OTTO TUMLIRZ
|
Wind, o trag das Wort der Liebe himmelwärts... |
Větře, nes to slovo lásky k nebi výš... |
Nebude nijaký verš další, poněvadž opravdu známe jen tento titul árie jednoaktové opery Die Rosen der Madonna (tj. Madoniny růže, s premiérou na prknech vídeňské scény Roland-Bühne 1. března 1920), jediného to vůbec operního díla slavného Roberta Stolze (1880-1975), jehož otec Jakob Stolz (matka Stolzova Ida byla rozená Bondyová, což nám vysvětluje synův americký exil před nacistickými rasovými zákony) byl, a to nás rázem spojuje se Šumavou, jako hudební skladatel a pedagog žákem Simona Sechtera (1788-1867), rodáka z Frymburka (Friedberg) a Antona Brucknera, jehož samostatné heslo najdete rovněž na internetových stranách Kohoutího kříže. Na tom nedosti, jak se pěkně říkává. Libreto opery totiž má dva autory: jako prvý se uvádí Bruno Hardt-Warden (1883-1954), vl. jm. Bruno Wradatsch, rodák ze štýrského Drachenburgu, tím druhým je pak psycholog a pedagog světového jména Otto Tumlirz (některé prameny, jako třeba věhlasná internetová databáze Answers.com, uvádějí i českou variantu jeho jména, tj. Ota Tumlíř), narozený v Rožmberku nad Vltavou (Rosenberg). Český Slovník pedagogů (2000) píše u jeho jména o "Rosenbergu v jižních Čechách". Tumlirz tam poprvé spatřil světlo světa 27. července 1890. Studoval ve Vídni a Štýrském Hradci (Graz), kde roku 1913 získal i titul doktora filosofie. S jeho jménem je spojena tzv. Grazer Schule, kterou založil rakouský filosof Alexius Meinong (1853-1920), žák Franze Brentana (1838-1917). V roce 1919 Tumlirz začal vyučovat ve Štýrském Hradci na tamním reálném gymnáziu a zároveň v Praze nákladem známého vydavatelství A. Haase vyšla už důležitá jeho práce Das Wesen der Frage - Beiträge zu ihrer Psychologie, Gegenstandstheorie und Pädagogik. Byl to jen začátek významné kariéry, která ovšem přes významný přínos Tumlirzův zejména psychologii mládeže (rozvinul samu disciplinu tzv. "Jugendkunde", tj. vědy o mládeži jako vydavatel psychologicko-pedagogického odborného časopisu "Zeitschrift für Jugendkunde" v letech 1931-1936), vyústila po záboru Rakouska v přitakání nacistické rasové teorii a konci veřejného působení v roce 1945. Své práce, z nichž některé byly po válce přímo na indexu, ovšem dokázal přepracovat a připravit pro nová vydání, jako tomu bylo u titulu Antropologische Psychologie (1. vydání 1939, 2. přepracované či Abriß der Jugend- und Charakterkunde (1. vydání 1940, 2. přehlédnuté 1941, 3. rozšířené 1943, 4. přepracované 1951, 5. rozšířené 1953, 6. nově zpracované posmrtné 1958, 7. doplněné posmrtné 1962), což svědčí o nepochybném vývoji, ne-li spíše o návratu ke křesťanským hodnotám, z nichž kdysi vyšel.
- - - - -
* Rožmberk nad Vltavou / † † † Štýrský Hradec (A)
