GUIDO MIECISLAUS STROBL
Asimilace Čechů
Proto, aby byla možná naprostá germanizace prostoru, a tedy asimilace na široké bázi, nebude možné se při výběru soustředit jen na příslušníky českého národa s nordickými rasovými atributy, ale musíme podchytit každého, kdo po rodopisné a charakterové stránce zcela bez závad odpovídá rasovému obrazu průměrného Němce na Labi a východně od něho.
D. Brandes, Germanizovat a vysídlit - Nacistická národnostní politika v českých zemích (2015), s. 233
Detlef Brandes ve své práci cituje tento úryvek v českém překladu z archivního fondu ŘP/I-Ia (dr. Strobl), kde v originále nese název "Assimilierung der Tschechen. Zusammenfassung der Oberlandratberichte" a opírá se o zprávy oberlandratů na dané téma, adresované Úřadu říšského protektora, kde JUDr. Strobl do konce června roku 1942 pracoval. Jeho celé jméno znám z českobudějovické (od října roku 1942 už jen budějovické) německy psané stavovské matriky, kde je jako novopečený otec dcery, která dostala při narození 26. ledna 1944 jméno Uta Gertraut (podle zprávy listu Budweiser Zeitung z 28. ledna matka "Gertraut Strobl, geb. Kaluscha" a otec "Dr. Guido Strobl, Bezirkshauptmann" vyjadřují svou radost slovy: "Zu unserer größten Freude hat Gert-Rüdiger ein Schwesterchen bekommen", tj. "K naší největší radosti dostal Gert-Rüdiger sestřičku"), uveden jako Guido Miecislaus Strobl. Podle slovníku "Kdo byl kdo v říšské župě Sudety 1938-1945", vydaného Státním oblastním archivem v Litoměřicích roku 2007, na který mne ohledně hledání dat dotyčného odkázal přítel Raimund Paleczek, narodil se Strobl, člen NSDAP i SA, dne 17. dubna roku 1910 v haličském městě německým jménem Stanislau (dnes na území Ukrajiny nazývaném Ivano-Frankivsk), po studiu práv a nabytí doktorského titulu působící jako asesor, tj. přísedící u soudu, od 17. března 1939 do 15. dubna téhož roku jako šéf civilní správy (CdZ, tj. Chef der Zivilverwaltung) v Praze). Lexikon už neuvádí jeho působení na Úřadu říšského protektora, ani působení v protektorátních Budějovicích (českobudějovický okresní archiv neregistruje ani jeho zdejší policejní přihlášku, ani zápis v jinak důkladně vedených soupisech obyvatel, ačkoli podle stavovské matriky víme, že bydlel na Hermann-Göring-Platz čp. 225, což je náměstí zvané za "republiky" Wilsonovo, na kterém stojí naproti dnešnímu Krajskému úřadu i Jihočeská vědecká knihovna) v roli okresního hejtmana a vládního rady (Regierungsrat), než byl (už podle téhož litoměřického lexikonu) od 1. září 1944 nasazen do berlínského hlavního soudního úřadu SS (Hauptamt SS - Gericht). O jeho asi neblahém osudu na konci války jsme se mohli toliko dohadovat, dokud se nám v červnu 2019 s uznáním pro naše webové stránky neozval z města Freiburg im Breisgau Stroblův syn, renomovaný německý fyzik prof.Dr. Gert Strobl a udal nám datum otcova skonu. Otec padl v řadách příslušníků zbraní SS, k nimž byl povolán z berlínského soudního úřadu, dne 4. ledna 1945. Stalo se v Lotrinsku, znáte ten dvojramenný lotrinský kříž, kříž patriarchů: jeho kratší příčné břevno prý má značit tabulku, na níž Jidáš měl napsat jméno Ježíšovo a jeho "vinu". Je to jméno našich vin. Jako budějovický okresní hejtman publikoval Strobl celou řadu výnosů, týkajících se třeba i konfiskovaného židovského majetku, v únoru 1943 asistoval pak, to jen namátkou, "předáním starobylých listin" i na slavnosti sloučení měst Veselí nad Lužnicí a Mezimostí nad Nežárkou v jednu "metropoli Velkých Blat", zvanou česky nadále jen Veselí nad Lužnicí, německy "Frohenbruck"(!). Na to jsem jako rodák z protektorátní Soběslavě (německy zvané "Sobieslau", výslovnost raději pominu) velice citlivý, my těm "Velkým" Blatům říkáváme Soběslavská, nanejvýš snad Soběslavsko-veselská! Výše zmíněný syn Gert-Rüdiger (dostal 1941 i třetí jméno Adolf!) se Stroblovým narodil ještě v Praze 7. ledna 1941 (viz blíže Wikipedia). V roce 2014 mu těsně před Vánocemi 22. prosince zemřela ve městě Esslingen matka Gertraut Stroblová, rozená jak už zmíněno Kaluschaová (*17. března 1919 v Jihlavě), evangelického vyznání, po válce učitelka obecné školy, když podle slov německého parte "vzala po dramatických změnách, způsobených válkou a vyhnáním /z česko-moravského domova/ osud odvážně do svých vlastních rukou". Nedá mi, abych nepřipomněl, že v letech 1942-1944 vyšly v protektorátních Budějovicích nákladem zdejšího vydavatelství Moldavia třídílné paměti spisovatele a horlivého nacisty Karla Hanse Strobla, zastoupeného i samostatně na webových stranách Kohoutího kříže. Víc už nepovím, to stačí.
- - - - -
* Ivano-Frankivsk (U) / České Budějovice
