(JOHANN) FRANZ STREBL
Nejjasnějšímu vévodovi, knížeti Svaté říše římské
Durchleuchtigster Hertzog
Der heil. Römisch Reichs Fürst
Höchst gebiettendester Herr Herr und Patron!
Zlatá stezka: sborník Prachatického muzea (2017), s. 70
Obřadné německé oslovení se v poníženém dopise, reprodukovaném jako obrazová příloha pojednání pod názvem "Vimperský rodák a kaplan P. (Johann) Franz Strebl (1732-1789), schwarzenberský titulista a pensista", opakuje i v samotné žádosti personálního kaplana V Horní Plané (Oberplan) o prezentaci na nově zřizované druhé kaplanství ve Vimperku (Winterberg) z roku 1768. Pavla Stuchlá se v důkladně dokumentovaném příspěvku zabývá nejen osobou šumavského kněžského penzisty "půlzlatníka" (Johanna) Franze Strebla, nýbrž i samotnou institucí hmotného zajištění při nezpůsobilosti k obživě z duchovního povolání, v tomto případě kněze, už ve 30 letech postiženého dnou. O jeho křtu 6. října roku 1732 nacházíme latinský záznam ve vimperské matrice, víme odtud i z příspěvku Pavly Stuchlé, že rodiče Johann Georg Strebl a Marie, roz. Waschingerová, se ve Vimperku brali 4. července 1713, že otec dítěte, pokřtěného jmény Joannes Franciscus (to první z nich přestal syn v pozdějších letech užívat) pocházel z bavorské Horní Falce (Oberpfalz), přesněji z obce označené jménem "Dann" (mohla by to být spodoba místního jména "Thann") a že dům otcem zakoupený, v němž se ve Vimperku jeho syn narodil, nese čp. 5 a je dnes památkově chráněný. Roku 1739 se však sedmiletý Johann Franz stal oboustranným sirotou (matka zemřela ve věku 45 let 12. října, otec ve věku 57 let 23. listopadu. Kníže Josef I. Adam Schwarzenberg (1722-1782) na přímluvu hospodářského ředitele (direktora) panství Vimperk Jana Josefa Čapka (pocházel z obce Milý /do roku 1924 Milé, německy Millai/ na schwarzenberském panství Mšec /Kornhaus/ u Rakovníka) udělil pětadvacetiletému Streblovi tzv. stolní titul svěcení (titulus mensae), kterým se vydavatel listiny zaručoval k náležitému zaopatření duchovnímu pro případ, že by se stal neschopným obživy z kněžského povolání. Na základě toho bohoslovec Strebl mohl přijmout kněžská svěcení a 15. října 1758 sloužit v rodném Vimperku svou první mši svatou. Roku 1761 po dvou letech vimperského kaplanování přešel do Horní Plané, odkud se po vyhovění své žádosti, citované zde úvodem v říjnu 1768 odebral nazpět do Vimperka jako nově tam fundovaný kaplan. Bylo mu 36 let a jako titulista patrona beneficia, zároveň pozemkové vrchnosti, se navrátil obdělávat Boží setbu na rodné hroudě, jak doslova píše Pavla Stuchlá. Hochfürstl. Schwarzenbergischer Hof- und Staats-Kalender auf das Jahr 1786, historicky první "schwarzenberská ročenka", která už svým názvem jako by naznačovala, že šlo opravdu o knížecí, ba vévodskou "zemi v zemi", uvádí Strebla nadále jako vimperského kaplana. To však už jmenovaný rok předtím krátce po Velikonocích pro milosrdenství Boží žádal třiapadesátiletý, kněz těžce postižený dnou jak na rukou, tak i na nohou, po 27 letech duchovenské služby knížete Jana Nepomuka I. zu Schwarzenberg (1742-1789) o udělení penze a oslovený mu 21. května 1785 vyhověl (brzy nato zvýšená penze činila 330 zlatých ročně, úhrnem mu z důchodů panství Vimperk bylo v letech 1785-1789 vydáno 921 zlatých 52 krejcaru). Matrika zemřelých pro léta 1785-1798 není k dispozici, podle jiného pramene však víme, že Franz Strebl (někde psán i Ströbl) skonal ve věku 57 let v noci z 30. na 31. prosince 1789. Ve Francii toho roku vypukla "Velká" revoluce, tady v jižních Čechách pod patronací sv. Jana Nepomuckého vládl rod, který si jako nejbohatší v Čechách mohl dovolit založení penzijního fondu pro své zaměstnance a pro jednoho vimperského kněze "titulistu" zaopatření, jaké bychom jinde sotva nalezli. Stalo se tak, píše Pavla Stuchlá nedlouho předtím, než byla taková vyživovací povinnost v podobě penze rozhodnutím nejvyšších úřadů moci světské zrušena. Víme my dnes vůbec, co obnáší dávný pojem urozeného patrona?
- - - - -
* Vimperk / Horní Planá / † † † Vimperk
