ROBERT TEICHL
Repro Glaube und Heimat, 1995, |
V mladších letech Repro projekt Po stopách společné historie |
S rodiči Repro Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank (ze sbírek Böhmerwaldmuseum, Wien) |
Jeho matka Karoline jako nevěsta Repro Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank (ze sbírek Böhmerwaldmuseum, Wien) |
Záznam v novohradské matrice svědčí o jeho narození dne 4. června 1883 na "starém hradě" a křtu 7. června tři dny nato jmény Robert Ottokar Wenzl - děd z otcovy strany Wenzl Teichl byl rovněž v buquoyských službách jako hraběcí purkrabí, babička z otcovy strany Elisabeth byla z Rožmberka nad Vltavou, děd z matčiny strany Karl Solpera soukeník (Tuchfabrikant) z Jindřichova Hradce měl za ženu Karolinu, roz. Třebickou, rovněž z Jindřichova Hradce Repro SOA v Třeboni - digitální archív |
|
Tento snímek ratolestí Antona Teichla figuruje v obrazové databázi Böhmerwaldbund OÖ s popiskou "Poslední rok na starém hradě" Repro Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank (ze sbírek Böhmerwaldmuseum, Wien) |
Jeho bratr Karl Repro Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank (ze sbírek Böhmerwaldmuseum, Wien) |
Jeho sestra Marie na snímku z roku 1906 Repro projekt Po stopách společné historie |
Po předčasné smrti jediného syna, nadaného jevištního výtvarníka Wolfganga Teichla (1924-1942), vydal Dr. Robert Teichl a jeho žena Hedwig, roz. von Perger, vlastním nákladem pamětní tisk, mj. s návrhy Wolfgangových scénických řešení Mozartovy opery Idomeneo Repro www stránky Po stopách společné historie |
Záhlaví jeho článku o vlastním otci Repro Mein Böhmerwald, 1943, č. 7/8, s. 14 |
|
Dvě zprávy o jeho slovníku "Rakušané současnosti" v krajanském měsíčníku z roku 1951 Repro Hoam!, 1951, č. 2, s. 19 a č. 10, s. 21 |
K jeho sedmdesátinám najdeme v krajanském měsíčníku z roku 1953 tento text, připomínající Teichlovo vedení "prvního rakouského muzea Šumavy" ve Vídni Repro Hoam!, 1953, č. 6, s. 20 |
Obálce (1973) třetího dílu "Úvodu do literatur německé jazykové oblasti" vévodí na titulní straně Rainer Maria Rilke, na zadní straně vidíme pak sál čítárny vídeňské Nationalbibliothek, otevřený v roce 1966, kde jsem sbíral materiál pro Kohoutí kříž a musel si v něm připomenout i fakt, že časopiseckou studovnu NB založil kdysi právě Robert Teichl z Nových Hradů |
|
Autorem jeho hesla v online slovníku českých knihovníků je Aleš Brožek, odkazuje i na webové stránky Kohoutího kříže |
|
Rodné Nové Hrady, přesněji řečeno starý hrad, který jako syn svého otce tak dobře znal Repro M. Havlová, Nové Hrady : historie, architektura, příroda, společnost, osobnosti, tradice, zajímavosti, informace (2002) |
|
Starý hrad na snímcích z roku 2011 Foto Leona Töröková |
|
Zbytky původní hradní dispozice Repro V. Bůžek, Světy posledních Rožmberků (2011), s, 242, foto Pavel Hron |
|
Rekonstrukce podoby hradu Nové Hrady v 16. století na 3D modelu Zlaty Gersdorfové z roku 2011... Repro Památky jižních Čech. 4 (2013), s. 53 |
|
... a jiná rekonstrukce možné podoby starého hradu kolem roku 1550 Repro R. Vojkovský, Nové Hrady : hrad, rezidence a zámek v jižních Čechách (2020), s. 18 |
|
Kostel sv. Petra a Pavla v Nových Hradech Foto Leona Töröková |
|
Interiér kostela Foto Leona Töröková |
Jeleni v hradním příkopu novohradském na pohlednici z dvacátých let 20. století Repro D. Kovář, Tvrze, hrady a zámky Českobudějovicka (2011), obr. přil. s. XCV |
Textová část: |