logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

FRANZ TUNGL

Pane prezidente!

Hluboce pohnut vysokým významem této slavnostní chvíle dovoluji si jako starosta města Rožmberk nad Vltavou (v originále "als Bürgermeister der Stadtgemeinde Rosenberg an M." - pozn. překl.) Vás, vysoce vážený pane prezidente, i Vaši vysoce váženou paní choť (v originále "Frau Gemahlin" - pozn. překl.) jménem všeho obyvatelstva z upřímného srdce (v originále "aus aufrechtigen Herzen" - pozn. překl.) pozdravit. Naše radost z Vaší ctěné návštěvy (v originále "über Ihren hohen Besuch" - pozn. překl.) je o to větší, že jsme nabyli pevného přesvědčení o tom, že pan prezident slib, který složil v den svého zvolení, totiž dbát blaha republiky i lidu, skutečně příkladným způsobem plní.
Toto přesvědčení přimělo naše obecní zastupitelstvo jmenovat Vás, vysoce vážený pane prezidente, jednohlasně čestným občanem našeho města a já Vás prosím, abyste ráčil převzít jmenovací diplom jako malý, avšak upřímně míněný důkaz našeho vděčného a ustavičně loajálního smýšlení (v originále "Beweis unserer dankbaren und stets loyalen Gesinnung" - pozn. překl.).
I když je naše městečko malé rozlohou a následkem toho, že tu chybí téměř jakákoli možnost výdělku, i trpce chudé na existenční prostředky (v originále "und infolge Fehlens fast jeder Verdienstmöglichkeit bitter arm an Existenzmitteln" - pozn. překl.), skrývá přece v sobě hojnou plnost (v originále "eine reichliche Fülle" - pozn. překl.) historických vzpomínek, které zasahují do oné pohnuté doby, kdy nejchvalněji proslulý panovnický rod Přemyslovců (v originále "wo das rühmlichst bekannte Herrschergeschlecht der Přemysliden" - pozn. překl.) určoval osudy této země. Tato prastará pouta sounáležitosti (v originále "diese uralte Bande der Zusammengehörigkeit" - pozn. překl.) jsou nyní založením Československé republiky, na němž má pan prezident tak vynikající zásluhu, navázána ještě těsněji a pevněji (v originále "noch enger und fester geknüpft worden" - pozn. překl.). Proto se prohlašujeme být v každém čase věrnými občany tohoto státu (v originále "darum bekennen wir uns jederzeit als treue Bürger dieses Staates" - pozn. překl.), s nímž cítíme náš osud spjat na život a na smrt (také "až do těch hrdel a statků", v originále "mit dem wir unser Schicksal auf Gedeih und Verderb verbunden wissen" - pozn. překl.).
Můžete být ujištěn, pane prezidente, že budeme nepřetržitě podle svých možností usilovat o to, abychom spolupracovali na velkém díle zdravého vývoje tohoto státu, vývoje, který si pan prezident stanovil za úkol, ku blahu celé Československé republiky a všech národů v ní žijících.


Pamětní kniha Rožmberk nad Vltavou 1836-1945(1949)

Hned vzápětí třeba asi uvést odpověď nově jmenovaného čestného občana poklidného dosud městečka, která je obsažena ve dvou brožurách pražského nakladatelství Orbis pod názvy "President v jižních Čechách" a "Präsident in Südböhmen", poněvadž Dr. Edvard Beneš některé pasáže svých projevů v místech s německou většinou pronášel německy. Následně tedy uvádím Benešův projev v Rožmberku nad Vltavou v obojí verzi (i s neproneseným oficiálním dobovým překladem německé pasáže) ze zmíněných brožur:

