ERNESTINE TUTZINGEROVÁ
|
Narodila se jako Barbara Steinbrenerová ve Vimperku čp. 3 Johannu Steinbrenerovi (jeho otec Thomas je označen jako "měšťan", syn už jako "fabrikant a majitel knihtiskárny", matka Anna Maria byla dcerou Marthy Weberové /otec neuveden/, jejíž otec byl mistrem krejčovským v bavorském Fürholzi) a jeho ženě Anně, dceři knížecího schwarzenberského vrátného ve Vimperku čp. 1 /zámek/ Mathiase Severy a Marie, roz. Sigmundové z Křenovic, okr. České Budějovice Repro SOA v Třeboni - digitální archív |
|
 Dvě fotografie z mládí... Repro archív Kohoutího kříže |
 Repro z archívu Martina Čakrta |
 ... a snímek s podpisem z osobního dopisu Repro Südböhmische Volkszeitung, 25.10. 1936, s. 1 |
 Rodiče Johann a Anna Steinbrenerovi Repro G. Hrabě de Angelis, Winterberg im Böhmerwald : Sozialstrukur |
 Bronzový reliéf s podobou jejího otce vytvořil rakouský sochař a medailér Oscar Thiede (1879-1961) Repro Hoam!, 2008, č. 4, s. 28 |
 Odhalení pamětní desky jejímu otci ve Vimperku 21. července 1935 Repro Heimatglocken, 1992, č. 7, s. 1 |
 Hrob malého Ernsti Čakrta (1901-1906) s číslem 1 na vimperském hřbitově Foto Jan Mareš |
|
|
Záznam ve vimperské matrice o její první svatbě se zdejším soudním adjunktem Michaelem Čakrtem rodem z Prahy (manželství bylo roku 1919 rozvedeno) - nevěstin otec je tu zmíněn i s tituly "rytíř řádu sv. Silvestra" a "rytíř řádu Františka Josefa" a vidíme tu napravo dole i jeho podpis Repro SOA v Třeboni - digitální archív |
|
 Pobytová přihláška pražského policejního ředitelství z roku 1913 a 1914 zachycuje tu její jméno s chybným psaním dvou "nn" spolu se jménem manžela JUDr. Michala Čakrta, c.k. zemského soudního rady a také syna Kasimira, narozeného v roce 1905 (†1957, stal se roku 1949 druhým manželem komunistické političky Getrudy Sekaninové-Čakrtové, roz. Stiassny /1908-1986/, jejímž prvním manželem byl nacisty v Oranienburgu umučený komunista Ivan Sekanina /před smrtí přijal katolickou víru/ a která se po sovětské invazi 1968 a následné okupaci stala signatářkou Charty 77) Repro Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 69, obraz 481 |
 Její syn Kazimír Čakrt se svou ženou Gertrudou (Trudou) na snímku někdy z padesátých let dvacátého století Repro Novinky.cz, archiv Michala Čakrta |
 Pražská pobytová přihláška jejího druhého manžela Arthura Kohorna prozrazuje při jméně jeho matky a zemřelého otce "mojžíšský", tj. židovský původ Repro Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 278, obraz 661 |
 Opis jejího nekrologu z krajanského časopisu Böhmerwäldler Heimatbrief, který tam napsal v roce 1955 Friedrich C. Stumpfi Repro archív Kohoutího kříže |
 Část rodokmenu rodiny Steinbrenerovy - jeho tvůrcem je vnuk Hanse Thomase Steinbrenera Thomas Bettschart a vytištěný celý od Kaspara (1738-1804) do současnosti má délku 12 metrů Repro Thomas Bettschart |
|
 Vimperk koncem 19. století, ještě před velkým požárem z roku 1904 Repro J. Puhani, Chronologische Notizen zur Geschichte von Winterberg und Umgebung 1195-1926, s. 62 |
|
  Černý Kříž na staré pohlednici Josefa Seidela a dnešní podoba kříže, který dal na místě toho, který byl v roce 2006 vyvrácen povodní, zřídit Národní park Šumava v originální velikosti - k vysvěcení došlo dne 14. srpna roku 2009 Repro Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank (ze sbírky Dr. Otto Spitzenbergera, Puchenau) a foto Ivo Kareš |
|
  Vltava při rašeliništi Mrtvý Luh Foto Miroslav Valach a Krajina a voda : kniha o krajinotvorných programech (2002), s. 15 |
|
 Secesní reklama na české kalendáře od Steinbrenerů z Vimperka Repro M. Kopřiva, Všem chutnají tuze Novákovy uzeniny : inzeráty z českých novin a časopisů konce 19. a začátku 20. stol., kdy Rakousku-Uhersku vládl císař František Josef I., zvaný starej Procházka (1993), s. 175 |
 V létě 1954, kdy ještě žila, postihla povodeň na řece Innu Steinbrenerovo nakladatelství v rakouském Schärdingu a pozdržela vydání oblíbených kalendářů, jak se dočítáme z této zprávy na stránkách krajanského měsíčníku Repro Hoam", 1954, č. 11, s. 8 |
 Když vyšel roku 1972 pamětní tisk ke stému jubileu knihtiskárny ve Vimperku, zdobila jej v úvodu báseň Antonína Sovy - jako by ji psal i pro Bettyina otce, přestože vznikla jistě mimo Steinbrenerových okruh Repro F. Kadoch, Sto let knihtiskárny ve Vimperku (1972), s. 7-8 |
Článek o hornovltavické slavnosti v srpnu 1936, kde zazněla i její píseň o Knížecích Pláních, jak o tom ve své knize "Böhmerland" stačil referovat i v roce jejího vydání zesnulý Franz Strunz Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 2011, č. 8, s. 17-20 |
Textová část: |
|
|
