KARL SWIHOTA
Z dějin farní obce České Žleby
Roku 1709 byla založena hrabaty z Eggenberku v těchto místech ves, nazvaná při svém vzniku Röhrenhäuser. Aby nedocházelo k záměně s osadou podobného jména u Kunžvartu (Kuschwarda, dnes Strážný), ujalo se brzy označení Böhmisch-Röhren (České Žleby, dříve i České Trouby či Česká Koryta). Prvními osídlenci se stali dřevorubci ze sousedních Bavor. České Žleby leží na severovýchodním svahu Žlebského vrchu (německy Sulzberg či také Zassauerberg) v nadmořské výšce 930 metrů.
Po vymření rodu Eggenberků v roce 1719 zdědili toto území Schwarzenberkové a vlastnili je až do konce války a nastolení nových majetkových poměrů. Obcí vedla kdysi Zlatá stezka z Waldkirchenu do Volar (Wallern) a dál do Prachatic. V Českých Žlebech bylo po překročení české hranice prvé soumarské zastavení, při němž byla především zvířata napojena po úmorném stoupání od potoka Harlandbach (dodnes leží těsně nad ním okrajové chalupy bavorské vsi Marchhäuser - pozn. překl.), jehož tok tu tvoří hraniční čáru. Právě od zmíněných napajedel dostaly České Žleby i své jméno.
Roku 1789 bylo tu započato se stavbou kostela, zasvěceného následně svaté Anně. Anenské posvícení bývalo dříve v Českých Žlebech něčím tuze slavným a trvávalo obvykle od soboty až do pondělka. V každé z pěti místních hospod vyhrávala tenkrát muzika k veselé tancovačce. Po tři dny stály vprostřed vsi řady stánků a kramářských bud a mnozí z návštěvníků přicházeli i z bavorského sousedství.
Ke zdejší farnosti patřily i osady Na Spálenci (Brandhäuser), Dobrá (Guthausen), Nové Údolí (Neuthal), Horní Cazov (Oberzassau), Radvanovice (Schillerberg), Krásná Hora (Schönberg) a Stožec (Tusset) a politická obec České Žleby čítala koncem války 1200 německých obyvatel ve více jak 140 domech a s čilým podílem živností.
Kdysi to bývalo oblíbené letovisko, "vzdušné lázně" (Luftkurort), jak se tehdy běžně říkalo, které mělo dokonce i vlastní reklamní prospekt. Narodil se tu navíc také význačný vlastivědný a humoristický spisovatel, šumavský historik Dr. Rudolf Kubitschek (1895-1945).
Po prohrané druhé světové válce byli zdejší Němci násilně vysídleni ze svých domovů. Na podzim 1946 v Českých Žlebech byla záležitost "odsunu" vyřízena s opravdovou důsledností. Dvacet let nato byl 1966 vyhozen do povětří i svatoanenský kostel a o někdejších obyvatelích výmluvně svědčil vlastně jen stále zdevastovanější hřbitov. Je samotné rozesel pak osud až dodnes, živé a také mnohdy už zesnulé, po celém jižním Německu.
Der Bayerwald-Bote, 30. 7. 2004, s. 30
Narodil se v té obci 12. března 1942 a ve čtyřech letech věku ji musel spolu se svými rodiči a všemi ze sousedství zřejmě navždy opustit. Fotografie jej zachycuje mezi několika z dochovaných náhrobků zdejšího hřbitova, jako by měla ilustrovat slova poslední odstavce textu, který vlastně zachycuje jeho projev při šumavské exkurzi zwieselského spolku Der Naturkundliche Kreis po stopách někdejší šumavské Zlaté stezky. Karl Swihota působil jako finanční úředník v bavorském Deggendorfu při Dunaji a zastával ve volném čase i funkci rodáckého "pověřence", rozuměj zpravodaje obce České Žleby v krajanském měsíčníku Böhmerwäldler Heimatbrief.
- - - - -
* České Žleby
