře, národy držené Habsburky pohromadě se rozprchly, aby si vládly samostatně - a pak byly na sebe znovu hospodářsky odkázány (v originále "auf einander angewiesen zu sein" - pozn. překl.).
Češi prosadili svůj vlastní stát - Československá republika (v originále "die Čechoslowakische Republik" - pozn. překl.) byla vyhlášena 28. října - a probili se po bok (v originále "schlugen sich auf die Seite" - pozn. překl.)nepřátel Rakouska. Prezidentem československého státu se stal Dr. T.G. (v originále "Th.G." - pozn. překl.) Masaryk, který po čtyřletém pobytu v zahraničí dne 21. prosince uskutečnil slavnostní vjezd do Prahy. Obsazení německých oblastí Čech, Moravy, Slezska a Dolního Rakouska, jakož i Slovenska vedlo na moha místech k nepokojům, na Slovensku k otevřené válce (ovšem s maďarskými bolševiky, kteří na východním Slovensku dokonce ustavili tzv. "republiku rad", tj. "sovětskou republiku" Szlovák Tanácsköztársaság závislou na Maďarské republice rad, hájící integritu Uherska, viz Wikipedia - pozn. překl.). S výživou to bylo teprve lepší, když Američané začali s denní dodávkou potravin. Z početných nových opatření a zákonů stojí zvlášť za zmínku: rovné volební právo pro všechny obyvatele, vyvlastnění velkostatků a zajištění půdy pro malé nájemce, zavedení osmihodinové pracovní doby, které ovšem vedlo k dalšímu zdražení všeho spotřebního zboží.
V uplynulém roce (psáno v srpnu 1918 - pozn. překl.) trpěla naše vesnička (rozuměj Hiršperky /Hirschbergen/ - pozn. překl.) ještě více než v předchozích letech drahotou a nouzí. Sklizeň obilí stejně jako brambor byla krajně špatná, takže v mnoha rodinách panoval nedostatek jídla. Útěchou větší části rodin byla ovšem skutečnost, že se jejich blízcí, až na 3 válečné zajatce, vrátili z fronty a ze zajetí zdrávi a v pořádku.


Školní kronika Jelení Vrchy 1918-1938

Teprve Sbírka zákonů z 27. ledna 1950 stanoví pro osadu Hiršperky nový úřední název Jelení. Autor originálu předchozí textové ukázky v Hiršperkách (Hirschbergen) učil a dne 17. března 1924 také zemřel. Skonal nečekaně a nebyl zaopatřen svátostí umírajících. Příčinou smrti byla podle želnavské úmrtní matriky plicní tuberkulóza a chronický zánět ledvin. Podle archu sčítání lidu pro hiršperské stavení čp. 18 přišel sem v roce 1913 (předtím učil od roku 1897 ve Svérazi /Tweras/) i se svou ženou Balbinou (!) Natalií, roz. Bärovou (*30. dubna 1876), dcerou Aloise Bära, schwarzenberského hajného ve dnes zcela zaniklém Uhlíkově (Uhligsthal) č. 18, dcerou Hermine, která kde se tam v Uhlíkově narodila 23. srpna 1896 a jejíž svatby 9. června 1923 v Českých Budějovicích se Hans Soukup ještě dožil, dalšími dvěma dcerami Albine (*7. července 1898 ve Slubici, což je dnes část obce Bohdalovice, leží však v katastrálním území jménem "Svéraz u Větřní") a Margarete (*11. prosince 1908 ve Svérazi, kde otec učil a kam farností příslušela i Slubice), jakož se synem Wilhelmem (27. října 1915), narozeným už v Hiršperkách. Sám Johann (Hans) Soukup přišel na svět dne 23. června roku 1872 ve Chvalšinách (Kalsching) čp. 93 tamnímu kominíku Franzi Soukupovi, synovi Václava Soukupa, člunaře u vsi Mláka (farnost Novosedly nad Nežárkou) a Kateřiny, roz. Dvořákové z Mláky čp. 9, a jeho ženě a chlapcově matce Elisabeth, dceři "lesního hajného" (Waldheger) z Chvalšin čp. 41 Johanna Bayera a Marie, roz. Geyerové ze dnes zcela zaniklých Kovářovic (Schmieding). Toho zániku je však v jednom učitelském osudu i jinak až dost.

- - - - -
* Chvalšiny / Slubice, Bohdalovice / Svéraz / Jelení / Uhlíkov / † Jelení / † † Želnava

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Na snímku ze Seidelova ateliéru z 8. května 1920
Záznam chvalšinské křestní matriky o jeho narození
Jeho zápis ve školní kronice
Jelení na pohlednici Josefa Seidela z počátku 20. století

zobrazit všechny přílohy



Dostupné zdroje v JVK:

TOPlist