ERNST TRAGL

Jesus, unser Lebensquell O Jesus, unser Lebensquell, Du, unser Licht, so klar und hell, Du Schöpfer Himmels und der Erd', Der unbegrenzt uns lieb und wert, Geheiligt sei uns stets Dein Nam', Du allerhöchste Gotteslamm! Zukomme uns Dein großes Reich, Dem keines hier auf Erden gleich, Dein Wille geschehe überall, Im Himmel wie im Erdental! Behüt' uns, Herr, von Leid und Not Und gib uns unser täglich' Brot! Vergib uns unserer Sünden Schuld Durch Deine Gnad' und Deine Huld, Wie wir auch unseren Schuldigern, Sind sie von uns auch noch so fern Und führ' uns in Versuchung nicht, Wenn es an Stärke uns gebricht! Von allem Übel uns erlös', Halt fern von uns, was schlecht und bös, Der Du ja unser Vater bist, O Gottessohn, Herr Jesu Krist! Dein Name sei gebenedeit Jetzt und in alle Ewigkeit!	Kriste, prameni života Kriste, prameni života našeho, světlem kolotá nebe, stvořils je, s ním i zem, tu drahocennou tak nám všem, posvěceno buď jméno Tvé, Beránkem Božím jež Tě zve! Do své říše nám vejít nech, krásnější divů země všech, Tvoje vůle se skutkem staň nebi i zemi! Nouze chraň, od utrpení ostříhej, Pane, chléb vezdejší nám dej! Závaží našich vin nás zbav, milostí obnov dobrý mrav odpouštět i viníkům svým, byť i jakkoli dalekým, ni v pokušení neuveď, silou nás nalomit chce teď! Vykup nás ode všeho zla, ať špatnost se nám vyhýbá! Ty jsi nám co náš Otec dán, Syn Boží sám, náš Kristus Pán! Tvé jméno kéž velebí zas, jak nyní my, i věčný čas!
Glaube und Heimat, 1957, s. 530
Stille Nacht, heilige Nacht* Die Sterne hoch am Himmelzelt Wie leuchten funkelnd sie hernieder Und jubelnd schallen Weihnachtslieder Frohlockend in die weite Welt. In jedem Haus der Christbaum steht, Selbst in der allerärmsten Hütte Steht schlicht in des Zimmer Mitte... Das Kind spricht leis' sein Dankgebet. Vom Turm her tönt der Glocken Ton Und ruft die Gläubigen zur Mette Und alt und jung läuft um die Wette, Zu huldigen froh dem Gottes Sohn. Ganz leis' ertönt um Mitternacht Der Orgel feierlicher Klang Und andachtsvoll erklingt der Sang: O stille Nacht, o heilige Nacht!	Tichá noc, svatá noc Nebestan má hvězd bezpočet: jak zářivě se k zemi třpytí! A stará píseň v uších zní ti, slaví a s ní i širý svět. V každém domě zříš stromek stát, strojí jej i v nejchudší chýši, kolem něho se děti ztiší k modlitbě, co chce děkovat. Zvon z věže hlasně všechen lid, zve na půlnoční do kostela, bytost každá by dneska chtěla Synáčka v jeslích velebit. Varhany spustí. Jaká moc a sláva je v té něze jejich, když slova písně vroucně znějí: Ta tichá noc, ta svatá noc!
Glaube und Heimat, 1962, s. 1014

Coby jakýsi starobylý šumavský Otčenáš znějí ty řádky prvé z obou básní, jejichž autorem je někdejší předák německého učitelstva na Domažlicku "pan řídící" Ernst Tragl. Narodil se 18. července 1876 v obci Haselbach, dnes zcela zaniklé Lískové na někdejší samé, naštěstí už také neexistující linii "železné opony". Učitelský ústav absolvoval v Chebu (Eger) a učil pak více než dvě desetiletí na škole v Prapořišti (Braunbusch), osadě náležející dnes ke městu Kdyně. Když byla německá škola v napříště počeštěném Prapořišti roku 1920 zrušena, stal se Tragl ředitelem dvojtřídky ve Spálenci (Prennet), školy na jaře 1945 zničené v bojích konce druhé světové války (na obnově budovy se podílel E.F. Burian, který tu má pamětní desku). Poslední léta své učitelské služby strávil jako ředitel školy v Nýrsku (Neuern), kde měl i pěkný rodinný domek. Odsun ho donutil hledat nový domov, který našel blízko hranic v bavorské obci Eschlkam. Ani tam neustal ve veřejné činnosti. Už doma se stal nositelem "čestné jehlice" (Ehrennadel) pěveckého sdružení Deutscher Sängerbund, v Eschlkamu byl dlouho vedoucím tamního kostelního sboru, dále působil i v kuratoriu lidové univerzity a přispíval do krajanských časopisů, vydal "Standesausweis für die Erzieherschaft des Heimatschulkreises Bischofteinitz mit dem deutschen Bezirk Taus", tj. "stavovský výkaz učitelstva školního okresu Horšovský Týn s německým obvodem domažlickým", který měl dát dohromady někdejší kolegy z domova, v neposlední řadě psal pak i básně. Ta jedna s titulem "Heimweh" (tj. Stesk po domově) končí slovy:

Sollt' ich verderben, in fremdem Land sterben,
Ruf ich dir, Heimat, zum Abschied noch zu:
Nimm meine Grüße, Heimat, du süße,
Dein treuer Sohn geht in der Fremde zur Ruh'.

Můj konec má-li nastat tu v dáli,
nech mi, domove, se teď rozloučit:
zavolat zpátky, kraji můj sladký,
věrný syn v cizině hrob bude mít.

Je z nich cítit, jak se v těch prvých deseti letech po vyhnání věřilo ještě na návrat. Nedošlo k němu: Ernst Tragl zemřel v Eschlkamu 10. října 1958 a byl dva dny nato i pochován na tamním novém hřbitově. Farář Feyrer promluvil nad jeho hrobem vedle předsedy sdružení bavorských učitelů z Kötztingu a učitelských kolegů zesnulého. Píseň "Blíž k Tobě, Bože můj" ("Näher mein Gott zu Dir") na nápěv amerického skladatele Lowella Masona z roku 1856 (píseň známa i pod názvem "Bethany", anglický text "Nearer, my God, to Thee" je dílem londýnské básnířky Sarah Flower Adamsové /1805-1848/), kterou známe i z českých kostelů a pohřbů a jejíž prvou sloku bych tu německy a česky rád zopakoval, zazněla prý na sám závěr:

Näher mein Gott zu Dir,
Näher zu Dir!
Drückt mich auch Kummer hier,
Drohet man mir,
Soll doch trotz Kreuz und Pein,
Dies meine Losung sein:
Näher mein Gott zu Dir,
Näher zu Dir!

Blíž tobě, Bože můj,
jen tobě blíž!
Byť mě i tlačil v prach
zde těžký kříž,
duch vzhůru povznese
a v písni ozve se:
a v písni ozve se:
Jen tobě blíž!

- - - - -
* Lísková / Prapořiště / Starý Spálenec, Česká Kubice / Nový Spálenec, Česká Kubice / Nýrsko / † † † Eschlkam (BY)