logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

DANIEL IGNAZ WASCHENPELZ

Narodil se ve strážním domku? = je fáma

Narodil se ve strážním domku čp. 794 - Kamenný Újezd? = je fáma


Křestní matrika Boršov nad Vltavou 1870–1908

V originále to zní: "Geboren im Wächterhause N. 794 - Steinkirchen? = ist Gerücht" a tuto dodatečnou poznámku k německy psanému křestnímu záznamu v matrice farní obce Boršov nad Vltavou (Payreschau) přičinil a podepsal sám fámou dotčený tamější farář Daniel Waschenpelz. Narodil se 26. května 1875 a téhož dne ho tehdejší boršovský farář Dominik Peuker (†1904), vyšebrodský cisterciák, pokřtil jménem Ignaz. Příjmením Waschenpelz byl legitimizován až českokrumlovskou svatbou své matky Kateřiny Mertlové (†1929), tehdy služebné děvečky bytem na českokrumlovském Špičáku čp. 31, dcery podruha v Zahorčicích čp. 10 Andrease Mertla a Marie Müllerové z Kroclova čp. 5, s Ignazem Waschenpelzem, "podstarším" či vrchním čeledínem na schwarzenberském Špitálském dvoře (Spitalhof) při někdejším českokrumlovském kostele sv. Jošta, bytem Latrán čp. 68, synem podruha ve dnes zcela zaniklých Beníkovicích (Penketitz) čp. 14 a Magdaleny, roz. Eppingerové ze Zbytin (Oberhaid) čp. 12. Na křestním listu měl už jejich syn psáno v rubrice místo narození Homole (Hummeln) čp. 63, kmotr Jakob Mertl je pak psán v křestní matrice jako drážní hlídač (Bahnwächter) na "inkriminovaném" strážním domku čp. 794. Ignaz Waschenpelz po vstupu do vyšebrodského kláštera přijal řádové jméno Daniel, byl v roce 1899 vysvěcen na kněze a po kaplanském působení v Horním Dvořišti (Oberhaid) v letech 1899-1906, Dobré Vodě u Nových Hradů (Brünnl) v letech 1906-1907 a v Rožmitále na Šumavě (Rosenthal) v letech 1907-1910, vesměs v někdejším okrese Kaplice (Kaplitz), stal se v letech 1910-1915 farářem v Přídolí (Priethal), kde byl jmenován i čestným občanem, v letech 1915-1939 pak farářem v Boršově nad Vltavou. Už na tamní penzi byl v roce 1944 zatčen gestapem a internován v kněžském domě, nacisty zvaném "Demeritenhaus", v Zásmucích u Kolína. Roku 1946 byl koncem srpna tehdy už jednasedmdesátiletý penzionovaný konzistorní rada a děkan Waschenpelz pověřen duchovní správou na právě vysídlené Dobré Vodě u Nových Hradů, kde už kdysi působil jako mladý kaplan. Tam i během následných let komunistické zvůle usiloval o uchování zdešího památného poutního kostela (jeho "dohližitel" Václav Berger píše ve zprávě o něm, že nemá jinou vášeň než záchranu cenných církevních památek) a poté, co se zhoršil jeho zdravotní stav (v prosinci 1950 byl operován v českobudějovické nemocnici), byl roku 1952 definitivně penzionován a po návratu do "domovské" fary v Boršově nad Vltavou tu 5. července 1955 zemřel a je i pochován. I kdyby se nenarodil ve strážním domku, byl strážcem a pastýřem dobrým.

- - - - -
* Homole / Boršov nad Vltavou / Vyšší Brod / České Budějovice / Horní Dvořiště / Dobrá Voda u Nových Hradů / Rožmitál na Šumavě / Přídolí / † † † Boršov nad Vltavou

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Ve druhé řadě druhý zleva na výřezu z fotografie vyšebrodského konventu z května 1925 u příležitosti volby opata Tecelina Jaksche - pod ním stojí Franz Quatember a nad ním vlevo s brýlemi Nikolaus Lonsing, první zprava ve druhé řadě stojí Dominik Kaindl a ve třetí řadě Benedikt Kastner, nahoře vlevo je Severin Gottsmich (viz i Josef Tibitanzl)
Záznam o jeho narození v křestní matrice Boršova nad Vltavou
Dům  čp. 63 stojí v Nových Homolích (části obce Homole)
Takto o něm a Tecelinu Jakschovi psal v říjnu 1938 list Republikán

zobrazit všechny přílohy

TOPlist