JOHANNES URZIDIL
 Repro Vierteljahresschrift / Adalbert Stifter Institut des Landes Oberösterreich, 1971, č. 3-4, fot. příl. |
 Na kresbě Františka Muziky Repro J. Urzidil, Život s českými malíři (2003), s. 8 |
 Ve stáří asi jednoho roku se svými rodiči Elise a Josefem Urzidilovými Repro K. Johann - V. Schneider, HinterNational : Johannes Urzidil (2010), s. 16 |
 Jako pětiletý Repro J. Serke, Böhmische Dörfer (1987), s. 185 |
 Jeho židovská matka si ze svého prvního manželství přivedla sedm dětí, Johannes byl tedy její osmé dítě - zemřela, když mu byly čtyři roky; otec byl úředníkem u dráhy a byl "nacionálně přesvědčený Němec" Repro J. Serke, Böhmische Dörfer (1987), s. 185 |
|
 Pražská policejní přihláška otcova je psána česky na příjmení Uržidil, vdovcův jediný syn z prvního manželství (ostatní děti si jeho první, 7. ledna 1900 zesnulá manželka Elisabeth, roz. Metzelesová, poprvé provd. Steinitzová, přivedla ze svého prvního manželství) a budoucí spisovatel je tu zapsán křestnímjménem Ján - jako otcovo rodiště je uvedena obec Ošelín (Oschelin) v okrese Stříbro (Mies), dnes příslušející k okresu Tachov Repro Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 663, obraz 695 |
|
 Starší německy psaná policejní přihláška otcova (rovněž příjmení Uržidil) uvádí tu prvou jeho manželku Elisabeth (Elise) a "Johana" jako jejich jediného syna Repro Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 663, obraz 696 |
|
 Na této pražské česky psané policejní přihlášce otcově, rovněž na příjmení Uržidil (vdovcův jediný syn z prvního manželství je tu dokonce psán jako Johan Uřidil) je už jeho ženou Marie Anna bez uvedení dívčího příjmení Mostbecková a tři děti, které otec vyženil svým prvním manželstvím (Elsa mezi nimi chybí) jsou uvedeny s příjmením Steinitz - dole je pak modrou pastelkou připsáno "Žižkov": ten tehdy byl ještě samostatnou obcí a nepatřil k "Velké Praze", ustavené až v roce 1922 Repro Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 663, obraz 694 |
|
 Maturitní třída c.k. státního německého gymnázia Na Příkopech v červnu roku 1913 - Urzidil sedí v první lavici vpravo Repro J. Serke, Böhmische Dörfer (1987), s. 186 |
|
 Na maturitním vysvědčení z roku 1914 je psáno jeho jméno Uržidil a vidíme dole i podpis filologa Aloise Rzacha, který byl tchánem Augusta Sauera, jako předsedy zkušební komise Repro J. Serke, Böhmische Dörfer (1987), s. 187 |
|
 Pražský snímek z mladých let Repro J. Serke, Böhmische Dörfer (1987), s. 182 |
 Johannes Urzidil na tribuně při odhalování Goethovy sochy v Mariánských Lázních o svatodušní neděli 1932 ještě jako rada německého velvyslanectví v Praze (s cylindrem a v řádovém úboru stojí vlevo opat kláštera v Teplé Gilbert Helmer, význačný znalec Tepelského kodexu) Repro www stránky Hamelika |
 Goethova socha v Mariánských Lázních, nacisty v roce 1943 určena k roztavení pro válečné účely Repro www stránky GoetheZeitPortal |
 Mává tu ve třicátých letech na přívozu přes řeku Lužnici u Sezimova Ústí blízko míst, kde psal Kafka svůj "Zámek" Repro J. Urzidil, Život s českými malíři (2003), s. 403 |
