LUDOLF STUIBER-SILVANUS

Die Kapelle am Arber*

Vermorschte, graue Bretterwände,
Verwittert unter Schnee und Wind.
Mir ist, als ob darein ich fände
Auf Stroh Maria und ihr Kind.

Recht wie der Stall, in dem geboren,
Der eine Welt erlöset hat,
Steht die Kapelle weltverloren
Auf dieses Berges ödem Grat.

Und ringsum Felsenhäupter ragen
Entblößten Scheitels, ernst und fromm;
Tief unten liegt die Welt der Klagen,
Und droben blaut des Himmels Dom.

Hier möchte in der Nacht ich weilen,
Von einem holden Stern geführt,
Und in den Stall zur Krippe eilen
Und opfern und beten tiefgerührt.

Kaple na Javoru

Prkenné, ztrouchnivělé stěny,
jak vichr zkouší je a sníh.
Zdá se mi, že zřím okouzlený
Marii s Jezulátkem v nich.

Jak ta stáj jeho narození,
maličkého, jež spasí svět,
stojí dál kaple na hřebeni
hory. V skalách ji nevidět,

co kolem ní se divě tyčí
odkrytou hlavou, někde tam
vysoko nad vším, co nás ničí,
kde nebeský se modrá chrám.

Rád v tiché noci bych sem přišel,
dobrou hvězdou se nechal vést,
v modlitbě klesl u jesliček,
do hloubi pohnut vzdával čest.

Wäldlerkalender 1925, s. 58

P.S. Báseň je označena autorovým pseudonymem Ludolf Silvanus a je podle připojené poznámky "pod čarou" převzata z jeho sbírky "Gedichte aus dem Bayerwalde", vydané v Pasově (Passau) roku 1906 nákladem Waldbauersche Buchhandlung.

O autorovi samém, který byl občanským jménem znám jako Ludolf Stuiber a tak je podepsán i pod básní Bei den Glasmachern (U sklářů) v knize Karla-Heinze Reimeiera (ten je také samostatně zastoupen na internetových stranách Kohoutího kříže) "Hüttenstaub - Aus dem Leben der Glasmacher", vím jen tolik, že žil v letech 1861-1939 (narodil se 30. března 1861 v Rodingu a zemřel 19. ledna 1939 - byl naposledy řídícím učitelem v bavorském Dachau), že jeho pseudonym Silvanus se v lexikonech německé literatury objevuje nejméně u třech dalších autorů jiných, právě Stuiber, označovaný v jednom antikvárním seznamu za "zapomenutého básníka Bavorského lesa", však tam mezi nimi nikde nefiguruje.

- - - - -
* Roding (BY) / hora Javor