FRANZ STUMPF
Žádáme připojení k Německu!
Tyrolané a Tyrolanky!
V duchu tyrolského hrdiny Andrease Hofera (v originále "im Tiroler Heldengeiste Andreas Hofer" - pozn. překl.) jděte v neděli všichni, muži i ženy, k urnám a odevzdejte své "Ja" (tj. "Ano" - pozn. překl.) na hlasovacím lístku! Ukažte světu, že chcete zůstat svobodným horským národem (v originále "ein freies Volk der Berge" - pozn. překl.), že chcete domů do otcovského domu (v originále "dass ihr heim wollt ins Vaterhaus" - pozn. překl.) a být zajedno v požadavku: "Wir verlangen den Anschluss an Deutschland! (tj. "Žádáme připojení k Německu!" - pozn. překl.)
R. Kriechbaumer, Liebe auf den zweiten Blick: Landes- und Österreichbewusstsein nach 1945 (1998), s. 208
To lidové hlasování o "anšlusu" Tyrol k Německu proběhlo 24. dubna roku 1921 a takříkajíc "nemělo politických následků", bylo po německu "folgenlos", ačkoli výsledkem bylo 98,8 % "Ano" ve prospěch onoho vytouženého připojení. Došlo však toho dne k jednomu z prvých násilných vystoupení italského fašismu při krvavém potlačení krojovaného průvodu v Bozenu (dnes italské Bolzano), jehož obětí se stal zabitý tehdy učitel Franz Innerhofer. V červnu téhož roku 1921 se stal v Německu předsedou NSDAP Adolf Hitler, který se v roce 1939 naopak dohodl s Benitem Mussolinim na obětování jižních Tyrol Itálii a vystěhování těch, kdo nesouhlasili, do "Říše" (někteří z nich se za války ocitli i v jižních Čechách, třeba v Brloze). Pokud to českému čtenáři cosi připomíná, ať si o totalitárních vládcích a jejich "konečných řešeních" učiní úsudek sám. Nás v tomto případě zajímá osoba tyrolského zemského hejtmana, který provolání k obyvatelstvu na jaře roku 1921 vydal. Narodil se 30. března roku 1876 v šumavském Záblatí (Sablat), okres Prachatice obvodnímu lékaři Franzi Stumpfovi (i jeho otec, tedy novorozencův děd, se jmenoval Franz Stumpf a byl ranhojičem) rodem z obce Kundl v Tyrolsku. Ten sem do Záblatí nastoupil v únoru roku 1870 a 17. června 1873 se tady sedmadvacetiletý i oženil s Marií, o pět let nežli on mladší dcerou sedláka z Hlásné Lhoty (německy Wihorschen, v matrice psáno Wihořen) čp. 14 Jakoba Markowetze a jeho ženy Kathariny, roz. Mikschlové z Perlovic (Perletschlag). V Záblatí se manželům narodilo šest dětí, z nichž syn, pokřtěný Franz Josef, byl druhorozeným synem. Následovali ještě dva synové, po nich jedna dcera a nejmladší z celkem pěti synů. "Chirurg"(v matrice psáno "Chyrurg") Stumpf působil v Záblatí do září roku 1884, vrátil se pak do rodného Kundlu, kde je doložen v roce 1896. Podrobněji se o šumavských rodových kořenech Franze Josefa Stumpfa lze dočíst v příspěvku Jana Antonína Magera na webových stranách Rodopisné revue ročníku 2011, číslo 2. Do školy začal syn zdejšího lékaře chodit asi ještě v Záblatí. Středoškolská studia absolvoval ale už v tyrolském Hallu, studoval pak fyziku a chemii na univerzitě v Innsbrucku, kde roku 1899 nabyl učitelského oprávnění a titulu doktor filosofie. Kromě toho absolvoval na vídeňské technické univerzitě studium elektrotechniky a v už zmíněném Bozenu praktikoval na učitelském ústavu. Během studií se stal i jednoročním dobrovolníkem u zemských střelců (Landesschützen, od roku 1917 Kaiserschützen), což byl útvar horské pěchoty při c.k. zeměbraně. Od pedagogické činnosti (vyučoval na učitelském ústavu ve Vídni) se brzy obrátil ke křesťansko-sociální politice. Od roku 1908 byl poslancem Tyrolského zemského sněmu a v bouřlivém období let 1918-1919 byl členem tyrolské zemské vlády. Po válce zasedal jako poslanec i v provizorním Národním shromáždění Německého Rakouska (Deutschösterreich) a v Ústavodárném národním shromáždění Rakouska. V letech 1921-1935 působil až do své smrti jako tyrolský zemský hejtman (v letech 1919-1921 byl jeho náměstkem). Zemřel v Innsbrucku 28. února roku 1935 jako vášnivý katolický zastánce odkazu nacisty zavražděného kancléře Engelberta Dollfusse (1892-1934) s jeho stavovským státem coby hrází proti národnímu socialismu a komunismu a s heslem: Österreich über alles, wenn es nur will! (tj. Rakousko nade všecko, jen když se chce!). Pochován je v Kundlu. Neprezentoval se prý ostatně nikdy jako vídeňský profesor, nýbrž jako "Bauernsohn aus Tirol", tj. "selský syn z Tyrol", dodejme, že po matce (z Výhoří, jak se také česky říkalo Hlásné Lhotě) i ze Šumavy. Bude mít jednou v Záblatí při Farském potoce, kde stojí jeho rodný dům, ulici po sobě pojmenovanou, jak to v Rodopisné revui navrhuje Dr. Mager?
- - - - -
* Záblatí / † Innsbruck (A) / † † Kundl (A)