 Stojí tu v blízkosti prezidenta Beneše čtvrtý zprava při slavnostním přijetí v newyorském hotelu Waldorf Astoria 10. května roku 1943 Repro J. Serke, Böhmische Dörfer (1987), s. 195 |
 Před mikrofonem německého vysílání Hlasu Ameriky v roce 1952 Repro K. Johann - V. Schneider, HinterNational : Johannes Urzidil (2010), s. 55 |
 |
|
 Jeho "já Böhmerwäldler" z magnetofonového záznamu rozhovoru s Ferdinandem Peroutkou, který v roce 1968 vysílala československá stanice Rádia Svobodná Evropa v knize, kterou v Praze vydala nakladatelství Dokořán a Máj Repro F. Peroutka, J. Urzidil, O české a německé kultuře (2008) |
|
|
Text Heinricha Schmidingera v překladu Václava Maidla o posledních Urzidilových dnech v Římě Foto z daru Václava Maidla |
|
 Hrob na Campo Santo Teutonico (tj. "německé Boží pole") v Římě... Foto z daru Miloše Doležala |
 ... a detail náhrobní desky s jeho jménem Repro J. Urzidil, Život s českými malíři : vzájemná korespondence s Janem Zrzavým, vzpomínky, texty, dokumenty (2003), s. 455 |
 Plánek hřbitova Campo Santo Teutonico, necelých sto metrů od svatopetrského dómu Repro Letzte Heimat : Ruhestätten deutschsprachiger Dichter aus Böhmen und Mähren (2004), s. 148 |
|
 Campo Santo Teutonico má na tomto plánku Vatikánu číslo 6, abychom snáze trefili k Urzidilovu hrobu Repro G. Denzler - C. Jöckle, Vatikán : význam, dějiny, umění (2007), s. 16 |
|
 Papež František u Urzidilova hrobu na "Dušičky" roku 2020 Foto z daru Miloše Doležala |
|
  Posmrtná maska Repro J. Urzidil, Život s českými malíři : vzájemná korespondence s Janem Zrzavým, vzpomínky, texty, dokumenty (2003), s. 454 |
|
  Jeho pamětní deska v pražské ulici Na Příkopě, nalevo od pamětní desky Rainera Maria Rilkeho - je umístěna na budově, kde absolvoval roku 1903 "K.k. deutsche Staats-Gymnasium in Prag-Neustadt-Graben" (Akademické gymnázium zde sídlilo až v letech 1920-1945) Repro Wikimedia Commons awww stránky Pamětní desky v Praze |
|
 Pamětní deska na budově Rakouského kulturního institutu v Římě, odhalená v roce 1984 Repro Letzte Heimat : Ruhestätten deutschsprachiger Dichter aus Böhmen und Mähren (2004), s. 147 |
|
 |
|
 V roce 2006 byla zásluhou Ing. Jany Tiché pojmenována planetka č. 70679, objevená v říjnu roku 1999 na Kleti, jménem Urzidil Repro www stránky Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics a planetky.cz |
|
 Obálka (1937) českého překladu jeho knihy "Hollar" s podtitulem "Umělec, vlastenec, světoobčan", kde je psán s českou podobou svého křestního jména |
 Obálka (1958) jednoho z vydání jeho knihy v proslulé edici Herder-Bücherei |
 Obálka (2005) výboru vydaného Jihočeskou vědeckou knihovnou ve Stifterově roce ke 120. výročí jejího založení |
 Obálka (2005) dvojjazyčného vydání jeho knihy o dějinách Čech v nakladatelství Fraktál, Horní Planá |
 Obálka (2009) velmi opožděného překladu jeho knihy Goethe v Čechách (německy první vydání 1932) v příbramském nakladatelství Pistorius & Olšanská |
|
 V Sudetoněmeckém domě v Mnichově se v únoru 2023 konalo pod záštitou Sudetoněmecké akademie kolokvium k výročí dvou německých vydání této knihy (Goethe in Böhmen: Verlag Hans Epstein, Wien, 1932 a Artemis, Zürich und Stuttgart, 1962) Repro Sudetendeutsche Zeitung, 2023, č. 10, s, 7 |