Pane starosto!
Děkuji Vám za srdečná slova uvítání a zvláště také městskému zastupitelstvu za zvolení čestným občanem.
(pokračování německy)
Ich reihe sie mit aufrichtiger Freude zu den übrigen, ähnlichen Auszeichnungen, die mir von verschiedenen Gemeinden zuteil wurden. Es ist mir dies stets eine Anerkennung meiner Arbeit und eine Kundgebung des Vertrauens für die Zukunft, das in einer Demokratie immer einen großen politischen Wert hat. Hier bei Ihnen in Rosenberg ist mir das besonders lieb, denn mir erscheint das als eine Art Symbol, dass ich auch hier unter Ihnen im äußersten Süden und in einem vorwiegend deutschen Orte ebenso zu Hause bin, wie wo anders in unserer Republik, wie auf der Prager Burg.
Ich freue mich, Herr Bürgermeister, über Ihre verstädnisvolle Anerkennung, dass ich meinen Eid auf die Verfassung, den ich nach meiner Wahl zum Präsidenten abgelegt habe, ehrlich erfülle. Es war stets mein Bestreben, ein ehrlicher Mann zu sein, und niemals hat mich irgendein Amt, das ich bekleidete, daran gehindert. Im Gegenteil, ich halte meine öffentlichen Funktionen nur für eine Gelegenheit mehr, als Mann zu handeln. Wenn ich nun eine spontane Anerkennung dieses Strebens aus Ihrem Munde höre, ist das für mich eine Genugtuung. Und ich bin überzeugt, dass auch die Lösung aller unserer Schwierigkeiten, auf die wir stoßen, auch der Schwierigkeiten bei der Regelung unserer nationalen Fragen, darin liegt, dass wir alle gegen einander offen und ehrlich sind, dass wir unsere Verpflichtungen treu einhalten, dass wir alle hier in unserem Lande, die wir die wir zusammenarbeiten wollen, beieinander gegenseitig männliche Handlungsweise voraussetzen können, aufeinander uns verlassen können, dass wir ein ehrliches und offenes Spiel miteinander spielen. Wenn wir dazu noch nüchterne und kühle Überlegung bewahren, so wird uns niemals etwas Böses geschehen. Seien Sie versichert, dass ich auch in Zukunft diesen Weg gehen werde. Ich glaube, dass wir so nach außen hin den Frieden, im Innern die Ruhe und die Zusammenarbeit aller, der Tschechen und Deutschen, erhalten und unserem Vaterlande einen wahrhaften Wohlstand erringen werden. Ihre Gegend ist schön und wirklich voll historischer Erinnerungen, die an die ¨große Geschichte des ehemaligen böhmischen Königreiches anknüpfen, an die Zusammenarbeit der Tschechen und Deutschen in der Vergangenheit, an die großen kulturellen Bestrebungen, die dieses Land seit dem Mittelalter stets verfolgte. Auch bei ihrer Armut verdient diese Gegend die Liebe ihrer Bewohner. Und heute in der demokratischen Republik gilt das mehr denn je.
Ihr Memorandum will ich studieren, und was in meiner Macht liegt, werde ich im Interesse Ihrer begründeten Bedürfnisse gerne tun.
Ich danke herzlich auch der hiesiger Jugend und wünsche ihr bessere und friedlichere Zeiten, als ihre Eltern hatten.

(v českém překladu
Řadím je s upřímnou radostí k ostatním podobným vyznamenáním, jichž se mně od různých obcí republiky dostalo. Je mně vždycky uznáním práce a projevem důvěry pro budoucnost, jež v demokracii je vždy velikou politickou hodnotou. Zde u Vás v Rožmberku je mi to zvlášť milé, neboť to je pro mne jakýmsi symbolem, že jsem i zde mezi vámi, na krajním jihu a v místě převážně německém, právě tak doma, jako kdekoli jinde v naší republice, jako na pražském Hradě.
Mám radost, pane starosto, z Vašeho uznání a porozumění, že svůj slib na ústavu, který jsem složil po presidentské volbě, poctivě plním. Vždy jsem chtěl být poctivým mužem a nikdy mně žádný úřad v tom nepřekážel.Naopak, svoje veřejné funkce pokládám za větší příležitost, abych jako muž jednal. Slyším-li nyní spontánní uznání toho z Vašich úst, jest to pro zadostiučiněním. A jsem přesvědčen, že v tom je i řešení všech našich těžkostí, na něž narážíme, také těžkostí při řešení našich obtíží národnostních: abychom všichni byli k sobě poctiví a otevření, abychom dodrželi věrně svoje závazky, abychom zde v naší zemi všichni, kdo chceme spolupracovat, o sobě věděli, že jednáme jako muž s mužem, byli si sebou jisti, abychom spolu hráli poctivou a otevřenou hru. Budeme-li při tom míti střízlivé a chladné hlavy, tak se nám nikdy nic zlého nestane. Buďte ujištěni, že i v budoucnu půjdu touže cestou. Věřím, že tak zachováme mír na venek, klid a spolupráci všech, Čechů i Němců uvnitř, a získáme své vlasti opravdový blahobyt. Váš kraj je krásný a opravdu pln historických vzpomínek, poutajících se k veliké historii bývalého království českého, ke spolupráci Čechů a Němců v minulosti, k velikým snahám kulturním, jež tato země od dob středověkých vždycky sledovala. I při své chudosti zaslouží si tento kraj lásky svých obyvatel. A dnes v demokratické republice platí to více nežli dříve.
Vaše memorandum prostuduji, a co je v mé moci, rád učiním na prospěch vašich odůvodněných potřeb.
Děkuji srdečně také zdejší mládeži a přeji jí lepší a pokojnější časy, nežli měli její rodiče.)

(závěr česky)
Děkuji i za uvítání jménem zdejších českých dětí a jejich rodičů. Přeji Vám, přátelé, abyste se zde cítili doma a abyste v pokojné spolupráci s německými spoluobčany pracovali k prospěchu národa a republiky. O budoucnost státu a národa se nebojte. Nejhorší doby jsme již překonali. Já věřím, že zachráníme republice mír, že ji dále dobudujeme a usilovnou prací ji ještě pozdvihneme.
Mějte se tu všichni dobře - na shledanou.

