PETER STEINBACH
Z hostouňské farní kroniky
Zemětřesení
Dne 16. listopadu roku 1911 v deset hodin večer 27-30 minut do půl jedenácté došlo k zemětřesení v poryvech, které trvaly tak 6 vteřin (v originále "das 6 Sekunden dauerte" - pozn. překl.). Stoly se otřásaly, pevné předměty byly uváděny do pohybu, hodiny odbíjely (v originále "Uhren blinken" - pozn. překl.), hrozivý byl rachot a pronikavý tón (v originále "das Grollen und Schrillen" - pozn. překl.) někde v nitru zemského povrchu (v originále "im Innern des Erdbodens" - pozn. překl.). Otřesy byly zaznamenány v Hostouni, Horšovském Týně, Staňkově, Domažlicích (v originále "in Hostau, Bischofteinitz, Stankau, Taus" - pozn. překl.), jak píše Prager Abendblatt (v originále "laut dem 'Prager Abendblatt'" - pozn. překl.); v celém západním Rakousku a v Německu byly otřesy horší než na východě Rakouska; podle novinových zpráv byly otřesy na jihu a západě Německa ještě prudší. -
Sněžení
25. listopadu 1911 napadl první sníh letošního podzimu; roztál však ihned opět rychle ve vodu.
Úmrtí
Dne 26. listopadu 1911 o půl čtvrté ráno skonal kostelník hostouňského děkanského chrámu (je zasvěcen sv. Bartoloměji a první písemná zmínka o něm je už z roku 1359 - pozn. překl.); do svého úřadu byl ustanoven 1. listopadu 1884 dekretem knížecího patrona (byl jím kníže Karel Jan Nepomuk Ferdinand kníže z Trauttmansdorff-Weinsbergu /1845-1921/ - pozn. překl.) a působil jako kostelník po plných 27 let, Svou službu vždy konal s velkou pílí, obezřetností a péčí. Kostelník Kaspar Liebermann byl hostouňským rodákem. Za jeho nástupce jsem zvolil a jmenoval zdejšího měšťana a majitele domu Josefa Liebermanna, který je příbuzným zesnulého kostelníka Karla Liebermanna.
Kronika farnosti Hostouň 1836-1938
Kdyby tak pisatel předchozích řádků, které jsou posledními v řadě mnoha, které v německy psané hostouňské farní kronice zůstavil, jen vzdáleně tušil, co na všechny dolehne nesrovnatelnými hrůzami první světové vojny ani ne tři roky nato. To se ostatně týká veškerých zpráv o onom zemětřesení, prozrazujících jen, jak jiný a jak víc "pro sebe" byl svět před onou válkou včetně postavení kostelníkova a urozené výlučnosti patronátního pána "jeho" kostela, o samotném duchovním v nové republice ani nemluvě. Pozdější Monsignore Peter Steinbach se narodil 27. prosince roku 1843 v Křakově (Krzakau), malé vsi, která je dnes jen částí obce Mířkov a náleží k farnosti Horšovský Týn (do roku 2005 byl samostatnou farností!): Křtil ho farář Wenzel Krtschma, i samostatně zastoupený na webových stranách Kohoutího kříže). Na křakovské usedlosti čp. 2 hospodařil novorozencův otec Wenzel Steinbach (*9. prosince 1815 v Křakově, jeho příjmení Steinbach tu bývalo velice časté) se svou ženou Magdalenou (*22. července 1819 v Srbech), dcerou rolníka v Srbech (v křestní matrice psáno "in Sirb", v oddací matrice "in Syrb"!) čp. 45 Laurenze Czemetschky a jeho ženy Anny, roz. Stadtherrové z Bukové (Mukowa, i česky Buková či Muková), dnešní okres Plzeň-jih. Peterovi rodiče se brali v kostele sv. Jana Křtitele v Srbech (oddával je lokalista Thomas Hrdliczka) 25. října 1842 a jejich syn byl o více než čtvrt století později vysvěcen na kněze v Českých Budějovicích (Budweis) 19. července roku 1868. Do roku 1869 byl kaplanem v Meclově (Metzling), pak v Bukovci (Mogolzen), v letech 1872-1875 zámeckým kaplanem v Čečovicích (německy Zetschowitz, zámek využívali Trauttmansdorffové jako zázemí při lovu v nedaleké oboře). Stal se nato farářem v Hoře sv. Václava (německy Berg), od roku 1885 zastával úřad hostouňského děkana. V roce 1891 byl ustanoven sekretářem zdejšího vikariátu a roku 1900 vikářem. Devět let nato došlo k jeho jmenování monsignorem (papežským čestným kaplanem). Roku 1915 se vzdal svého úřadu v Hostouni, ale přes 30 let jeho děkanského působení zde nemá co do své délky obdoby. Umírá 17. dubna 1917 na následky zápalu plic, pochován byl však v rodném Křakově.
- - - - -
* Křakov / České Budějovice / Meclov / Bukovec / Čečovice / Hora Svatého Václava / † Hostouň / † † Křakov
