logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

JOHANNES URZIDIL

Repro Vierteljahresschrift / Adalbert Stifter Institut des Landes Oberösterreich, 1971, č. 3-4, fot. příl.

Na kresbě Františka Muziky

Na kresbě Františka Muziky

Repro J. Urzidil, Život s českými malíři (2003), s. 8

Ve stáří asi jednoho roku se svými rodiči Elise a Josefem Urzidilovými

Ve stáří asi jednoho roku se svými rodiči Elise a Josefem Urzidilovými

Repro K. Johann - V. Schneider, HinterNational : Johannes Urzidil (2010), s. 16

Jako pětiletý

Jako pětiletý

Repro J. Serke, Böhmische Dörfer (1987), s. 185

Jeho židovská matka si ze svého prvního manželství přivedla sedm dětí, Johannes byl tedy její osmé dítě - zemřela, když mu byly čtyři roky; otec byl úředníkem u dráhy a byl "nacionálně přesvědčený Němec"

Jeho židovská matka si ze svého prvního manželství přivedla sedm dětí, Johannes byl tedy její osmé dítě - zemřela, když mu byly čtyři roky; otec byl úředníkem u dráhy a byl "nacionálně přesvědčený Němec"

Repro J. Serke, Böhmische Dörfer (1987), s. 185

Pražská policejní přihláška otcova je psána česky na příjmení Uržidil, vdovcův jediný syn z prvního manželství (ostatní děti si jeho první, 7. ledna 1900 zesnulá manželka Elisabeth, roz. Metzelesová, poprvé provd. Steinitzová, přivedla ze svého prvního manželství) a budoucí spisovatel je tu zapsán křestnímjménem Ján - jako otcovo rodiště je uvedena obec Ošelín (Oschelin) v okrese Stříbro (Mies), dnes příslušející k okresu Tachov

Pražská policejní přihláška otcova je psána česky na příjmení Uržidil, vdovcův jediný syn z prvního manželství (ostatní děti si jeho první, 7. ledna 1900 zesnulá manželka Elisabeth, roz. Metzelesová, poprvé provd. Steinitzová, přivedla ze svého prvního manželství) a budoucí spisovatel je tu zapsán křestnímjménem Ján - jako otcovo rodiště je uvedena obec Ošelín (Oschelin) v okrese Stříbro (Mies), dnes příslušející k okresu Tachov

Repro Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 663, obraz 695
(Národní archiv - Digitalizované fondy a sbírky)

Starší německy psaná policejní přihláška otcova (rovněž příjmení Uržidil) uvádí tu prvou jeho manželku Elisabeth (Elise) a "Johana" jako jejich jediného syna

Starší německy psaná policejní přihláška otcova (rovněž příjmení Uržidil) uvádí tu prvou jeho manželku Elisabeth (Elise) a "Johana" jako jejich jediného syna

Repro Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 663, obraz 696
(Národní archiv - Digitalizované fondy a sbírky)

Na této pražské česky psané policejní přihlášce otcově, rovněž na příjmení Uržidil (vdovcův jediný syn z prvního manželství je tu dokonce psán jako Johan Uřidil) je už jeho ženou Marie Anna bez uvedení dívčího příjmení Mostbecková a tři děti, které otec vyženil svým prvním manželstvím (Elsa mezi nimi chybí) jsou uvedeny s příjmením Steinitz - dole je pak modrou pastelkou připsáno "Žižkov": ten tehdy byl ještě samostatnou obcí a nepatřil k "Velké Praze", ustavené až v roce 1922

Na této pražské česky psané policejní přihlášce otcově, rovněž na příjmení Uržidil (vdovcův jediný syn z prvního manželství je tu dokonce psán jako Johan Uřidil) je už jeho ženou Marie Anna bez uvedení dívčího příjmení Mostbecková a tři děti, které otec vyženil svým prvním manželstvím (Elsa mezi nimi chybí) jsou uvedeny s příjmením Steinitz - dole je pak modrou pastelkou připsáno "Žižkov": ten tehdy byl ještě samostatnou obcí a nepatřil k "Velké Praze", ustavené až v roce 1922

Repro Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 663, obraz 694
(Národní archiv - Digitalizované fondy a sbírky)