|
 |
|
  Obálka (2010) čítanky z jeho díla, kterou v říjnu 2011 prezentovalo v Jihočeské vědecké knihovně Německé kulturní fórum střední a východní Evropy (Deutsches Kulturforum Östliches Europa), vydavatel knihy,konkrétně (zleva) Gerhard Trapp, Klaus Johann a Vera Schneiderová Foto Tamara Pršínová |
|
 Prvé dva odstavce delší stati o Urzidilově recepci Stiftera očima Gerharda Trappa Repro Jahrbuch des Adalbert-Stifter-Institutes des Landes Oberösterreich 2007, s. 41 |
|
 Johannes Urzidil dokonce promlouvá i vlastním hlasem v jednom z pořadů cyklu Jihočeský literární místopis Repro www stránky Českého rozhlasu |
|
 Výřez z dřevorytu Ernsta Webera (33x20 cm) byl použit na obálce (2013) sborníku o Urzidilově životě a díle Repro Johannes Urzidil (1896-1970) : ein hinternationaler Schriftsteller zwischen Böhmen und New York (2013), obálka a s. 10 |
|
  Plakát muzea ve Zvonkové a viněta Společnosti Johannese Urzidila, která je provozuje |
|
 Muzeum je umístěné v domku u kostela ve Zvonkové Foto Ivo Kareš |
|
  Interiér muzea Foto Pavel Polák |
|
 Hodiny z lokálu hostince Kari, zmíněného v Trappově textu Foto Pavel Polák |
 V kostelníkově domě v zaniklé Zvonkové, kde je umístěno dnešní muzeum, byla nalezena i tato jmenovka poslední majitelky a klíč, který tu musela nechat Repro Sudetenpost, 2008, č. 24, s. 16 |
 Pozvánka na "Setkání s Johannesem Urzidilem" v červenci 2016 ve Zvonkové |
 V knize Jitky Maršálkové z roku 2018 byla tato báseň otištěna bez poznámky, že jde o český překlad (natožpak že je zkopírován z webových stránek Kohoutího kříže) J. Maršálková, Putování za památnými stromy : toulky Šumavou (2018), s. [125] |
|
Tomu říkám vyznání... Repro J. Kroutvor, Poletování jednoho ptáčka (2019), s. 212-214 |
|
  Ten druhý kříž zprava v první řadě patří faráři Aloisi Esslovi Foto Ivo Kareš |
|
  K próze Pohled ze Stingelfelsen: Pohled na Alpy ze zimní Smrčiny na pohlednici krumlovského fotografa Josefa Wolfa a New York z Empire State Building Repro Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank |
|
 Kamenné moře pod Plechým na snímku z roku 2013 Foto Pavel Polák |
|
 Motýl černopláštník z jeho "stifterovské prózy" Repro Rundschau & Wir, 2006, č. 8, s. 4 |
 Rakouská poštovní známka s motivem Sting(e)lfelsen (1999) |
|
Několik dopisů z Kanady jsou bezpochyby zajímavým příspěvkem k hlubší symbolice Urzidilovy povídky "Der Trauermantel" ze života Adalberta Stiftera Repro archív Kohoutího kříže |
|
 Pohlednice zachycující někdejší "Moldaublick" z Bärnsteinu - dnes má ten název novější rozhledna na blízké hoře Sulzberg Repro Glaube und Heimat, 1969, č. 1, s. 26 |
 ... a kříž na Bärnsteině s výhledem na Lipenské jezero Foto Pavel Polák |
  |
|
 Šipín, rodiště Urzidilova otce, na staré pohlednici, bunkr československého opevnění v jeho okolí a poutní kaple v blízké oboře Repro Z. Procházka, Co odnesl čas 3 : Stříbrsko a Plánsko na nejstarších fotografiích (2012), s. 178 a 179 |
|
Textová část: |
|
|
