HANS STRZISKA
Je povinností...
Je povinností německých zemědělců poskytnout městskému obyvatelstvu veškeré nezbytné potraviny. Z plzeňské německé místní rady (v originále "vom Pilsnert deutschen Ortsrat" - pozn. překl.) došla depeše, v níž je požadováno postarat se o klid a pořádek v německých okresech a je dán výraz jistotnému očekávání, že se žádný německý muž, žádný německý mladík nedá strhnout k jakýmkoli nerozvážnostem vůči českému zemskému obyvatelstvu (v originále "gegen die tschechischen Landesbewohnern" - pozn. překl.).
Pilsner Tagblatt, 1918, č. 305, s. 2
Tato slova zazněla z úst předsedy okresního zastupitelstva ve Stříbře (Mies) na shromáždění německého lidu v největším sále města, jímž byl obdařen hostinec místní spořitelny, prozrazují pak na jedné straně zemskou loajalitu, na druhé straně sebevědomí německého zemského živlu, který měl být ovšem novým státem potlačen ve jménu umělého československého národa. Hans Strziska byl přitom posledním svého rodu, doloženého tu odedávna např. dvěma votivními obrazy z let 1585 a 1635, uchovávanými v městském stříbrském muzeu. Na záznamu křestní matriky o Hansově narození 29. března roku 1866 (dva dny nato ho v kostele Všech svatých pokřtil kooperátor Johann Nedvěd) je příjmení Hansova otce Felixe, zdejšího mistra řeznického, psáno takřka "po česku" Střzischka a i otec novorozencovy matky Veroniky měl za ženu Katharinu, roz. Střzischkovou. Rozlehlý rodný dům čp. 34 v ohbí Plzeňské ulice je sice zatím ve stavu dosti neutěšeném, existují však projekty na jeho obnovu. Johann Heinrich Střzischka, jak byl pokřtěn, vychodil základní školu a pak i obchodní školu. Profesí byl "rolník", "Landwirt", majitel zemědělského hospodářství. V rodném Stříbře se stal předsedou tamního zemědělského sdružení (Landwirtschaftlicher Verein). Jako takový byl, alespoň podle zprávy listu "Budweiser Zeitung" ze 14. května roku 1909, i pokladníkem (Kassaprüfer) sdružení Der deutscher Pferdezuchtverband für Süd- und Südwestböhmen. tj. Německý svaz chovatelů koní pro jižní a jihozápadní Čechy se sídlem v Českých Budějovicích (mit dem Sitze in Budweis). V roce 1911. to už mu bylo 45 let, byl zvolen za obvod Čechy 122 (tj. region Mies, Weseritz, Tuschkau, Dobrzan, Staab /Stříbro, Bezdružice, Touškov, Dobřany, Stod/) do říšské rady (Reichsrat). Zasedal tam v poslaneckém klubu Německý národní svaz (Deutscher Nationalverband), kde reprezentoval Německou agrární stranu (Deutsche Agrarpartei). Doma byl i členem výboru německé sekce Zemské zemědělské rady pro Čechy (Deutsche Sektion des Landeskulturrates für Böhmen) a okresním starostou (Obmann der Bezirksvertretung či Bezirksobmann). V databázi periodik Rakouské národní knihovny ANNO-Suche lze najít desítky zpráv o jeho voličských vystoupeních v kraji, kde se vedle zemědělské problematiky zasazoval i o podporu německého regionálního školství. Jako okresní starosta se dostal roku 1913 do konfliktu s dvorním radou téměř téhož příjmení Ing. Franzem Strzizkem (1. pád Strzizek, † v Praze v lednu 1928) ohledně byrokratického odporu tohoto plzeňského ředitele státních drah (Staatsbahn-Direktor) vůči zřízení rychlíkové dopravy z Plzně přes Železnou Rudu do bavorského Mnichova, které by bylo ku prospěchu celé oblasti (bavorské ministerstvo železnic bylo tehdy ovšem také proti). V letech 1918-1919 byl Hans Strziska poslancem Provizorního národního shromáždění Německého Rakouska (Provisorische Nationalversammlung für Deutschösterreich), které ovšem zasedalo jen od 21. října 1918 do 16. února 1919. Tím ovšem jeho politická kariéra skončila (nepočítáme-li jeho působení v organizaci Deutscher land- und forstwirtschaftlicher Zentralverband für Böhmen až do konce života) a tři roky nato 11. listopadu 1922 (tak je datum uvedeno na Strziskově náhrobku na stříbrském hřbitově, některé prameny hovoří o 10. listopadu) vyhasl i markantní rod, rakousky a zemsky, chce se mi říci rovnou zemědělsky věrný.
- - - - -
* Stříbro / České Budějovice / † † † Stříbro
