THEODOR WAGNER
Výzva!
Jako tolik německých měst, městysů a venkovských obcí, jež osobnosti lidového císaře Josefa II. zřídily památník z kamena a bronzu (v originále "aus Erz und Stein" - pozn. překl.), rozhodla se nyní i obec Schwarzbach (nyní česky Černá v Pošumaví, původně 1263 "na černé řece" - pozn. překl.) ve spojení s místní skupinou sdružení Bund der Deutschen in Böhmen (v originále "mit der Ortsgruppe d. B.d.D.i.B." - pozn. překl.), skupinou sdružení Böhmerwaldbund (v originále "Böhmerwaldbundesgruppe" - pozn. překl.) a sdružení Land- und forstwirtschaftlicher Verein (podle Encyklopedie Českých Budějovic oficiální název sdružení zněl Deutscher Land- und forstwirtschaftlicher Verband, tj. německý hospodářský a lesnický spolek, ustavený po odchodu Němců z původního zemsky jednotného Hospodářsko-lesnického spolku 21. 4. 1885 - pozn. překl.)
císaři Josefu II.,
oceniteli lidí, který tak vysoko ctil selský stav, zakladateli kostela a školy ve Schwarzbachu zřídit důstojný
památník.
Mělo by jít o bronzovou sochu, a to na dopravně nejživějším bodě osady mezi školou a kostelem. Poněvadž je zřízení takového památníku spojeno s vysokými náklady, obrací se podepsaní na nejširší veřejnost, zejména pak na všechny ctitele císaře Josefa II. s prosbou o jediné platné poskytnutí finančních darů, které budou později se jmény dárců zveřejněny.
Přijat bude každý, i ten sebenepatrnější obnos.
Die Vereinigung zur Errichtung eines Kaiser Josef-Denkmal in Schwarzbach.
Budweiser Zeitung, 1913, č, 47, s. 11
Mezi podepsanými členy příležitostného uskupení nemůže ovšem chybět za místní skupinu sdružení Deutscher Böhmerwaldbund jméno pana řídícího učitele zdejší obecné školy Theodora Wagnera. Píše se červen roku 1913 a sotva kdo tuší, že za rok dojde k sarajevskému atentátu a svět bude zatažen do první světové války. Ta ovšem změní daleko víc než snahu o zřízení habsburského památníku v jedné šumavské obci, ba stane se předzvěsté druhé z obou světových válek a po ní konce němectví v Čechách vůbec. Zatím však německý selský živel na Šumavě plně obdělává zemi dědičnou a Theodor Wagner je toho osudovým dokladem. Narodil se dne 20. prosince roku 1863 v tehdy kvetoucí vsi Ogfolderhaid (zanikla po druhé světové válce pod českým místním jménem Jablonec) čp. 16, ve stavení, na němž hospodařil jeho otec Franz Wagner (*10. dubna 1824) se svou ženou Franziskou (*11. září 1839) stejně jako předtím Franzův otec Johann Wagner s Marií Annou, roz. Wernerovou z Jablonce čp. 41. Franziska se přitom narodila jako nemanželské dítě Marie Anny Geyerové, dcery sedláka Franze Geyera z Bozdovy Lhoty (Hundshaberstift) čp. 2 a Elisabeth, roz. Bergerové z Horní Plané čp. 44. Dceru legitimizoval jako její tělesný otec Josef Panni, majitel hospodářství a pekař v Jablonci čp. 19. Theodor jako mladý učitel v rodném Jablonci, v Pěkné (Schönau), v Uhlíkově (Uhligsthal) a v Jelení (Hirschbergen), než v letech 1906-1925 po 19 let vedl školu ve Schwarzbachu, aby odtud odešel na odpočinek do Českého Krumlova (Böhmisch Krumau), kde zemřel 2. února osudového roku 1938 (nepocházel ze starého učitelského rodu, jak tvrdí nekrolog listu "Budweiser Zeitung") a byl tu i pochován. Pohřební obřad vedl dlouholetý přítel zesnulého, infulovaný prelát českokrumlovský (1934-1962) Mons. Václav Přibek, v letech 1938-1946 duchovní správce v Týně nad Vltavou, po jehož skonu 6. září 1962 nastala v Českém Krumlově tzv. sedisvakance, poněvadž komunistický režim jmenování nového preláta nepřipustil. Asi není třeba ani vysvětlovat, že přerušení z let 1938-1946 bylo přitom způsobeno předchozí diktaturou nacistickou, která město přezvala na "Krummau an der Moldau" a českého kněze z prelatury vypudilo. Toho se pan řídící Wagner stejně jako své pětasedmdesátky už nedožil. Máme snad připomenout poválečný osud jeho rodného Jablonce, přeměnu celého zeměpásu zbudováním vojenského újezdu a lipenské přehrady? Nastal jiný svět, ale selský už nebyl. Památník "selského císaře", k jehož zřízení už následkem té první z obou světových válek nedošlo, by jen připomínal dávnou minulost šumavského venkovského živlu a zánik zdejšího němectví.
- - - - -
* Jablonec / Pěkná / Uhlíkov / Jelení / Černá v Pošumaví / † † † Český Krumlov