Maturitní třída c.k. státního německého gymnázia Na Příkopech v červnu roku 1913 - Urzidil sedí v první lavici vpravo

Maturitní třída c.k. státního německého gymnázia Na Příkopech v červnu roku 1913 - Urzidil sedí v první lavici vpravo

Repro J. Serke, Böhmische Dörfer (1987), s. 186

Na maturitním vysvědčení z roku 1914 je psáno jeho jméno Uržidil a vidíme dole i podpis filologa Aloise Rzacha, který byl tchánem Augusta Sauera, jako předsedy zkušební komise

Na maturitním vysvědčení z roku 1914 je psáno jeho jméno Uržidil a vidíme dole i podpis filologa Aloise Rzacha, který byl tchánem Augusta Sauera, jako předsedy zkušební komise

Repro J. Serke, Böhmische Dörfer (1987), s. 187

Pražský snímek z mladých let

Pražský snímek z mladých let

Repro J. Serke, Böhmische Dörfer (1987), s. 182

Johannes Urzidil na tribuně při odhalování Goethovy sochy v Mariánských Lázních o svatodušní neděli 1932 ještě jako rada německého velvyslanectví v Praze (s cylindrem a v řádovém úboru stojí vlevo opat kláštera v Teplé Gilbert Helmer, význačný znalec Tepelského kodexu)

Johannes Urzidil na tribuně při odhalování Goethovy sochy v Mariánských Lázních o svatodušní neděli 1932 ještě jako rada německého velvyslanectví v Praze (s cylindrem a v řádovém úboru stojí vlevo opat kláštera v Teplé Gilbert Helmer, význačný znalec Tepelského kodexu)

Repro www stránky Hamelika

Goethova socha v Mariánských Lázních, nacisty v roce 1943 určena k roztavení pro válečné účely

Goethova socha v Mariánských Lázních, nacisty v roce 1943 určena k roztavení pro válečné účely

Repro www stránky GoetheZeitPortal

Mává tu ve třicátých letech na přívozu přes řeku Lužnici u Sezimova Ústí blízko míst, kde psal Kafka svůj "Zámek"

Mává tu ve třicátých letech na přívozu přes řeku Lužnici u Sezimova Ústí blízko míst, kde psal Kafka svůj "Zámek"

Repro J. Urzidil, Život s českými malíři (2003), s. 403

Stojí tu v blízkosti prezidenta Beneše čtvrtý zprava při slavnostním přijetí v newyorském hotelu Waldorf Astoria 10. května roku 1943

Stojí tu v blízkosti prezidenta Beneše čtvrtý zprava při slavnostním přijetí v newyorském hotelu Waldorf Astoria 10. května roku 1943

Repro J. Serke, Böhmische Dörfer (1987), s. 195

Před mikrofonem německého vysílání Hlasu Ameriky v roce 1952

Před mikrofonem německého vysílání Hlasu Ameriky v roce 1952

Repro K. Johann - V. Schneider, HinterNational : Johannes Urzidil (2010), s. 55

Jeho "já Böhmerwäldler" z magnetofonového záznamu rozhovoru s Ferdinandem Peroutkou, který v roce 1968 vysílala československá stanice Rádia Svobodná Evropa v knize, kterou v Praze vydala nakladatelství Dokořán a Máj

Jeho "já Böhmerwäldler" z magnetofonového záznamu rozhovoru s Ferdinandem Peroutkou, který v roce 1968 vysílala československá stanice Rádia Svobodná Evropa v knize, kterou v Praze vydala nakladatelství Dokořán a Máj

Repro F. Peroutka, J. Urzidil, O české a německé kultuře (2008)

Text Heinricha Schmidingera v překladu Václava Maidla o posledních Urzidilových dnech v Římě

Foto z daru Václava Maidla

Hrob na Campo Santo Teutonico (tj. "německé Boží pole") v Římě...

Hrob na Campo Santo Teutonico (tj. "německé Boží pole") v Římě...

