KARL SWOBODA
Řada návrhů
Konečně měl pan předseda (v originále "der Herr Obmann", rozuměj předseda místní skupiny sdružení "Deutscher Böhmerwaldbund" /dále jen DBB/ - pozn. překl.) ještě množství volných návrhů, a sice:
- k péči o prostor parku císaře Josefa II. (v originále "Kaiser-Josef-Park-Anlage" - pozn. překl.),
- k dotazu na vedení DBB ohledně možnosti usilovat o subvenci Zemědělské rady Království českého za účelem zkrášlení obce,
- k volným setkáním (v originále "zwangslose Zusammenkünfte" - pozn. překl.) členů za účelem projednání a přijetí objednávek krmiva (rozuměj pro hospodářská zvířata, zejména i pro místní družstvo chovatelů býků /Stierhaltungs-Genossenschaft/, ustavené zásluhou předsedy - pozn. překl.)
- k debatě o uspořádání skupinového plesu (v originále "die Abhaltung eines Gruppen-Balles", rozuměj plesu místní skupiny sdružení DBB - pozn. překl.) o tomto masopustě.
Glaube und Heimat, 1960, s. 142-143
P.S. Onen ples se nakonec opravdu konal 6. března roku 1905 v hostinci "Zum Böhmerwald", tj. "U Šumavy" v Polné na Šumavě (Stein).
Pod titulem "Vom Deutschen Böhmerwaldbund" vyšel článek, z něhož je tu v českém překladu citováno, jako referát vlastního zpravodaje německého českobudějovického listu. I kdyby se pod šifrou -b- neskrýval sám "Herr Obmann" Karl Swoboda, zůstává nám doklad o jeho osobních vyjádřeních jako hlavní dominanta celého textu. Podle českokrumlovské matriky ještě jako Karl Svoboda narodil dne 6. září roku 1868 (ještě téhož dne ho u sv. Víta pokřtil kaplan Anton Čáp), v domě čp. 13 na dnešním náměstí Svornosti (je v něm hotel "The Old Inn", říká se mu ale hotel "Měšťák", poněvadž původní dům byl v letech 1914-1915 přestavěn na městský hotel). Chlapcův otec Mathias Svoboda byl v domě čp. 13 (býval tam i okresní soud a soudní vězení) domácím sluhou. Přišel sem do Českého Krumlova z chalupy čp. 16 v Třísově, kde byl jeho otec Veit (Vít) Svoboda nádeníkem (Taglöhner). Otcova matka Maria byla roz. Kvěchová z Krnína. Karlova matka Maria byla dcerou Laurenze (Vavřince) Schauera (Šauera) ze Sedla čp. 1 u Komařic, farnost Střížov. Oba rodiče byli českého původu, ve městě se však synovi dostalo německé výchovy a výuky. Díky Turkowitzerově nadaci pro pilné studenty dokončil v roce 1889 a stal se učitelem. Jeho první známou štací byla podle publikace "Boleticko - krajina zapomenuté Šumavy" (2021) trojtřídní obecná škola v Zátoni (Ottau), kde působil v letech 1894-1900. Dne 8. října roku 1895 se v Kájově (Gojau) oženil s Klarou Pernekerovou, mlynářskou dcerou ze Střemil (Richterhof) čp. 1 (mlýn zvaný Kohlmühle pod Velkým Střemilským rybníkem u Chvalšin /Kalsching/, který kdysi vlastnil Anton Perneker, v době svatby už zesnulý stejně jako jeho žena Maria, roz. Reimathová z Horních Chrášťan /Obergroschum/). Ještě v Zátoni se Karlovi a Klaře Svobodovým (ještě v záznamu o svatbě v kájovské oddací matrice je příjmení ženichovo psáno takto s jednoduchým "v") narodily děti Erna Maria (*6. července 1898, v křestní matrice už je příjmení psáno s dvojitým "w") a Karl Anton (*4. září 1899, v křestní matrice už je příjmení psáno také s dvojitým "w"). Ze Zátoně, kde byl podučitelem, se Karl Swoboda přemístil v roce 1900 na nové působiště v Polné na Šumavě (Stein), kde se po nějakém čase stal řídícím učitelem. Jeho bohatou aktivitu zejména v rámci zdejší místní skupiny DBB, které předsedal, dokumentuje textová ulázka. Zejména odhalení pomníku císaře Josefa II. se stalo stalo pro šumavskou obec vekou událostí. Hned za "císařským" parčíkem stála budova hostince "Zum Böhmerwald" Johanna Faschingbauera, v níž byl umístěn i poštovní úřad, vedený tehdy Johannem Haasem, a také zde fungovala lékařská ordinace, do které dojížděl z blízkého Jablonce (Ogfolderhaid) MUDr. Josef Baumgartl. Dnes v domě čp. 16 sídlí armádní Středisko obsluhy výcvikového zařízení (SOVZ) Boletice. Po krátkém působení na jednotřídce v Hiršperkách (dnešní Jelení) se v roce 1913 Swoboda stal řídícím učitelem ve Svérazu (Tweras) a deset let nato v Přídolí (Priethal), kde setrval šest let až do svého odchodu na penzi roku 1929. Rok předtím si manželé Swobodovi dali postavit dům v nové úřednické čtvrti na Horní bráně (Obertor) v Rybniční ulici čp. 240 (vila podle projektu stavitele Josefa Bublíka tam stojí až dodnes). Dne 12. srpna 1930 měla v Kájově svatbu Swobodových dcera Erna Maria. Jejím manželem se tu stal učitel v Glöckelbergu (dnes zaniklá /Zadní/ Zvonková) Heinrich Pascher, který je samostatně zastoupen na webových stranách Kohoutího kříže, ovšem s neblahým dovětkem o Pascherově konci roku 1945. Karlu Swobodovi nebylo dopřáno zemřít doma, z krajanského časopisu se dovídáme, že skonal 10. dubna 1950 v bavorském Beilngries. Čisté barvy jeho olejomalby z roku 1903, uchovávané v českokrumlovském Regionálním muzeu a zachycující s až naivní idyličností dnes po víc než půl století vojenskou Polnou na Šumavě, však jen tak nevyblednou.
- - - - -
* Český Krumlov / Zátoň, Větřní / Kájov / Polná na Šumavě / Jelení / Svéraz / Přídolí / Český Krumlov / † Beilngries (BY)