Něco mi brání ty dva projevy komentovat. Životopis Benešův je znám sdostatek, teď ještě něco o starostovi Franzi Tunglovi. Nastoupil do starostenské funkce v lednu roku 1934, kdy byli z radnice odstraněni příslušníci zakázané Německé nacionální strany (Nationalpartei), zejména starosta Raimund Pollak, zdejší mistr řeznický, jehož byl Tungl jako kandidát Německé křesťanskosociální lidové strany (Christlichsoziale Volkspartei) zástupcem. Ta byla sice roku 1938 v rozkladu, většina v ní přešla toho roku do Sudetoněmecké strany Konrada Henleina, 25. června odpoledne vítal však toho roku Tungl právě jeho při průjezdu Rožmberkem nad Vltavou. 20. září 1938 zavlála už na zdejší radnici vlajka s hákovým křížem, ještě téhož měsíce byl jednotkou SS z Lince zcela zničen interiér rožmberské synagogy poté, co byla budova zapálena (nebyla však zbořena, nýbrž přestavěna na byty a zámečnickou dílnu), devastován byl i židovský hřbitov a 2. října vstoupila do města první jednotka říšskoněmeckého wehrmachtu jako živý důkaz odtržení města od zbytku Československa. Role starosty zvoleného ještě v něm vlastně v "Říši" skončila. Franz Tungl nebyl tak jako tak odtud "aus Rosenberg". Narodil se 28. května 1887 v Šatově (Schattau) u Znojma (Znaim) jako syn šatovského vinaře (v německém záznamu křestní matriky "Weinhauer aus Schattau) Vinzenze Tungla (syna zdejšího vinaře Kaspara Tungla a jeho ženy Theresie, roz. Pragerové) a Marie, roz. Krškové, dcery domkáře v Třebíči Franze Kršky a Anny, roz. Nováčkové. Dne 10. května roku 1910 se oženil s Julianou Enzendorferovou (*28. června 1883 v Rožmberku nad Vltavou čp. 75), dcerou Josepha Enzendorfera, klempíře z Rožmberka nad Vltavou čp. 75 (nemanželského syna Franzisky Enzendorferové, manželské dcery zdejšího mistra řeznického Josefa Enzendorfera a Eleonory, roz. Huberové rovněž z Rožmberka nad Vltavou) a Anny, roz. Grünnewaldové, dcery Antona Grünnewalda, hrnčíře z Rožmberka čp. 95 a Susany, roz. Neugebornové z Rožmberka čp. 83. Z archu sčítání lidu v roce 1921 pro dům čp. 74 na rožmberském rynku (Ringplatz) vysvítá, že tu manželé Franz a Juliana Tunglovi žili se syny Franzem (*16. listopadu 1910), Josefem (*11. září 1914) a Johannem (*25. srpna 1918), jakož s dcerou Aloisií (*27. listopadu 1912), všemi narozenými tu v Rožmberku. Oblíbený zdejší "Friseurmeister" založil holičskou živnost i v Bad Höhenstadt (dnes součást bavorského městyse Fürstenzell v zemském okrese Pasov /Passau/) a když tam 9. ledna 2012 zemřel v požehnaných 97 letech syn Josef, rozloučil se s ním list Passauer Neue Presse nekrologem pod titulkem "Trauer um den Bader von Höhenstadt", tj. "Smutek za lazebníkem höhenstadtským". To otec zde zemřel po těžké nemoci už 4. května roku 1963 v nedožitých 80 letech věku (ještě když mu bylo přes sedmdesátku, píše o něm v čísle z 1. února 1954 krajanský časopis "Glaube und Heimat" v originále ovšem německy: "Pan holič Tungl si už udělal dobré jméno u domácích v novém působišti a je se svou živností spokojen.") prý v posledním svém působišti oblíben stejně jako "in seiner Heimat", tj. tam "doma" v Rožmberku. Z autentického pramene víme, že se tu doma cítil v roce 1937 prý stejně jako na pražském Hradě i pan prezident Beneš, v krajině, kterou jeho soupeř Adolf Hitler na projížďce zabraným územím osudného "pomnichovského" podzimu rok nato označil, údajně alespoň, za jednu z nejkrásnějších vůbec scenerií celého Německa.

- - - - -
* Šatov / Rožmberk nad Vltavou / Bad Höhenstadt, Fürstenzell (BY)

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Záznam o narození jeho ženy v křestní matrice farní obce Rožmberk nad Vltavou
Arch sčítání lidu z roku 1921 pro dům čp. 74 na náměstí v Rožmberku nad Vltavou, podle něhož je celá rodina Tunglova domovsky příslušná do Šatova a syn Josef má tu na rozdíl od úmrtního parte datum narození 12. září 1914
Na snímku z odvodu k československé armádě z roku 1932 sedí v prvé řadě vedle četnického strážmistra
Starosta Tungl (na obou snímcích stojí vpravo s cylindrem v ruce) na dalších snímcích při uvítání prezidenta Beneše za jeho návštěvy města 7. května 1937Starosta Tungl (na obou snímcích stojí vpravo s cylindrem v ruce) na dalších snímcích při uvítání prezidenta Beneše za jeho návštěvy města 7. května 1937

zobrazit všechny přílohy



Dostupné zdroje v JVK:

TOPlist