Foto z daru Miloše Doležala

... a detail náhrobní desky s jeho jménem

... a detail náhrobní desky s jeho jménem

Repro J. Urzidil, Život s českými malíři : vzájemná korespondence s Janem Zrzavým, vzpomínky, texty, dokumenty (2003), s. 455

Plánek hřbitova Campo Santo Teutonico, necelých sto metrů od svatopetrského dómu

Plánek hřbitova Campo Santo Teutonico, necelých sto metrů od svatopetrského dómu

Repro Letzte Heimat : Ruhestätten deutschsprachiger Dichter aus Böhmen und Mähren (2004), s. 148

Campo Santo Teutonico má na tomto plánku Vatikánu číslo 6, abychom snáze trefili k Urzidilovu hrobu

Campo Santo Teutonico má na tomto plánku Vatikánu číslo 6, abychom snáze trefili k Urzidilovu hrobu

Repro G. Denzler - C. Jöckle, Vatikán : význam, dějiny, umění (2007), s. 16

Papež František u Urzidilova hrobu na "Dušičky" roku 2020

Papež František u Urzidilova hrobu na "Dušičky" roku 2020

Foto z daru Miloše Doležala

Posmrtná maskaPosmrtná maska

Posmrtná maska

Repro J. Urzidil, Život s českými malíři : vzájemná korespondence s Janem Zrzavým, vzpomínky, texty, dokumenty (2003), s. 454
a Vierteljahresschrift / Adalbert Stifter Institut des Landes Oberösterreich, 1973, č. 1/2, s. 65

Jeho pamětní deska v pražské ulici Na Příkopě, nalevo od pamětní desky Rainera Maria Rilkeho - je umístěna na budově, kde absolvoval roku 1903 "K.k. deutsche Staats-Gymnasium in Prag-Neustadt-Graben" (Akademické gymnázium zde sídlilo až v letech 1920-1945)Jeho pamětní deska v pražské ulici Na Příkopě, nalevo od pamětní desky Rainera Maria Rilkeho - je umístěna na budově, kde absolvoval roku 1903 "K.k. deutsche Staats-Gymnasium in Prag-Neustadt-Graben" (Akademické gymnázium zde sídlilo až v letech 1920-1945)

Jeho pamětní deska v pražské ulici Na Příkopě, nalevo od pamětní desky Rainera Maria Rilkeho - je umístěna na budově, kde absolvoval roku 1903 "K.k. deutsche Staats-Gymnasium in Prag-Neustadt-Graben" (Akademické gymnázium zde sídlilo až v letech 1920-1945)

Repro Wikimedia Commons awww stránky Pamětní desky v Praze

Pamětní deska na budově Rakouského kulturního institutu v Římě, odhalená v roce 1984

Pamětní deska na budově Rakouského kulturního institutu v Římě, odhalená v roce 1984

Repro Letzte Heimat : Ruhestätten deutschsprachiger Dichter aus Böhmen und Mähren (2004), s. 147

V roce 2006 byla zásluhou Ing. Jany Tiché pojmenována planetka č. 70679, objevená v říjnu roku 1999 na Kleti, jménem Urzidil

V roce 2006 byla zásluhou Ing. Jany Tiché pojmenována planetka č. 70679, objevená v říjnu roku 1999 na Kleti, jménem Urzidil

Repro www stránky Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics a planetky.cz

Obálka (1937) českého překladu jeho knihy "Hollar" s podtitulem "Umělec, vlastenec, světoobčan", kde je psán s českou podobou svého křestního jména

Obálka (1937) českého překladu jeho knihy "Hollar" s podtitulem "Umělec, vlastenec, světoobčan", kde je psán s českou podobou svého křestního jména

Obálka (1958) jednoho z vydání jeho knihy v proslulé edici Herder-Bücherei

Obálka (1958) jednoho z vydání jeho knihy v proslulé edici Herder-Bücherei

Obálka (2005) výboru vydaného Jihočeskou vědeckou knihovnou ve Stifterově roce ke 120. výročí jejího založení

Obálka (2005) výboru vydaného Jihočeskou vědeckou knihovnou ve Stifterově roce ke 120. výročí jejího založení

Obálka (2005) dvojjazyčného vydání jeho knihy o dějinách Čech v nakladatelství Fraktál, Horní Planá

