VÁCLAV ALOIS SVOBODA NAVAROVSKÝ

Repro A. Rybička, Přední křisitelé národa českého, Díl první (1883), s. 384

Titulní list (1847) jeho "slávozpěvu" na vysvěcení hlubockého kostela sv. Jana Nepomuckého vévody krumlovskými

Znak města Hluboká nad Vltavou z listiny císaře Františka Josefa I., datované 20. května 1908, kterou byla Hluboká povýšena na město

Repro V. Rameš - V. Kolda, Poklady minulosti - Jihočeské archivy : littera scripta manet (2011), s. 55

Kostel sv. Jana Nepomuckého v Hluboké nad Vltavou (viz i Alois Nedobitý)

Foto Ivo Kareš

Kníže Jan Adolf II., nazývaný také "králem jižních Čech", stejně jako jedna "z nejkrásnějších žen" své doby, jeho choť Eleonora, roz. z Liechtensteina, na portrétech Franze Schrotzberga z roku 1848 (viz i Anonym z Vimperka v Čechách)

Repro P. Juřík, Jihočeské dominium : Rožmberkové, Eggenbergové, Schwarzenbergové a Buquoyové v jižních Čechách (2008), s. 153

Druhý z "vévodů krumlovských", jimž Svoboda věnoval svůj "slávozpěv", kardinál Bedřich Schwarzenberg, na portrétu Fridricha Amerlinga z roku 1842 nad krbem knihovny hlubockého zámku

Repro P. Juřík, Jihočeské dominium : Rožmberkové, Eggenbergové, Schwarzenbergové a Buquoyové v jižních Čechách (2008), s. 182

Kardinál Bedřich Schwarzenberg, jehož připomíná mj. pamětní kámen na vrcholu Boubína, na působivém snímku z archivu ve štýrském Murau

Repro P. Juřík, Jihočeské dominium : Rožmberkové, Eggenbergové, Schwarzenbergové a Buquoyové v jižních Čechách (2008), s. 152

Amerlingův portrét knížete Schwarzenberga v detailním černobílém záběru

Repro Z. R. Nešpor, Náboženství v 19. století : nejcírkevnější století, nebo období zrodu českého ateismu? (2010), s. 23 (ze sbírek SZ Hluboká, Národní památkový úřad, ÚOP České Budějovice)

O Svobodově básni, která se stala podkladem jedné z nejznámnějších anglických a světových koled, píše Arnošt Kraus ve svém díle "Stará historie česká v německé literatuře" (1902)

Repro A. V. Kraus, Stará historie česká v německé literatuře (1902), s. 208

Koleda Good King Wenceslas v podání Irish Rovers

Záznam vystavený na YouTube

Novogotický oltář hlubocké zámecké kaple, před nímž byla mj. oddána i moje dcera Adéla, na akvarelu Karla Zenkera z roku 1870

Repro Z. R. Nešpor, Náboženství v 19. století : nejcírkevnější století, nebo období zrodu českého ateismu? (2010), s. 64 (ze sbírek Národního památkového úřadu, ÚOP České Budějovice)

Stará mapa z půle 16. století zachycuje Hlubokou nad Vltavou s tou řekou ze Šumavy, jak k ní výrazně zachycena plyne ze sněhových pohoří za ní

Repro P. Matlas, Shovívavá vrchnost a neukáznění poddaní? : hranice trestní disciplinace poddaného obyvatelstva na panství Hluboká nad Vltavou v 17.-18. století (2011), obr. příl. (Národní archív, Sbírka map a plánů, sign. H II. 1, inv. č. 946)

Zámek v Hluboké nad Vltavou vystupující z mlhy

Foto Jiří Liška