Obálka (2005) dvojjazyčného vydání jeho knihy o dějinách Čech v nakladatelství Fraktál, Horní Planá

Obálka (2009) velmi opožděného překladu jeho knihy Goethe v Čechách (německy první vydání 1932) v příbramském nakladatelství Pistorius & Olšanská

Obálka (2009) velmi opožděného překladu jeho knihy Goethe v Čechách (německy první vydání 1932) v příbramském nakladatelství Pistorius & Olšanská

V Sudetoněmeckém domě v Mnichově se v únoru 2023 konalo pod záštitou Sudetoněmecké akademie kolokvium k výročí dvou německých vydání této knihy (Goethe in Böhmen: Verlag Hans Epstein, Wien, 1932 a Artemis, Zürich und Stuttgart, 1962)

V Sudetoněmeckém domě v Mnichově se v únoru 2023 konalo pod záštitou Sudetoněmecké akademie kolokvium k výročí dvou německých vydání této knihy (Goethe in Böhmen: Verlag Hans Epstein, Wien, 1932 a Artemis, Zürich und Stuttgart, 1962)

Repro Sudetendeutsche Zeitung, 2023, č. 10, s, 7

Obálka (2010) čítanky z jeho díla, kterou v říjnu 2011 prezentovalo v Jihočeské vědecké knihovně Německé kulturní fórum střední a východní Evropy (Deutsches Kulturforum Östliches Europa), vydavatel knihy,konkrétně (zleva) Gerhard Trapp, Klaus Johann a Vera SchneiderováObálka (2010) čítanky z jeho díla, kterou v říjnu 2011 prezentovalo v Jihočeské vědecké knihovně Německé kulturní fórum střední a východní Evropy (Deutsches Kulturforum Östliches Europa), vydavatel knihy,konkrétně (zleva) Gerhard Trapp, Klaus Johann a Vera Schneiderová

Obálka (2010) čítanky z jeho díla, kterou v říjnu 2011 prezentovalo v Jihočeské vědecké knihovně Německé kulturní fórum střední a východní Evropy (Deutsches Kulturforum Östliches Europa), vydavatel knihy,konkrétně (zleva) Gerhard Trapp, Klaus Johann a Vera Schneiderová

Foto Tamara Pršínová

Prvé dva odstavce delší stati o Urzidilově recepci Stiftera očima Gerharda Trappa

Prvé dva odstavce delší stati o Urzidilově recepci Stiftera očima Gerharda Trappa

Repro Jahrbuch des Adalbert-Stifter-Institutes des Landes Oberösterreich 2007, s. 41

Johannes Urzidil dokonce promlouvá i vlastním hlasem v jednom z pořadů cyklu Jihočeský literární místopis
 Martina C. Putny na vlnách českobudějovického rozhlasu (klikněte pro přehrání)

Johannes Urzidil dokonce promlouvá i vlastním hlasem v jednom z pořadů cyklu Jihočeský literární místopis
Martina C. Putny na vlnách českobudějovického rozhlasu (klikněte pro přehrání)

Repro www stránky Českého rozhlasu

Výřez z dřevorytu Ernsta Webera (33x20 cm) byl použit na obálce (2013) sborníku o Urzidilově životě a díle

Výřez z dřevorytu Ernsta Webera (33x20 cm) byl použit na obálce (2013) sborníku o Urzidilově životě a díle

Repro Johannes Urzidil (1896-1970) : ein hinternationaler Schriftsteller zwischen Böhmen und New York (2013), obálka a s. 10

Plakát muzea ve Zvonkové a viněta Společnosti Johannese Urzidila, která je provozujePlakát muzea ve Zvonkové a viněta Společnosti Johannese Urzidila, která je provozuje

Plakát muzea ve Zvonkové a viněta Společnosti Johannese Urzidila, která je provozuje

Muzeum je umístěné v domku u kostela ve Zvonkové

Muzeum je umístěné v domku u kostela ve Zvonkové

Foto Ivo Kareš

Interiér muzeaInteriér muzea

Interiér muzea

Foto Pavel Polák

Hodiny z lokálu hostince Kari, zmíněného v Trappově textu

Hodiny z lokálu hostince Kari, zmíněného v Trappově textu

Foto Pavel Polák

V kostelníkově domě v zaniklé Zvonkové, kde je umístěno dnešní muzeum, byla nalezena i tato jmenovka poslední majitelky a klíč, který tu musela nechat

V kostelníkově domě v zaniklé Zvonkové, kde je umístěno dnešní muzeum, byla nalezena i tato jmenovka poslední majitelky a klíč, který tu musela nechat

Repro Sudetenpost, 2008, č. 24, s. 16

Pozvánka na "Setkání s Johannesem Urzidilem" v červenci 2016 ve Zvonkové

Pozvánka na "Setkání s Johannesem Urzidilem" v červenci 2016 ve Zvonkové

V knize Jitky Maršálkové z roku 2018 byla tato báseň otištěna bez poznámky, že jde o český překlad (natožpak že je zkopírován z webových stránek Kohoutího kříže)

V knize Jitky Maršálkové z roku 2018 byla tato báseň otištěna bez poznámky, že jde o český překlad (natožpak že je zkopírován z webových stránek Kohoutího kříže)

J. Maršálková, Putování za památnými stromy : toulky Šumavou (2018), s. [125]

Tomu říkám vyznání...

Repro J. Kroutvor, Poletování jednoho ptáčka (2019), s. 212-214

Ten druhý kříž zprava v první řadě patří faráři Aloisi EssloviTen druhý kříž zprava v první řadě patří faráři Aloisi Esslovi

Ten druhý kříž zprava v první řadě patří faráři Aloisi Esslovi

Foto Ivo Kareš

K próze Pohled ze Stingelfelsen: Pohled na Alpy ze zimní Smrčiny na pohlednici krumlovského fotografa Josefa Wolfa a New York z Empire State BuildingK próze Pohled ze Stingelfelsen: Pohled na Alpy ze zimní Smrčiny na pohlednici krumlovského fotografa Josefa Wolfa a New York z Empire State Building

K próze Pohled ze Stingelfelsen: Pohled na Alpy ze zimní Smrčiny na pohlednici krumlovského fotografa Josefa Wolfa a New York z Empire State Building

Repro Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank
(ze sbírky Dr. Otto Spitzenbergera, Puchenau) a foto Ivo Kareš

Kamenné moře pod Plechým na snímku z roku 2013

Kamenné moře pod Plechým na snímku z roku 2013

Foto Pavel Polák

Motýl černopláštník z jeho "stifterovské prózy"
saje prý rád "mízu ze stromových jizev"

Motýl černopláštník z jeho "stifterovské prózy"
saje prý rád "mízu ze stromových jizev"

Repro Rundschau & Wir, 2006, č. 8, s. 4

Rakouská poštovní známka s motivem Sting(e)lfelsen (1999)

Rakouská poštovní známka s motivem Sting(e)lfelsen (1999)

Několik dopisů z Kanady jsou bezpochyby zajímavým příspěvkem k hlubší symbolice Urzidilovy povídky "Der Trauermantel" ze života Adalberta Stiftera

Repro archív Kohoutího kříže

Pohlednice zachycující někdejší "Moldaublick" z Bärnsteinu - dnes má ten název novější rozhledna na blízké hoře Sulzberg
(1041 m n. m.)...

Pohlednice zachycující někdejší "Moldaublick" z Bärnsteinu - dnes má ten název novější rozhledna na blízké hoře Sulzberg
(1041 m n. m.)...

Repro Glaube und Heimat, 1969, č. 1, s. 26

... a kříž na Bärnsteině s výhledem na Lipenské jezero

... a kříž na Bärnsteině s výhledem na Lipenské jezero

Foto Pavel Polák

Šipín, rodiště Urzidilova otce, na staré pohlednici, bunkr československého opevnění v jeho okolí a poutní kaple v blízké oboře

Šipín, rodiště Urzidilova otce, na staré pohlednici, bunkr československého opevnění v jeho okolí a poutní kaple v blízké oboře

Repro Z. Procházka, Co odnesl čas 3 : Stříbrsko a Plánsko na nejstarších fotografiích (2012), s. 178 a 179

Textová část:

zobrazit texty

TOPlist